Přes půlstoletí jezdí svým broukem do práce. Dostalo se jí odměny za věrnost

Možná znáte příběh Irva Gordona, amerického učitele, který si v roce 1966 koupil Volvo P1800 a za zhruba padesát let s ním najezdil více než pět milionů kilometrů. S věrností vůči svému autu však není sám – Kathleen Brooksová si v prosinci roku 1966 koupila Volkswagen Typ 1, kterému se lidově říká brouk.

Své auto překřtila na Annie a dodnes, ve svých 73 letech, s ním jezdí do práce; pomáhá pacientům s rakovinou. Za víc než půlstoletí najezdila 350 tisíc mil, tedy zhruba 563 tisíc kilometrů. A během té doby prodělala rakovinu prsu – třikrát.

„Vždycky říkám, že Annie a já jsme si podobné, protože ona je stará, vybledlá, pochroumaná, rezivá, ale víte co? Pořád jezdí. A dokud se o ni budu starat, jak nejlépe to půjde, bude jezdit dál,“ komentuje Kathleen svůj vztah k červenému brouku.

Když se americké zastoupení o Kathleen a její Annie minulý rok dozvědělo, nabídlo jí kompletní renovaci. „Často slýcháme příběhy oddaných majitelů volkswagenů, ale tady bylo něco speciálního, pro co jsme se rozhodli, že tento příběh musíme nějak ocenit,“ říká Derrick Hatami, viceprezident pro prodeje a marketing americké divize Volkswagenu.

„Původní brouk odstartoval náš byznys ve Spojených státech. A tohle není jen brouk, je to člen Kathleeniny rodiny a po čase, který s ním strávili naši zaměstnanci, cítíme, že je i součástí naší rodiny,“ dodává Hatami.

Renovace zabrala jedenáct měsíců a pracovalo na ní 60 zaměstnanců a učňů továrny Volkswagenu v mexickém státě Puebla. Největším oříškem byla rez v podlaze vozu. Při renovaci bylo vyměněno 40 procent dílů a několik stovek součástek bylo zrenovováno – včetně nálepek, které si Kathleen na vůz během let nalepila.

Některé součástky byly oproti původnímu stavu i vylepšeny – zejména tu jsou kotoučové brzdy, které se montovaly na brouky vyráběné v Mexiku v pozdějších letech. Nové, ale s retro vzhledem, je také rádio – nyní podporuje i bluetooth.

Zbytek renovace probíhal víceméně standardně. Motor byl do posledního šroubku rozebrán, vyčištěn, drobně vylepšen a s novými těsněními a podobnými díly poskládán dohromady. Stejně tak převodovka, odpružení a kabelové svazky.

Podle manažera projektu Augusta Zarmudia nebylo cílem renovace postavit brouka vhodného do muzea, nýbrž ho uvést do stavu, ve kterém si ho Kathleen může užívat ještě léta.