Majitelé elektromobilů výrazně preferují rychlé veřejné nabíjení, říkají data provozovatelů

Stejně jako v předchozích letech, i loni se počet veřejných nabíjecích stanic pro elektromobily zvýšil – a letos i v následujících letech bude tento trend pokračovat. Máme-li za ne až tak dlouhou dobu všichni jezdit elektromobily, infrastruktura musí růst; ostatně, i Evropská unie navrhuje směrnici, která by státům nařídila zajistit dostupnost rychlých dobíječek každých 60 kilometrů na hlavních tazích.

Za loňský rok u nás vzrostl počet veřejných nabíječek o třetinu, na 1364, a to rozmístěných celkem ve dvanácti stech lokalitách a nabízejících celkem 2643 přípojek. Většina z nich nabízí nabíjecí výkon do 100 kW, ale roste i počet těch silnějších.

Najdeme je zejména v okolí velkých měst a hlavních silničních tahů, ovšem jejich rozmístění není rovnoměrné. Východ Čech a východ Moravy jsou po stránce více než stokilowattových nabíječek poněkud neobsloužené a majitelé elektromobilů se tam musí spokojit s pomalejším nabíjením – alespoň prozatím.

Důvod lze vidět v tom, kde a jak se rychlé nabíječky využívají. Podle dat společnosti PRE, která patří ke třem největším provozovatelům sítí nabíjecích stanic u nás, jsou nejvytíženější ty stanice, které stojí u dálnic nebo v jejich těsné blízkosti. První je na pražském Černém Mostě, druhá na Chodově a třetí na 96. kilometru D1 ve směru na Brno.

„Nejčastěji naši zákazníci dobíjejí v pátek, silná je i neděle a pondělí. Nejméně se statisticky dobíjí ve středu,“ říká Karel Hanzelka ze společnosti PRE.

E.ON, další ze silných hráčů v oblasti veřejných nabíječek, jako nejvytíženější stanici uvádí tu na Drnovské ulici v Praze, která nabízí nejvyšší výkon 50 kW. Velmi oblíbená je mezi motoristy také pomalá nabíječka se střídavým proudem (AC) u českobudějovického Terna – je mezi pěti nejvytíženějšími lokalitami.

„AC dobíjecí stanice stavíme v tzv. bodech zájmu, což jsou městská parkoviště, turistické cíle, národní parky atd. Jedná se tedy o lokality, kde je předpoklad, že lidé stráví více času na jednom místě, a mohou tak využít i pomalejší dobíječku,“ říká Martin Klíma ze společnosti E.ON Drive Infrastructure.

Podobně přistupuje k výstavbě ČEZ, který trojici nejhustších českých sítí veřejných nabíječek kraluje. V podílu dodané elektřiny nicméně naprosto dominují stanice se stejnosměrným proudem – z celkem 4,4 milionu kWh to bylo 95 procent. Nejvytíženější jsou stanice v Praze, Středočeském kraji a podél dálnic D1, D10 a D11. 

„Poměr mezi objemem domácího/firemního vs. veřejného dobíjení zůstává setrvale zhruba 80 : 20, tj. převažuje model, kdy lidé využívají noční dobíjení doma, denní v zaměstnání, a v případě, že absolvují delší cestu, než činí dojezd jejich auta, využívají možnost rychlého doplnění energie v síti veřejných stanic,“ říká k preferencím zákazníků Martin Schreier ze společnosti ČEZ.

U PRE není poměr tak drtivý ve prospěch nabíjení stejnosměrným proudem (DC). V loňském roce provozovatel dodal 2,2 GWh elektřiny a dvě třetiny z toho byly prostřednictvím rychlých a ultrarychlých stanic. Firma místo běžnějších padesátikilowattových přípojek často v kategorii „rychlých“ nabízí silnější o výkonu 75 kW; o „ultrarychlém“ (UFC) nabíjení hovoříme ve chvíli, kdy dobíjecí bod nabízí nejméně 150 kW.

Nabíjení u E.ONu je na tom podobně - dobíjení na stanicích se stejnosměrným proudem představuje o něco méně než dvě třetiny všeho provozu.

Zajímavostí budiž, že řidiči ani u jednoho provozovatele nedobíjí často u rychlých a ultrarychlých nabíječek svůj elektromobil z velmi nízkého na vysoký či plný stav. Automobilkami často uváděný údaj o době potřebné k dobití vozu z 10 na 80 % u rychlonabíjecí stanice tedy patrně je spíše informativní a neodráží způsob, jakým lidé své elektromobily nabíjejí.

U PRE se průměrně při jednom nabíjení na ultrarychlé nabíječce dobije 30 kWh, na rychlé nabíječce 20,7 kWh. E.ON uvádí podobné číslo s necelými 20 kilowatthodinami, u ČEZu to je dokonce jen 16,8 kWh. Baterie dnešních elektromobilů přitom až na výjimky mívají nejméně 50, leckdy i přes 100 kWh kapacity.

Donedávna dostatečný nabíjecí výkon 50 kW se s rostoucí kapacitou baterií elektromobilů ukazuje jako příliš nízký. Proto není neobvyklé ani nahrazování těchto stojanů se stejnosměrným proudem silnějšími. „V letošním roce se vedle výstavby nových stanic chceme soustředit také na modulární navyšování výkonu již stávajících DC stanic,“ říká dále Hanzelka.

Elektrická rozvodná síť nicméně neumožňuje všude instalaci ultrarychlé dobíječky. V takovém případě existují dvě možnosti. Buď přivést nové vedení, což vyžaduje spoustu zemních prací či i novou trafostanici, nebo využít bateriového úložiště.

To se může nabíjet pomalu ze stávajícího vedení nebo třeba solárními panely, ovšem ve chvíli, kdy přijede elektromobil lačný po energii, vydá ji rychle. Takové nabíječky již provozují všichni tři hlavní hráči, ovšem pouze ojediněle. Tři stojí v Praze, jedna v Břeclavi.

Může se vám hodit na Firmy.cz: Nabíjecí stanice pro elektromobily