Za volantem elektrického Rolls-Royce. Spectre nešokuje čísly, přesto je výjimečný

Těžko říci, jestli nástup elektromobility kolem Goodwoodu chodil jako strašák z místních polí, nebo jestli se již vývojáři těšili, až budou moci nahradit vytříbený dvanáctiválec sice nudnějším, ale absolutně tichým pohonem.

Před 123 lety Charles Royce řekl: „Elektromobil je dokonale tichý a čistý. Necítíte žádný zápach ani vibrace. Měly by se stát velmi užitečnými, až se podaří zařídit síť nabíjecích stanic.“

Rolls-Royce věří, že ta správná doba nyní nastala a co víc, na nabíjecí stanice se příliš nespoléhá. „Velká většina našich klientů bude používat spectre tak, že upřednostní pohodlné nabíjení doma,“ uvedl pro Novinky projektový manažer Rhodri Good s tím, že spalovací vůz doma běžně nenatankujete.

I když se do elektrické budoucnosti chystá kompletní modelová řada goodwoodské automobilky, první na řadě je ta nejatraktivnější karoserie, dvoudveřové kupé. Poté, co se přestal vyrábět wraith, jde o jediný takový vůz v nabídce. Právě s wraithem má spectre společnou i siluetu pozvolně klesající střešní linie typu fastback.

Automobilka přesto za předchůdce považuje spíše za mě ještě elegantnější Phantom Coupé, který vycházel z prvního novodobého phantomu a vyráběl se v letech 2008 až 2016. Jde totiž i o rozměry, které jsou phantomu velmi blízké. I když to na fotografiích nemusí tak vypadat, spectre má na délku ohromných 5453 mm.

Už v designu se tvůrci rozhodli ctít pravidlo „v první řadě jde o Rolls-Royce, až v druhé o elektromobil“. Naštěstí se tak nekoná totální přepracování typických proporcí, jako je tomu třeba u nových elektrických mercedesů.

Nečekejte tak malé převisy a krátkou kapotu. Od přídě s velkou maskou, která má už spíš estetickou funkci, se táhne nádherně dlouhá kapota. Pod ní je příslušenství elektromobilu a baterie v podlaze, zavazadelník je omezen na klasický zadní prostor.

Neznamená to však, že by nebyl kladen důraz na aerodynamiku. Naopak, ve snaze o co nejnižší odpor vzduchu ustoupila i 112letá soška Spirit of Ecstasy, která je na přídi kupé více pokrčená.

Ani v interiéru se spectre nesnaží nijak odlišovat od svých spalovacích sourozenců na platformě Architecture of Luxury. Novinkou je snad jen digitální přístrojový štít, který si však naštěstí zachovává potřebnou eleganci a jednoduchost.

Jinak se vnitřek nese v duchu moderních vozů značky. Vše potřebné lze snadno ovládat mechanickými tlačítky, která jsou vzorně kombinovaná s briskně reagujícím dotykovým ovládáním skvělého informačně-zábavního systému založeného na iDrive od BMW.

Snad ani netřeba zmiňovat, jak velkým skokem oproti klidně i prémiovým vozům jsou materiály uvnitř a jejich zpracování. Úchvatné je obrovské dřevěné obložení dveří, na pohled kovové prvky jsou všechny skutečně kovové, včetně výdechů ventilace. Jemná kůže je sešita nádherným způsobem a možnosti konfigurace jsou v podstatě nekonečné.

Navíc je tu i praktická část, a sice že proti směru otevírané dveře umožní posádce pohodlně nastoupit dozadu, kde se překvapivě i dospělí mohou s prominutím až rozvalit. Tohle rozhodně není dvoumístné auto s nouzovými sedadly vzadu.

Že je spectre uvnitř přesně tak dokonale zpracovaný a stylový, jak má Rolls-Royce ve zvyku, takové překvapení není. Zvědav jsem byl více na jízdní projev.

S pohotovostní hmotností 2975 kg je nejtěžší z celého portfolia, a to včetně SUV Cullinan. Jen baterie o kapacitě 105,7 kWh má totiž 700 kg.

Elektrické pohonné ústrojí skládající se z elektromotoru vpředu i vzadu disponuje systémovým výkonem 430 kW a poskytuje točivý moment 900 Nm. Tedy stejně jako phantom. Vůz dosáhne zrychlení z klidu na rychlost 100 km/h za 4,5 sekundy.

Nepoužívá 800V architekturu stejně jako mateřské BMW, nabíjecí výkon tak činí 195 kW. V době, kdy nejlepší vozy zvládnou kolem 270 kW. Z 10 na 80 procentech jste tedy za 35 minut. Podle metodiky WLTP činí dojezd na jedno nabití 520 kilometrů.

Nejsou to rozhodně špatné hodnoty, ale ruku na srdce, už jen lehce nad milion korun dnes seženete i lepší čísla. Spectre přijde asi na 10 milionů. Jak však titulek napověděl, spectre ale nechce ohromit daty, stejně jako to neměl za cíl jakýkoli Rolls-Royce v historii. Elektromobilita se vyvíjí neskutečným tempem a pro vůz, na který se čeká dva roky a jehož výroba je plánována na dlouhou dobu, by to ani nebylo reálné.

O to více záleží na jízdním zážitku. Rolls-Royce může být velmi rychlý, ale nikdy na něm nesmí být vidět spěch. Prostě není možné s těmito auty vyrazit z křižovatky neurvale. Lze to rychle, ale stále elegantně.

Myslel jsem si, že ten neuvěřitelně sametový rozjezd dvanáctiválce se samočinnou převodovkou s hydrodynamickým měničem nebude možné napodobit elektromotorem, který v samotné principu má tendenci škubat. Mýlil jsem se, akcelerátor ve spectru je naložen přesně v témž „pudinku“ jako v jiných modelech značky a vy si tak můžete užívat plynulý rozjezd, i když se potřebujete ve spěchu vměstnat z vedlejší silnice na hlavní.

Přitom dynamika auta je více než působivá. Jen se nedočkáte takového elektromobilního kopance, který by vozu ani neslušel. Elektromotory jsou zřejmě velmi dobře softwarově odladěny, tak aby pracovaly s mírným zpožděním, díky němuž vše probíhá tak samozřejmě.

Mám k pohonu jedinou uživatelskou výtku. Týká se rekuperace brzdné energie. Pro zjednodušení členěna jen do dvou stupňů. Režim B nabízí ovládání jedním pedálem a maximální rekuperaci po puštění akcelerátoru. Ve městě je fajn, ale stejně mi tento způsob, kdy musíte mít kotník neustále v pohotovosti, nevyhovuje.

Pak je tu výchozí režim, který po puštění plynu rekuperuje jen velmi málo. Asi jako když máte zařazený stupeň a motor točí 1500 otáček. A zbytek rekuperace se spoléhá na brzdový pedál, jenž se sám rozhodne, kdy do procesu zapojí provozní kotoučové brzdy.

Jen mi tu chybí ještě jeden mód ryzího plachtění, kdy vůz nebude sám rekuperovat vůbec. To je ten nejplynulejší a v mnoha jízdních situacích nejefektivnější způsob jízdy elektromobilem.

Ticho na palubě je tu dovedeno až do absurdna. Když zavřete okno, máte pocit, jako když svět kolem sebe vypnete. Pak je tu řízení tak vláčné, jak má být, a přitom velmi přesné na to, abych si troufl vodit tento přes dva metry široký kolos po uzoučkých a děravých anglických okreskách.

V manipulaci v těsných místech velmi pomáhá i natáčení zadních kol, přitom o něm na rozdíl od jiných aut jindy ani nevíte. Odvádí svou práci, ale velmi jemně.

Spectru nechybí ani nové aktivní vzduchové odpružení Planar. Dokáže oddělit stabilizátory, tak aby každé kolo mohlo reagovat zcela nezávisle a zabránit tím nežádoucím pohybům karoserie, ke kterým může dojít, když vůz najede na zvlněný povrch jen na jedné straně. Toto řešení také eliminuje riziko vysokofrekvenčních vibrací vlivem menších nedokonalostí povrchu vozovky.

Jakmile systém vyhodnotí, že se blíží zatáčka, elektronický systém navíc potlačování náklonu znovu spojí komponenty stabilizátorů vozu a přitvrdí tlumiče. Díky této magii se podařilo docílit zdánlivě neslučitelného.

Spectre je komfortem i na rozbitých okreskách spíše blíže vlajkovému phantomu než ghostu, přitom je až působivě agilní a stabilní v zatáčkách. Jako kdyby jste mu umazali tunu hmotnosti. Nejde přitom jen o kouzla odpružení, ale i nízkého těžiště díky baterii v podlaze.

Mezi těmi tisíci otázek, o kterých jsem mluvil na začátku a které se mi honily hlavou před usednutím do tohoto auta, byly nejhlasitější dvě. Lze vůbec naladit elektrický pohon tak, aby se spectre choval jako pravý Rolls-Royce? Už víte, že ano.

Přemýšlel jsem ale rovněž nad tím, zda velká část absolutně luxusního zážitku z vozů této značky nespočívá také ve vědomí, že tam někde před vámi se hýbe dvanáct pístů a vy o tom ani nevíte. Vždyť elektromotor je více méně tichý všude stejně, i o desítky automobilových pater níže.

Jenže Spectre mi dokázal, že lze navodit ten stejný opojný moment, přitom je to z velké části dáno i softwarem. Tak jako mi Porsche Taycan ukázalo, že i elektromobil může být schopným sporťákem, který vás pobaví, dokázal mi na druhé, té extrémně jemné a komfortní straně, otevřít oči i Rolls-Royce Spectre.