Test Toyoty RAV4 D-4D: lekce z kvality

Původní generaci si zamilovalo dost lidí. Byla prostorná, kvalitní a vypadala prostě skvěle. Na frankfurtském autosalonu se však objevila druhá generace, která měla jít ještě o kousek dál.

Podle reakcí z okolí víme, že minulá generace se líbila mnohem víc. Ta dnes testovaná je příliš oblá, "čenich" chladiče jí vystupuje až příliš daleko a je těžká na zadek. Je však pravda, že v reálu vůz vypadá lépe než na fotografiích, takže zákazníků je zatím stále dost.

Je pravda, že hned napoprvé v nás interiér také nevzbudil zrovna nadšení. "Doupatrová" přístrojová deska s množstvím tlačítek a neustálým prolínáním kružnic s přímkami až tak úchvatná není, ale zanedlouho si na ní člověk zvykne a pak si už jen užívá pohodu. Především je to dáno kvalitou zpracování. Vynikající plasty, lícování jednotlivých dílů jak podle měrky na ventily a logičnost rozmístění jednotlivých ovladačů by měla být etalonem pro všechny konkurenty.

Také sedadla vpředu i vzadu jsou celkem pohodlná (jen kdyby se Japonci už naučili dělat ve všech vozech dlouhé sedáky) a nabízejí pěkné svezení. Vzadu navíc objevíme příjemně velké místo na kolena, což v této třídě vozů není tak obvyklé.

Jako pohonnou jednotku v dieselové verzi může mít zákazník pouze osvědčený 2,2litrový čtyřválec D-4D. ten je však nabízen ve dvou výkonových verzích - 100 a 130 kW. My měli tu slabší verzi a je třeba říct, že bohatě stačila. Není to žádný dravec silnic, ale velmi solidní zátah poskytne dost síly na předjíždění na silnici i pro pomalý terénní climbing.

Jeho přednost je však v něčem jiném. Ve voze o motoru vůbec nevíte a jeho tichost nás překvapovala při každém usednutí za volant. A navíc ta spotřeba - vůz si i přes terénní test dokázal vzít v průměru pouhých 6,9 l na 100 km, což je hodnota před níž smekáme.

V nové generaci nás ale zajímala i praktická stránka vozu. Jak jsme již řekli, vyzkoušeli jsme RAV4 i v terénu. Tam se bohužel necítila zrovna ve své kůži. Světlá výška 195 mm by sice měla být dostatečná, ale není tomu tak. Dlouhý přední nárazník a jeho malé spodní vybrání musí zachraňovat rozměrný šusplech, jenž má v terénu co dělat. Podvozek si zde "zasáňkoval" nesčetněkrát a my se dost strachovali o nezakrytý výfuk. Také nelze zcela vypnout stabilizační systém, což by se v bahením klouzání dost hodilo. Alespoň že má vůz uzávěrku mezinápravového diferenciálu.

Po testu je třeba shrnout, jak na tom vlastně RAV4 je. Tak za prvé - design se nemusí líbit každému, ale za to žádné body nestrháváme, protože jde o čistě subjektivní názor.

Motor je špičkový, pohon všech kol je také vynikající, interiér nabízí prostornost a především kvalitu. Tak snad jen posun k více silniční verzi se nám nelíbil.

Takže suma sumárum vychází Toyota RAV4 na jedničku s mínusem. A teď jak je to s cenou. Aj, aj... Jako obvykle musíme zastavit ruku nad zápisem do žákovské knížky a ještě se rozmyslet. Základní cena 699 900 Kč za benzín a 759 900 Kč za diesel není nic moc. Naše výbava navíc stála 899 900 Kč. Téměř milión korun za kompaktní SUV. Ach jo, tak to bude dvojka a do příště je třeba se zlepšit.