Test motocyklu Royal Enfield Bear 650: Stylovka, kterou chcete mít v garáži

Royal Enfield Bear 650 nás zaujal již na výstavě Motocykl v pražských Letňanech a my se těšili, až jej budeme moci pořádně projet. Royal Enfield sice už v minulosti nabídl model Scram 411, který lze označit za jakýsi městský scrambler, šlo ale spíše o stylový hybrid pro každodenní ježdění. Bear 650 je naproti tomu prvním skutečně plnohodnotným scramblerem v nabídce značky.

Upřímně, dnes je tato kategorie motocyklů především o stylu, a výrobci to dobře vědí. Retro design s trochou drsnosti prostě táhne a láká především ty zákazníky, kteří chtějí něco originálního a neokoukaného.

Většina scramblerů sice disponuje vyšší světlou výškou, delšími zdvihy a „hrubými“ pneumatikami (takže by se v lehčím terénu zřejmě neztratily), reálně s nimi však majitelé po lese nejezdí a jejich terénní prvky jsou spíše o vzhledu než o funkci. Nebylo tomu tak ale vždy.

První scramblery se objevily v 50. a 60. letech minulého století jako snaha jezdců upravit stávající silniční motocykly pro jízdu v terénu. Tento typ přestaveb byl populární zejména v Británii a USA.

Jezdci zvedali výfuky, dávali širší řídítka a terénní pneumatiky - téměř vždy to bylo pro závodní účely.

V této době se odehrál i příběh „rychlíka“ Eddieho, který se stal synonymem mladistvé drzosti, ale také odvahy a výjimečné motocyklové schopnosti.

V roce 1960, ve svých pouhých 16 letech, Eddie Mulder ohromil svět, když se stal nejmladším šampionem náročného vytrvalostního offroadového závodu „Big Bear Run“ v kalifornské poušti. Eddie tehdy zvítězil na motocyklu Royal Enfield Fury.

Model Bear 650 je tak poctou Eddiemu, který měl zcela jistě nejen vrozený talent, ale byl také odrazem myšlení motocyklových závodníků té doby. Jeho kombinace odvahy, nebojácnosti a víry ve vlastní schopnosti mu umožnila zkrotit závod, který by se mnoho zkušených jezdců bálo vůbec vyzkoušet.

Námi testovaná barevná kombinace s označením „Petrol Green“ vypadá skvěle, na příběh Eddieho Muldera však nejlépe poukazuje verze „Two Four Nine“, která je na oválné ploše pod sedlem opatřena Eddieho startovním číslem 249.

Jak jsme již zmínili, Bear 650 technicky vychází z modelu Interceptor 650. Výrobce tak chtěl zřejmě uspokojit poptávku po scramblerech, ale zároveň ušetřil za vývoj zcela nové platformy.

Někteří zákazníci si navíc Interceptor sami přestavovali a vznikla celá řada „custom“ projektů, což si výrobce zřejmě také uvědomil.

Ve srovnání s Interceptorem dostal Bear větší přední kolo (19" namísto 18"), delší zdvihy, širší řídítka s hrazdou, dual-sport pneumatiky, vyšší výfuk a celkově vzpřímenější ergonomii, která umožňuje i jízdu ve stupačkách.

Konečně je tedy čas nasednout, uchopit široká řídítka, otočit klíčkem a nastartovat. V tu chvíli k vám ihned promluví zvuk vzduchem chlazeného dvouválce - ano, tohle se povedlo. Jen upozorníme, že námi testovaný model byl opatřen laděnou koncovkou z dílny Mistral. Bohužel tedy nemůžeme porovnat zvuk sériového výfuku, ale v našem případě výsledný efekt neměl chybu - nic hlučného, ale příjemný, jadrný zvuk, který se k Bearu skvěle hodí.

Ani v případě 6rychlostní převodovky a spojky nemáme co vytknout - řazení bylo přesné a hladké. Z pohonné soustavy je nejzajímavější projev paralelního dvouválce, který má jemný chod a táhne pěkně „odspodu“. Naopak mu příliš nesvědčí zbytečné vytáčení, kdy už je motor jen hlučný. Nejvíce živý a zábavný je v rozmezí 3 až 6 tisíc otáček, to vše se zajímavou průměrnou spotřebou 3,7 litru.

Brzdová soustava je tvořena jedním kotoučem vpředu (průměr 320 mm) a 270mm kotoučem vzadu, přičemž brzdný účinek se dá označit jako průměrný. Na druhou stranu Bear umí dobře brzdit i motorem a určitě se není čeho obávat.

Vzhledem k tomu, že Bear nedisponuje žádným plexi štítkem, počítejte s běžnou cestovní rychlostí do 110 km/h. „Maximálka“ bude lehce přes 160 km/h, ale už kolem 120 km/h to přestává být na Bearu komfortní - je to zkrátka pohodář.

Co ale Bearu opravdu sluší, je podvozek. Zejména přední obrácená vidlice (upside-down) od Showa poskytuje jezdci komfort a zároveň jistotu i na horších cestách. Není to chování plnohodnotného cestovního endura, které se vznáší nad rozbitou cestou, ale je to zcela jistě slušný krok od Interceptoru po scrambler, jak má být.

V každém případě s polňačkou i šotolinou si poradí. Vše nakonec stejně záleží na individuálních schopnostech jezdce - stejně jako tomu bylo v příběhu rychlíka Eddieho.

Dalo by se říct, že Royal Enfield Bear 650 prostě „funguje“ a za nás je to opravdu povedený a vyspělý model. Nejenže dobře vypadá, ale má za sebou také zajímavý příběh.

Možná by zasloužil dva brzdové kotouče vpředu a možná by nás při troše snahy ještě něco napadlo, ale jak jsme uvedli na začátku - scramblery jsou především o stylu. A když dobře vypadají, rádi jim pak něco odpustíme.