Test Mercedesu-Benz E280 CDI 4Matic: 4 x luxus

Nejdřív si ale probereme Mercedes-Benz E 280 CDI 4Matic všeobecně. Jako obvykle se nejdříve zaměříme na vzhled, který je i přes značné stáří stále elegantní. Tohle je prostě auto, na kterém roky nepoznáte. Klasická tříprostorová karoserie je jednoduchá a až na dvojici eliptických světel vpředu celkem tradiční. Její délka ale vzbuzuje v okolí respekt. A co teprve velká chromovaná maska s tradičním znáčkem nahoře. To pak sousedi závidí a ukazují si na vás prstem ("asi nějakej mafián, kdo ví kde na to vzal!").

Uvnitř vládne královská pohoda. Tady nenajdete nedodělky jako u mnohých jiných vozů. Pravé koleno se nepotýká s ostrými hranami středového tunelu, ale pěkně se opírá o měkký plast, výbava je opravdu pestrá (ale za slušné příplatky) a komfortní sedadla pomáhají udržet cestující fit i na delší cestě. Především se nám však líbilo červenohnědé obložení, které jako by přecházelo ze stejně barevné karoserie a centrální informační displej, kde se o voze dozvíte snad i jeho okamžitou náladu. Ale i zde najdeme několik chyb. Ať děláme, co děláme, na nohou ovládanou parkovací brzdu si nezvykneme, stejně jako na jedinou páku ovládání světel pod volantem, která je příliš nízko.

Již dříve jsme měli možnost jet se slabší verzí vznětového agregátu instalovaného do "éčka" (220 CDI), který však nám připadal příliš slabý. Tak nás zajímalo, jak se s vozem popere třílitr s výkonem 140 kW a točivým momentem 440 N.m při 1400 ot./min.

Podle našich zkušeností je motor pro automobil tak akorát. Při prošlápnutém plynu táhne jako dieselová mašina, když není potřeba velký výkon, tiše si pod přední kapotou přede a v interiéru je slyšet jen minimálně. Jeho spotřeba se ovšem odvíjí od použité automatické převodovky.

Ta je pravděpodobně největší slabinou. Když vůz pomalu na volnoběh dojíždí na křižovatku, kde stojí pomalu rozpouštějící se kolona automobilů, sešlápnutí plynu dokáže řídicí jednotku totálně rozhodit. Několikrát nás překvapilo, že nejdřív naskočil vyšší stupeň, tudíž spadnul nutný točivý moment, a pak přibližně dvě sekundy trvalo, než začal pracovat kickdown. Jelikož však rozdíl mezi rychlostí a sešlápnutím pedálu byl za ty dlouhé sekundy větší, hned byl kopnut o dva stupně nižší kvalt a automobil vyrazil kupředu jak divoký kůň.

Kdyby se to stalo jednou, ale automat má takových slabších chvilek vícero. To nová sedmistupňová převodovka už takovými problémy netrpí, ale o tom až v některém z příštích testů.

Již avizovaná spotřeba byla v klasickém módu asi 8,4 l na 100 km. Pro jízdu se nám však zdál lepší rychlejší sportovní mód, který netrpí tolik popisovanými neduhy. Výsledkem je však větší žíznivost - asi o půl litru.

Podvozek s pohonem všech kol 4Matic by měl na tak těžkém vozidle působit skutečně pozitivně. Když však "éčko" jede po rovné silnici, nic nepoznáte. Jakmile se automobil dostane do zatáček, jen opravdový odborník rozpozná rozdíl mezi zadokolkou a čtyřkolkou. Jenže my jsme pořádně otestovali jízdní vlastnosti v ostrých podmínkách Šumavy. Místa, kde se již začínají kola smýkat (a že jich je při provozní hmotnosti 1840 kg hodně), stačí přišlápnout plyn a záběr kol vytáhne jinak již nejistý automobil zpátky do hry. Jen žaludky spolucestujících protestují a ruce se úporně zatínají do všeho, co je v dosahu.

Základní cena testovaného vozu je 1 437 000 Kč. Náš testovaný automobil dokázal s příplatkovou výbavou vyšplhat na 1 626 557 Kč. To je už opravdu dost a i v této třídě se jedná o vrchol. Konkurenční BMW 530Xd se 170 kW začíná s cenou na 1 450 500 Kč. Přesto nemůžeme o M-B E 280 CDI říct, že by byl příliš drahý... Jeho kompletní výbava nabízí tolik pohodlí, že to za ty peníze stojí.

*test proběhl v roce 2003, tedy před změnou systémových zkoušek