Článek
Reynold Gladu svou čerpací stanici spojenou se servisem provozuje v massachusettském Amherstu už 48 let, začal v roce 1973. Přestál války i přírodní katastrofy, ovšem když v nedávné době cena benzinu překročila 4,75 dolaru za galon (29,73 koruny za litr), oznámil svému dodavateli, společnosti Exxon Mobil, že od něj nebude kupovat palivo, dokud ceny zase neklesnou.
„Už toho nechci být součástí. Je to největší okrádání, které se lidem dělo, co pamatuji. Mobil nepromýšlí svou cenovou politiku. Prodával jsem jejich výrobky, ale odmítám to nadále dělat, protože oni jen bohatnou,“ citují ho noviny Daily Hampshire Gazette, které zprávu přináší.
Jakkoliv to vypadá jako starcovo nadávání, že dřív bývalo líp, jeho poslední větě není velký problém věřit. Některé evropské petrolejářské firmy v současné těžké situaci znásobily marži svých rafinerií.
Rafinérie mají Česko v hrsti. Kdo pohádkově těží z vysokých cen u benzínek
Samozřejmě Exxon Mobil na to má jiný názor. „Ceny u čerpacích stanic jsou ovlivněny cenou surové ropy a cenami produktů na trhu pohonných hmot, které se mění v závislosti na okolnostech ovlivňujících nabídku a poptávku, jako je stav ekonomiky, roční období, míra produkce paliv, zásoby či náklady na skladování a dopravu,“ vyjmenovala mluvčí firmy Julie Kingová.
Gladu si ale stojí za svým. „Co je moc, to je příliš. Lidé by neměli být nuceni platit takové částky, aby mohli jet do práce, do kostela nebo kamkoliv jinam potřebují. Skoro to vypadá, jako by v tom petrolejářské společnosti jely spolu,“ říká.
Jeho cenová politika vždy stavěla na nízkých cenách paliv pro zákazníky, proto se nesouhlasu se současnými cenami paliv nelze divit. Kromě nich však nabízí zákazníkům i drobný servis – výměny oleje, pneumatik či brzd apod. Protest ho tedy pravděpodobně nepřivede k bankrotu – ovšem vzhledem ke své velikosti firma Exxon Mobil ztrátu jednoho odběratele nepocítí a Gladu těžko zažehne globální změnu.
