Článek
„Hned po aplikaci se barviva rychle šíří lymfatickým systémem a hromadí se v mízních uzlinách, kde přetrvávají celé roky,“ citovala výsledky výzkumu Daniela Procházková, mluvčí Biologického centra AV ČR.
Výzkum zkoumal toxicitu tří nejpoužívanějších barev – černé, červené a zelené – a odhalil, že pigmenty nejen zůstávají v kůži, ale také se trvale ukládají v imunitních buňkách.
Vědci zjistili, že inkoust během několika hodin po tetování putuje lymfatickými cévami a ve velkém množství se hromadí v lymfatických uzlinách, kde jej aktivně pohlcují imunitní buňky - makrofágy. Tyto buňky, které běžně odklízejí cizorodé částice jako bakterie, viry či toxiny, však pigment nedokážou rozložit. „To vede k jejich poškození a buněčné smrti, nejvýrazněji u černých a červených inkoustů,“ konstatuje studie.
Proces tetování vyvolává zánětlivou reakci, která má dvě jasně rozpoznatelné fáze. Nejprve dochází k akutnímu zánětu, jenž vrcholí během několika hodin po tetování a postupně odeznívá v průběhu prvních dnů. Následuje dlouhodobější fáze, v níž zánětlivé procesy a aktivace imunitních buněk v mízních uzlinách přetrvávají nejméně dva měsíce.
Pigment v mízních uzlinách vědci pozorovali nejen u laboratorních myší, ale také v odebraných vzorcích lidských lymfatických uzlin, a to i mnoho let po tetování.
Studie se věnovala také otázce, zda může tetování ovlivnit účinnost očkování, což bylo téma, které získalo velkou pozornost během pandemie COVID-19. Výsledky ukazují, že tetované myši vytvářely po očkování mRNA vakcínou výrazně méně protilátek.
Důvodem může být to, že část imunitních buněk zůstává dlouhodobě ovlivněna pigmentem, hůře zpracovává antigen a poskytuje slabší signály potřebné pro tvorbu protilátek. Podobně i lidské imunitní buňky vystavené inkoustu reagovaly na antigen méně efektivně.
Tato zjištění otevírají nové otázky o bezpečnosti tetování i o možných dopadech u lidí s rozsáhlými tetováními. „Tetovací inkoust není z pohledu imunologie neutrální. Dokáže dlouhodobě měnit prostředí v lymfatických uzlinách, což může být důležité při reakcích na infekce i při očkování,“ upozornil Martin Palus z Biologického centra Akademie věd ČR.