Článek
Andrej Babiš své rozhodnutí zveřejnil ve čtvrtek v podvečer ve videu na sociálních sítích. Oděn ve formálním oblečení a stojící ve ztemnělé místnosti v něm například říká, že o jeho osudu rozhodli voliči ve volbách, když jemu a jeho hnutí dali rekordní počet hlasů.
„Mohl jsem po vítězství ve volbách odejít z politiky a mít pohodlný život a hnutí ANO by mohlo nominovat někoho jiného. Jsem ale přesvědčen, že byste to vnímali jako zradu,“ líčí své pohnutky předseda hnutí ANO.
„Proto jsem se rozhodl udělat krok, o kterém jsem si nikdy nemyslel, že udělám. Rozhodl jsem se nevratně vzdát firmy Agrofert, se kterou už nebudu mít nikdy nic společného,“ pokračoval. Tvrdí, že společnost, kterou začal budovat v raných 90. letech, již nikdy nebude vlastnit, nebude s ní mít žádné ekonomické vztahy a nebude s ní v žádném kontaktu.
„Tento krok daleko přesahuje požadavky zákonů, pro mě nebyl snadný,“ říká dále.
Akcie Agrofertu má nově spravovat nezávislý správce prostřednictvím trustové struktury. Správce bude kontrolován nezávislým protektorem.
„Obě tyto osoby určí zakladatel fondu, tedy nezávislá osoba zabývající se vytvářením takových struktur,“ líčí ve svém příspěvku Babiš.
Anketa
„Podmínkou je, že správcem ani protektorem nebude žádný rodinný příslušník ani osoba jakkoliv spojená s holdingem Agrofert či jinak na něm nebo na mně finančně závislá,“ popisuje řešení, které si dle svých slov nechal zpracovat nezávislými odborníky tak, aby odpovídalo českým a evropským právním předpisům.
Babiš by tak dle svých slov neměl být beneficientem ani konečným vlastníkem a ani jeho děti a manželka by neměly mít na Agrofert vliv nebo možnost čerpat finanční prospěch. „Jedná se o nevratné řešení, jelikož akcie Agrofertu se mi již nikdy nevrátí, ani po mém odchodu z politiky,“ dodal. Jeho děti se k Agrofertu budou moci dostat až po jeho smrti.
Nejen Agrofert. Babiš má jmění za 81 až 126 miliard
Pod holding Agrofert, jenž Babiš plně ovládl v 90. letech minulého století, spadají stovky firem podnikající v oblastech zemědělství, potravinářství, lesnictví, dřevařství, chemie či paliv. Jde třeba o firmy Olma, Fatra, Penam, Oseva, Vodňanská drůbež, ale i Duslo na Slovensku. Další firmy působí v Německu či Maďarsku.
Babiš je díky svému podnikání jedním z nejbohatších lidí v Česku. Magazín Forbes na jaře jeho jmění odhadl na 81 miliard korun. Podle ekonomických serverů Euro a E15 to však bylo více, a to 85 až 126 miliard.
Nejde ale jen o Agrofert. Babiš také vlastní společnost SynBiol, přes kterou drží většinový podíl v investičním fondu Hartenberg. Ten přes firmu FutureLife vlastní desítky klinik, včetně reprodukčních, v Česku i zahraničí od Turecka po Velkou Británii.
Fond ovládá mimo jiné i tuzemská květinářství Flamengo, e-shop se spodním prádlem Astratex či prodejce Ovečkárna.
O tom, že by se Babiš vzdal i podílů v SynBiolu a Hartenbergu, dosud nebyla řeč.
Střet zájmů se začal poprvé řešit v roce 2014, kdy se po volbách stal ministrem financí ve vládě Bohuslava Sobotky (ČSSD). Babiš později své firmy kvůli novému zákonu vložil do svěřenských fondů. Evropská komise, ale i české soudy pak konstatovaly, že tím svůj střet zájmů nevyřešil, když posléze stanul v čele vlády a obecně rozhodoval i o dotacích, které přitom firmy Agrofertu také čerpaly, přičemž zůstal v roli beneficienta fondů. Loni všechny firmy z těchto fondů zase přešly do jeho rukou.
