Hlavní obsah

Špatné překlady můžou vést k pokutám či mravnostním deliktům

Právo, Petr Kotek

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Lokalizace, tedy přizpůsobení jazyka místním zvyklostem – bez toho se už dnes žádný překlad neobejde. Firmy, jež se spokojí s pouhým překladem, čelí často velkým problémům. Význam některých slovíček se může v různých zemích lišit, nechtěně tak vznikne třeba i drsný vulgarismus.

Článek

„Každý si myslí, že se s Polákem bez problémů domluví. Ale například čerstvý chléb znamená v polštině naopak tvrdý chléb,“ vysvětluje na zdánlivě banálním příkladu dvou příbuzných jazyků Monika Vítová, specialistka na polštinu. Když tato dvě slova zaměníte a necháte natisknout na desetitisíce obalů na chléb, bude mít vaše firma buď problém u zákazníků, nebo významnou finanční ztrátu.

Jsou ale příklady ještě kurióznější. Například Oxford University Press, největší světové nakladatelství v oblasti vzdělávání, vytisklo novou řadu učebnic angličtiny pro nejmenší pod názvem Cookie and friends. Nepřeložili si ale, co Cookie znamená v jednotlivých zemích. Statisíce výtisků mohli prodat i v Maďarsku, kde to ale nakonec nešlo, protože Cookie je zde synonymem pro mužský pohlavní úd.

O lokalizaci se jednalo v Silicon Valley

K vytvoření dobrého překladu již dávno nestačí perfektní znalost jazyka či kvalitní překladatelský program. Význam lokalizace potvrdily závěry celosvětového kongresu o lokalizaci, Localization World, který se uskutečnil v americkém Silicon Valley.

O nutnosti lokalizace jsou přesvědčeny i největší světové firmy, jako je IBM, Microsoft, Adobe, Cisco, Oracle, Apple či SAP, jejichž zástupci se na konferenci setkali s šéfy největších světových překladatelských a lokalizačních firem.

„Účast na Localization World je pro nás zcela zásadní. Uskuteční se zde množství rozhodujících jednání s klíčovými klienty z celého světa a seznámíme se s nejnovějšími technologiemi, jež pak začínáme využívat v praxi,“ vysvětluje David Matuška ze společnosti CEET. Ta patří k nejvýznamnějším lokalizačním agenturám střední a východní Evropy. 

Zaostřeno na Facebook a PC hry

Jedním z hlavních témat konference bylo využití lokalizace ve světě internetu a počítačových her. Například dnes tolik populární Facebook: jeho jazykové mutace vytvářeli dříve spíše fanoušci a dobrovolníci. Nyní už ale začíná využívat profesionálních překladů včetně lokalizace. Ke stejnému kroku přistoupil již dříve i další významný hráč ve světě internetu – Skype.

Totéž platí také u PC her. „Překladatel počítačových her musí být nejen překladatel, ale zároveň také hráč. Pokud tato rovnice neplatí, pak jde buď o špatný překlad, nebo se to nedá hrát. Překladatel musí vytvářet i nová jména postav, aby byly pochopitelné v daném jazyce. Pokud se postava jmenuje podle činnosti, kterou ve hře vykonává, může se to z uživatelského pohledu jevit jako kostrbaté, příliš dlouhé či nevěrohodné, což snižuje efekt a radost ze hry,“ vysvětluje úskalí špatně odvedených překladů s absencí lokalizace na jednom z nejběžnějších příkladů Matuška. 

Aby návody k použití byly k použití

Každý přeložený text dnes musí zkrátka ještě projít lokalizací, tj. editací, programováním a testováním. Tyto fáze jsou mnohdy vlastně důležitější a náročnější než samotný překlad. Teprve pak může agentura hotový text předat klientovi.

Lokalizace tedy přináší užitek jednoznačně koncovým uživatelům – zadavatelům překladů, konzumentům a třeba i nám, běžným zákazníkům v obchodech, které už přestalo bavit kupovat si například elektroniku s návodem připomínajícím přinejmenším humorný pokus o překlad hodný legendárního pana Kaplana.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám