Výlet kolem Sázavy za zázraky svatého Prokopa
Svatý Prokop to neměl v počátcích svého pobytu u řeky Sázavy jednoduché. Říká se, že roku 1009 opustil svou rodinu, aby se věnoval modlitbám a rozjímání. Jeho nohy ho z Chotouně na Kouřimsku dovedly až na místo budoucího kláštera.
Tenkrát tam našel akorát jeskyni. Podle legend z ní Prokop nejprve musel vyhnat démony, než se v ní zabydlel. Postupně se k němu přidávali další lidé. Na svém lovu potkal Prokopa dokonce i kníže Oldřich, který byl mužovým životem uchvácen a v roce 1032 se díky tomu rozhodl na skále nad řekou postavit klášter.
A tak se začala psát historie jednoho z nejvýznamnějších klášterů v Čechách. Za časů svatého Prokopa byly zprvu všechny stavby dřevěné. V severní části kláštera žili služebníci, kteří roku 1070 dostali svůj kostel. Byl zasvěcený svatému Kříži a měl podobu čtyřlístku, což znamená čtyři apsidy do všech světových stran.
Základy kostela si ve zdejší zahradě můžete prohlédnout dodnes, a jsou tak jednou z nejstarších částí kláštera vůbec. Zahrada je skromná a na její východní straně najdete onu tajemnou jeskyni.
Základy čtyřlístkového kostela z roku 1070
Foto: Ondřej Kořínek, Novinky
Již při příchodu do areálu kláštera vítá příchozí rozestavěný trojlodní gotický kostel s věží. Počátek jeho stavby se datuje do konce 13. století, nikdy však nebyl zcela dokončen. Dostavěna byla východní část, kde se nachází gotický chór a krypta.
Kostel s barokním průčelím slouží mším i svatebčanům. Prohlédnout si ho však mohou také turisté v rámci prohlídky. Obdivovat mohou nákladně zdobený hlavní oltář, barokní klenbu, opatské křeslo či varhany z 18. století.
Část dostavěného kostela s barokní klenbou
Foto: Ondřej Kořínek, Novinky
Turistům se líbí především návštěva krypty s barokní cihlovou klenbou. Po prudkém sestupu po schodech jako byste se dostali do nějaké temné jeskyně, kterou osvětlují jen malá okénka.
V minulosti tam byl k věčnému odpočinku uložen právě světec Prokop, jehož tělo bylo ale posléze přemístěno do kostela Všech svatých na Pražském hradě. Pro poutníky je tam dnes alespoň skříňka s relikvií.
Krypta pod kostelem, kde byl kdysi pohřben sv. Prokop.
Foto: Ondřej Kořínek, Novinky
Všimněte si rovněž točitého schodiště, které v kostele fungovalo ve středověku. Z krypty vede také chodba do zahrady a jeskyně.
Oblečte se jako mnich
Z kostela se prohlídka přesouvá hned vedle, do jedné z nejhodnotnějších místností — kapitulní síně. Ta byla mnichy využívána k různým zasedáním a důležitým setkáním.
Kvůli přestavbě v 18. století se z ní dochovala asi polovina, velmi hodnotné jsou fresky na stěnách a stropě a středový zdobený sloup. Průvodkyně vás tam seznámí s jednotlivými malbami a příběhy, které jsou na nich zobrazeny.
Kapitulní síň se zdobeným sloupem
Foto: Ondřej Kořínek, Novinky
Další části kláštera si můžete prohlédnout sami. Pokračovat budete ambitem, odkud lze nahlédnout do rajské zahrady se základy románské stavby. Při průchodu ambitem věnujte pozornost sochám i fotografiím na zdech. Dokonce si můžete vyzkoušet mnišskou kutnu.
Refektář nebo-li klášterní jídelna
Foto: Ondřej Kořínek, Novinky
Jedny ze dveří vás zavedou do refektáře čili klášterní jídelny. Zvedněte hlavu vzhůru. Spatříte dechberoucí fresku z 18. století od Karla Kováře.
Znázorňuje Prokopa, který se potkal s knížetem Oldřichem, a v druhé části Prokopa, jak rozdává almužnu chudým.
Malby v ambitu, které restaurátoři teprve objevují.
Foto: Ondřej Kořínek, Novinky
Neméně zajímavé jsou však i malby přímo v části ambitu, které nechal vytvořit v roce 1750 Anastasius Slančovský. Představovaly výjevy ze života svatého Prokopa. O 120 let později byl ovšem cyklus zabílen. Dnes postupným restaurátorským průzkumem jsou fresky opět objevovány. Celkem jich je na stropě až 26.
Slepec začal vidět
To ale stále není vše. V dalších místnostech kláštera je expozice archeologických nálezů z různých období, včetně Velké Moravy. Najdete tam nejen předměty denní potřeby, ale i zajímavé dokumenty jako Českou bibli hlaholskou či Dalimilovu kroniku.
Po původních slovanských mniších vlastnili objekt benediktýni. Po husitských válkách se v něm střídali světští majitelé a posléze patřil břevnovskému opatství.
V roce 1785 byl během josefínských reforem zrušen. Vystřídali se různí vlastníci, až jej v roce 1932 převzalo emauzské opatství, to nyní žádá v církevních restitucích o vrácení části majetku. Jak to tedy s klášterem bude dál, je takříkajíc ve hvězdách.
Výhled na Sázavu pomalu zarůstá
Foto: Ondřej Kořínek, Novinky
Prokop byl svatořečen v roce 1204 papežem Inocencem III. Jak už to tak u světců bývá, i Prokopův příběh vypráví o zázracích. Jednoho nemocného starce údajně uzdravil tím, že mu dovolil, aby si oblékl jeho hábit. Jiný muž – slepec – začal vidět během Prokopova pohřbu.
Štěstí prý přálo také členovi knížecí družiny, který byl uvězněn, podařilo se mu utéct, ale zastavila ho rozvodněná Sázava. Prokop prý zařídil, aby zamrzla, a on mohl přejít. Na světce se obracely i ženy, které chtěly otěhotnět, nebo rolníci, kteří toužili po dobré úrodě.
Kousek od Sázavy Prokop údajně zapřáhl do pluhu ďábla, jehož vyhnal z jeskyně. Vyoral s ním podle pověstí brázdu až do Chotouně.
Po klášterní prohlídce, trvající asi hodinu, se nezapomeňte projít po městě a kolem řeky. Při cestě k Sázavě si všimněte rozpadlých budov, které kdysi byly klášterním hospodářským dvorem s mlýnem. Centrum města s nově opravenou fontánou pak nabízí občerstvení s posezením i informační stánek. Pokud vynaložíte trochu síly, tak se po žluté stezce dostanete nad město na vyhlídku s altánem. Rozhled ale trochu kazí bujná vegetace v okolí.
V parném létě dají mnozí přednost řece a koupání. Vydejte se proto podél Sázavy proti proudu a narazíte na místní lagunu, kde si lidé užívají vodní radovánky. O kus dál je plně vybavený kemp a splav. Do úplného výčtu vyžití patří i zmínka o dostupných cyklostezkách a hlavně oblíbená vodácká trasa, která pokračuje do Týnce nad Sázavou a Pikovic.