Údolím řeky Úpy a Ratibořicemi ve společnosti babičky

Výlet najdete na Mapy.cz. Nebo si můžete jedním kliknutím do mapy naplánovat vlastní.

Návštěva Ratibořic a procházka Babiččiným údolím, kam spisovatelka umístila děj poutavé knihy, se pro dříve narozené stane jemně nostalgickým návratem do let povinné školní četby a pro jejich děti či vnuky nezapomenutelně stráveným časem v romantické krajině na východě Čech.

Pohodlně zaparkujeme v těsné blízkosti vstupu do zámeckého parku v Ratibořicích a vzápětí po průchodu branou máme zdejší zámek, jehož komnatami kráčela Barunka s babičkou, jako na dlani.

Původně barokní letohrádek v italském stylu vznikl roku 1708 díky majiteli náchodského panství Vavřinci Piccolominimu nedaleko pusté ratibořické tvrze ze 14. století. Změnou v duchu pozdního středoevropského klasicismu prošel v letech 1825 – 1826.

Nejrozsáhlejší přestavbu, která dala zámku Ratibořice ráz elegantního venkovského sídla vysoké aristokracie, provedla vévodkyně Kateřina Vilemína Zaháňská, proslavená především povídkou Boženy Němcové.

Interiéry v přízemí jsou nyní zařízeny nábytkem z druhé poloviny 19. století, který doplňují rodové podobizny Schaumburgů a dánských králů. V prvním poschodí se nacházejí salóny z období klasicismu, empíru a biedermeieru. K vidění jsou kvalitní malířské práce od 16. do 19. století a kolekce evropského porcelánu a skla. Společenské a soukromé prostory svým vybavením připomínají dobu největší slávy Ratibořic, kdy zde sídlila kněžna Zaháňská a hostila významné osobnosti z řad politiků a umělců.

Po prohlídce zamíříme k jezírku s lekníny. Pohled na odlesk zámku v jeho hladině je sice symbolickou tečkou za pobytem v sídle kněžny, ale naše cesta tady teprve začíná.

Zámecký park, patřící k nejvzácnějším historickým zahradám ve východních Čechách, se rozkládá na ploše pět a půl hektaru. Má tvar elipsy, na severním a jižním okraji přechází plynule do volného lesního porostu, východní a západní hranici parku tvoří úpatí příkrého svahu nad údolím Úpy.

Roku 1972 byl park rekonstruován v duchu zakladatelské koncepce a při podrobném dendrologickém průzkumu v letech 1976 - 1977 bylo zmapováno 124 druhů cizokrajných a domácích dřevin.

Kolem skleníku z roku 1830 se dostaneme na pěšinu pod mohutnými korunami stromů, zvanou Bathildina stezka, spojující zámecký areál s Babiččiným údolím.

Přirozenou osu národní přírodní památky Babiččino údolí, kterou tak poprvé nazval smiřický lékař a spisovatel Otakar Jedlička roku 1787, tvoří řeka Úpa. Vede tudy stejnojmenná, 7 km dlouhá naučná stezka s 24 zastaveními a provází návštěvníky od všech českoskalických muzejních expozic Boženy Němcové přes ratibořické památky až k Rýzmburskému altánu.

Naše procházka však bude kratší, zhruba čtyřkilometrová. První zastávkou v údolí je Panská hospoda. Původní ratibořická dřevěná hospoda postavená roku 1587 stávala spolu se sousední kovárnou na místě dnešní budovy. Od roku 1738 v ní hospodařil rod Celbů, roku 1806 ji převzal František Celba s manželkou, kteří měli dceru Kristlu, kamarádku Barunky Panklové. Panskou se stala roku 1858, kdy ji koupil princ Jiří Vilém Schaumburg-Lippe. Dnes zde funguje informační centrum s nabídkou upomínkových předmětů.

Skvosty Babiččina údolí nás však teprve čekají. Na nedaleké křižovatce návštěvníky údolí symbolicky vítá Babička s dětmi. Základní kámen sousoší byl položen u příležitosti stého výročí narození Boženy Němcové a poklep provedl při velké národní pouti spisovatel Alois Jirásek. Také slavnostního odhalení se 9. července 1922 zúčastnilo mnoho lidí a spolků z celé republiky. Výtvarné řešení sousoší Babička s dětmi je dílem Oto Gutfreunda a architekta prof. Pavla Janáka a patří k nejkrásnějším v Čechách.

Proti toku mlýnského náhonu dojdeme k hlavnímu dějišti povídky, jímž je Staré bělidlo - dřevěná roubená chalupa krytá šindelem, kterou podle nápisu na kabřinci dostavěl 17. července 1797 mlynář Antonín Ruder (lidově Ludr).

V dnešním Starém bělidle, chaloupce čp. 7 u Viktorčina splavu, Panklovi nikdy nebydleli. Božena Němcová v něm strávila roku 1844 krásné prázdniny se svými dětmi a možná proto sem později přenesla v Babičce vzpomínky na dětství prožité na starém panském bělidle pod zámkem.

Za Starým bělidlem šumí na řece Úpě Viktorčin splav, ale my se pomalu vrátíme k sousoší a navštívíme Rudrův mlýn s vodním mandlem.

Mlýn byl do dnešní podoby přestavěn v 18. století. Uvnitř je možno zhlédnout historické technické vybavení a obydlí mlynáře a jeho rodiny. Na dvoře mlýna se v turistické sezóně konají víkendové kulturní akce s bohatým programem.

Za vodním náhonem se nachází technická památka – historický vodní mandl z první poloviny 19. století. Součástí objektu je expozice věnovaná výrobě lněného plátna a jeho zušlechťování. Mandl byl spolu s mlýnem v 19. století hlavním výrobním zařízením vrchnostenského podnikání v Ratibořicích.

Po prohlídce pokračujeme dál po pravém břehu řeky Úpy, kde nemůžete minout torza dvou dubů letních. Přestože jsou napadeny dřevokaznými houbami, stromy žijí a staly se domovem mnoha brouků, například páchníka hnědého, zlatohlávka nebo roháčka.

Na dohled dubů byl v roce 1972 postaven společně s přivaděčem, umožňujícím převod vody do přehradní nádrže Rozkoš, na Úpě jez. Vzhledem k tomu, že se nachází v Babiččině údolí, jsou všechna technologická zařízení uložená pod úroveň terénu.

Posledním zajímavým objektem na trase je historický Vilémův most - spojnice mezi Ratibořicemi a Zlíčí.

Ještě než vyjdeme na silnici, vidíme naposledy na kopci zámek Ratibořice, tentokrát z odvrácené strany.

Na silnici odbočíme vpravo a během několika minut dojdeme do cíle, kterým je parkoviště.

Doporučujeme také pořad Výleťák na Stream.cz, díl Babiččino údolí.

Výlet najdete na Mapy.cz. Nebo si můžete jedním kliknutím do mapy naplánovat vlastní.