Hlavní obsah
Na paměť provedení lesní reformy polesí Kosejřín Foto: Petr Hejna

Kameny v lese na Písecku ukrývají zapomenuté vzpomínky na první republiku

Asi jen místním něco říká název lesa Kosejřín u jihočeských Předotic, stejně jako jméno Voříšek. Ovšem lze předpokládat, že jméno Antonín Švehla již vyvolá konkrétní asociace na historické události, jako je vyhlášení republiky, sepsání československé ústavy nebo podpora Masaryka při volbě prezidenta.

Na paměť provedení lesní reformy polesí Kosejřín Foto: Petr Hejna
Kameny v lese na Písecku ukrývají zapomenuté vzpomínky na první republiku

Po vlasti je mnoho památníků prvorepublikového agrárníka a trojnásobného předsedy vlády, ovšem ten na Písecku je veřejnosti neznámý, navíc se nachází stranou turistických cest uprostřed lesa a je bytostnou součástí tamní přírody i nejen lokální historie.

Mnozí houbaři, neznalí původu balvanů s vytesanými nápisy pod vrcholem Kosejřína, jsou překvapeni, co ony kameny, deklarující výskyt jakéhosi kmene mají představovat.

Václav Voříšek, hospodský z Předotic, se zasloužil v třicátých letech o vybudování Beranovy stezky, pojmenované po jihočeském agrárním politikovi Rudolfu Beranovi, obdivovateli Antonína Švehly a jeho posmrtném (†1933) nástupci coby předseda strany.

Voříšek, člen agrární strany, se jednak zasadil o vybudování cesty na sousední Křešice, podílel se na parcelaci lesa na Kosejříně a sám koupil ten nejkamenitější sráz. Právě tam v potu tváře vlastní rukou kladl kameny jako přírodní schody Beranovy stezky.

Beranova stezka

Foto: Petr Hejna

I když Beran byl vlastenec, roku 1938 poněkud naivně navrhoval začlenění henleinovců do československé vlády, následné obsazení vlasti ho zlomilo, a přestože byl roku 1941 zatčen gestapem za styk s odbojem a odsouzen za účasti K. H. Franka za velezradu, poválečné časy mu přisoudily dvojnásobek nacistického trestu, plných dvacet let - zemřel hned po třech letech v Leopoldově.

Není proto divu, že po něm pojmenovaná stezka upadla za časů normalizace v zapomnění. Švehlův pomník, komunistům nežádoucí, padl nápisem k zemi. Voříškův hostinec se později proměnil v penzion Muzika, až kolem roku 2000 rodina jeho syna Ladislava pracně kámen znovu vztyčila a obnovila nápis.

Předotice, vpředu Hodějovský rybník, vpravo Kosejřín

Foto: Petr Hejna

Počátek stezky byl u Společného rybníka v Předoticích, dnes prakticky bezvýznamného, dříve u něj fungující malý kemp zanikl již před léty. Stejně tak zbudování pár kilometrů rychlostní silnice R4 vyřadilo z původního letitého provozu známý motorest, v současnosti využívaný příležitostně na jednorázové akce.

Cílem této cesty byl nedaleký kamenný Švehlův pomník z roku 1934 a další tři mohutné kameny poblíž vrcholu Kosejřína (571 m n. m.), kde stávala vojenská rozhledna, kterou dnes nahradila oplocená věž vysílače. Nachází se zde i jeden ze 181 trigonometrických bodů I. řádu České státní trigonometrické sítě, vyměřené Vojenským zeměpisným ústavem ve Vídni v letech 1864-1898.

Společný rybník, vzadu penzion Muzika

Foto: Petr Hejna

Okolní borovice umožňují dodnes vyšplhat se do jejich korun po stupačkách, kovových kulatinách vetknutých do jejich kmenů. Z rozhledny byl krásný výhled na Hodějovský rybník, Předotice, Novou Hospodu a Třebkov.

V lese jsou stále patrné pozůstatky bývalého využití pro vojenské účely, od podzemních bunkrů po třeba rozpadlé zbytky zelených telefonních kabelů, místními dříve oproti odpadkům po armádě sbírané a používané třeba jako vývazy pro fazole.

Nepřehlédnutelný je kámen ve svahu pod paloukem s vytesaným nápisem „Vděk Voříškovi“, jehož lesem vedla a za jehož finanční úhrady i práce stezka vznikla. Další hlásá vzpomínku „Na paměť provedení lesní reformy polesí Kosejřín 1933“ a třetí balvan obdobně slabě čitelným písmem upozorňuje, že tudy vedla a dosud neznačeně a trochu utajeně vede mechem porostlých zastavení ona „Beranova stezka“. Ty druhé dva dá trochu práce dohledat, nápisy jsou vybledlé.

Kámen Vděk Voříškovi

Foto: Petr Hejna

Kámen-pomník věnovaný Švehlovi lze snadno najít nedaleko této trojice v mírném svahu směrem na sever. Již v době jeho vztyčení byl jasným orientačním bodem v listnatém lese buk se čtvero srostlými kmeny. Okolní kapradinový háj nesl jméno po Janu Ratajovi z nedaleké Vráže, skály zase po Otomarovi Bistřickém.

Oba byli pochopitelně agrárníci, Bistřický se stal poslancem Národního shromáždění a předsedou čestného výboru pro otevření stezky. Tyto popisky však nikde nenajdeme, doba stezku vcelku úspěšně bezmála vyhladila z povrchu zemského i paměti, prořídlo i stromoví a kapradí.

Pomník věnovaný Švehlovi

Foto: Petr Hejna

Antonín Švehla má u nás mnohem více pomníků, jako první vznikl v roce 1929 v Dlouhé Loučce u Uničova na Olomoucku. Další najdeme třeba v Kuklenách (1936) na okraji Hradce Králové, v Klatovech (1934) byl za války odstraněn a obnoven roku 1992, komunistům obdobně nevoněl pomník z roku 1937 v Tučapech, po ukrytí znovu instalovaný roku 1992.

Roku 1940 nechali jeho pomník v Chválenicích rovněž odstranit okupanti, díky nacistům zmizel ten z Havlíčkova Brodu, po roce 1948 zase vadil v Suchdole u Kutné Hory, železobetonový pokus a jemu zasvěcený Stonehenge u Ždánic na Kolínsku se proslavil rychlým poločasem rozpadu, a popravdě, ten prostý kámen, obklopený lesem, s vytesaným nápisem je mnohem působivější než holuby pokálené busty ve městě.

Kaple sv. Antonína Paduánského na Šumavě

Foto: Petr Hejna

Za zmínku ovšem stojí kaple sv. Antonína Paduánského v Javorníku na Šumavě, která byla roku 1940 skrytě českými vlastenci zasvěcena symbolicky i tomu prvorepublikovému Antonínovi.

O této šumavské kapli, Javorníku i Hodonínu více ZDE.

Nebýt podobných Voříšků, mnoho takových míst by nikdy nespatřilo světlo světa. A tak při procházce nevelkým lesem, pouhých deset kilometrů od Písku, při obhlídce kamenných svědků nedávných časů, nezbývá než v tichu mizejících lesů souhlasit s nápisem „Vděk Voříškovi“. Zatím to vypadá, že generacím po nás toho mnoho, krom kůrovcem i pánem tvorstva zplundrovaných lesů, asi k pokochání nezůstane.

V blízkém okolí lze zavítat na nejen pivem a zlivickou pekárnou vonící Čížovou s kostelem sv. Jakuba a mnoha dalšími památkami (3 km), v lesích směrem k Vráži je i dvojice přírodních rezervací Čertova hora a Hrby a lásce zasvěcené jezírko (5 km), a sama Vráž se svým zámkem stojí za návštěvu nejen těm, která zajímá krom letité i historie druhé světové války (6 km).

I když dnes může kandidovat na prezidenta prakticky kdokoliv, Švehla coby potencionální hradní pán se kandidatury v roce 1927 vzdal a podpořil Masaryka. V roce 2018 mu byl propůjčen posmrtně Řád Bílého lva.

Turistická navigace zdarma
Když na výlet, tak s turistickou navigací Mapy.cz. Aplikace je zdarma a funguje i bez signálu.
yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků