Hlavní obsah
Vyhlídka z Havlovy skály Foto: Petr Hejna

Berounka na svém pestrém toku nešetří hrady ani nádhernými výhledy

Jak známo, Berounka nemá svůj jedinečný pramen, ale vzniká v Plzni soutokem Mže s Radbuzou, přičemž ale současně přispívají i další dvě zdrojnice, a to do Radbuzy se vlévající Úhlava a kousek pod hlavním soutokem ústící Úslava.

Vyhlídka z Havlovy skály Foto: Petr Hejna
Berounka na svém pestrém toku nešetří hrady ani nádhernými výhledy

Popisovat veškeré hrady a zříceniny na Berounce by bylo na rozsáhlý text, postačí je alespoň vyjmenovat tak, jak se postupně od vzniku řeky v Plzni po její splynutí s Vltavou u Lahovic před Prahou po proudu nalézají: Věžka, Druztová, Libštejn, Krašov, Týřov, Křivoklát, Nižbor, Tetín, Karlštejn a zbytky Kazína.

Pro představu toho, co lze u řeky Oty Pavla zahlédnout, snad postačí pár vybraných tipů z oblasti, kterou krom krásné přírody zastupují i řece nedaleká historická místa, jako je například klášter Plasy nebo Mariánská Týnice. Za zastavení stojí minimálně dvě vyhlídková místa, to první s výhledem k hradu, druhé s výhledem z jiného hradu.

Mariánská Týnice

Foto: Petr Hejna

V přírodním parku Horní Berounka je možno, s nutnou trochou opatrnosti, vystoupat na Havlovu skálu, odkud je nádherný výhled na meandr řeky. Pojmenování nikterak nesouvisí s naším bývalým prezidentem (na rozdíl od Masarykovy vyhlídky v - s historickou vraždou spjatém Zbečně - rovněž nad Berounkou). Dle pověstí se zde z výše třiceti metrů zřítil kůň jakéhosi sedláka Havla, zřejmě méně zdatný než snad potomek Pegasův, bájný Šemík.

Jelikož ani návštěvník dvounohý, pokud není andělem, nemá rovněž křídla, vzhledem k nezajištěnosti skalního ostrohu je maximální obezřelost víc než nezbytná, případy, kdy selfíčkáři spadnou tam či onam, se množí po celém světě, a z Havlovy skály se padá opravdu jenom jednou, stejně jako se tak konkrétně stalo i u nás nad konkurenční Vltavou ze skály s torzem hradu Maškovec v roce 2013.

Vyhlídka z Tetína

Foto: Petr Hejna

Pozorný návštěvník snadno spatří nalevo proti proudu nad jezem u Libštejnského mlýna zříceninu hradu - jedná se o Libštejn, v polích proti němu je vidět vesnici Robčice. Z hradu se dochovala zejména jedna ze dvou věží, sídlo chátrá již od 16. století.

Z historie hradu je nutno zmínit minimálně jeho založení ve 14. století, nutné „převlečení kabátu“ majitelů od věrnosti Zikmundovi po stoupenectví s husity v souvislosti s bitvou u Domažlic, vlastnictví nejvyšším královským kancléřem Albrechtem z Kolovrat i finální zkázu již i tak pustnoucího hradu v době třicetileté války.

Vyhlídka z Krašova

Foto: Petr Hejna

Jen o ani ne deset kilometrů dál nabízí další vyhlídku hradby prastarého hradu Krašov. Zbudován byl již před rokem 1232 Jetřichem z rodu Hroznatovců, který byl synovcem onoho Hroznaty, který založil významný klášter Teplá. Hrad sloužil jako součást obrany hradu Týřov.

V jeho přebohaté historii - velice podrobně zpracované ZDE, dál figuruje například opět Albrecht z Kolovrat, nedokončené dobývání husity, renesanční přestavba, třicetiletá válka - kdy padlo podhradí, ale hrad se ubránil, doba krutovlády a selských povstání, kdy byl tehdejší pán za znásilnění zabit kovářem, jehož manželku potupil, obdobně zahynuvší jeho dědic, navíc i opilec, dále vlastnictví klášterem Plasy i císařským kancléřem Metternichem, který sice pobýval na honosném zámku Kynžvart, ale Krašov nechal odstřelit za účelem použití kamene pro obnovu hospodářského objektu.

Dvůr Rohy

Foto: Petr Hejna

Tím byl, dnes opět dost zanedbaný, dvůr Rohy, který se nachází cestou v malé obci Bohy, pokud tedy vyrazíte k hradu od silnice, spojující Liblín a Kralovice. Nabízí se ale i trasa pro zdatnější podle vody od Podkrašovského mlýna se závěrečným stoupáním k hradu.

Ten je v péči Spolku pro ochranu přírodní rezervace a hradu Krašova, je volně přístupný, dobrovolný příspěvek na údržbu je samozřejmě vítaný, nezbytné pro udržení památky jsou i brigády spolkem organizované.

Pověst pak zmiňuje soupeření pánů z obou zmíněných hradů o dvorec, kdy jej zabral ten z Krašova. Odplatou byl únos ženy a dětí dobyvatele na Libštejn. Po dvou letech zase tažení Krašovských skončilo dobytím hradu, kde však z vězněných ostaly toliko kosti. Následovalo probodení krašovského pána mečem a pobití celé rodiny pána libštejnského. Kosti veškerých zesnulých ze sklepení vysvobodil a pohřbil až sedlák, který odměnou získal poklad.

Kdo by se chtěl vydat ještě o kus dál od životodárné řeky, pak nejbližším, od Krašova dvanáct kilometrů vzdáleným, vnitrozemským objektem je za Kralovicemi Santiniho bývalé poutní místo Mariánská Týnice, kde kromě práce slavného architekta je k vidění expozice Muzea a galerie severního Plzeňska.

Krašov

Foto: Petr Hejna

Berounka vlastně svým „pramenem“ není nikterak ojedinělá, stačí třeba připomenout Otavu, která vzniká soutokem Křemelné a Vydry, přičemž druhá jmenovaná získává jméno vodní šelmy o pár kilometrů výše soutokem tří šumavských potoků.

Také další výhledy jsou známé a oblíbené, jako z Malochovy skalky a na Holém vrchu za Plzní, Na Plazu u Chlumu, dřevěná vysunutá Na Plazích, jí nedaleká u Šlovic, samozřejmě ta z Čertovy skály, Stříbrný luh poblíž Roztok u Křivoklátu, u Nižboru, od Tetína ze skal v Srbsku i protějšího Brdláku a blízkých lomů, nebo i zcela utajené ze skal za Hlásnou Třebání.

Turistická navigace zdarma
Když na výlet, tak s turistickou navigací Mapy.cz. Aplikace je zdarma a funguje i bez signálu.
yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků