Článek
Dějiny města jsou velmi zajímavé, nejvíce jim pomohla vláda Karla IV. Vzkvétaly na obchodu a řemesle, největší zisky měly z ovocnářství a rybářství. V Labi prý plavali jeseteři a lososi, město mělo výsadu se řídit takzvaným magdeburským právem s odvolacím soudem v Magdeburku. Převzala ho i další města.
I církvi se tu velmi líbilo. Litoměřice byly jedním z nejvýznačnějších měst českého království. Významný byl i obchod se solí. A protože penízky se do kasiček pěkně kutálely, měšťané si stavěli co nejhonosnější domy. Z gotických strohých obydlí se elegantně vplulo do renesance.
Chtěl trumfnout měšťáky a povedlo se
Italští architekti byli velmi žádaní, měli tu mnoho zakázek, proto jsem mohl stoupat po schodech pozdně gotického domu z 1. poloviny 16. století až do tajemné věže na jeho střeše.
Paradoxně dům na Mírovém náměstí vlastnil nelitoměřičák, jakýsi Jan Mráz z Milešova, který chtěl patriciům ukázat, že je umí trumfnout. Požádal stavitele Itala Ambrosia (Ambrože) Baliho a ten mu v letech 1570 až 1580 vykouzlil pro renesančně sice půvabné, leč střízlivé Litoměřice zázrak. Střechu zakončil vskutku neobvykle věží v podobě kalicha.
Stavitel se za pár let pohádal s jakýmsi Bartoněm, který ho zabil. Prý tenkrát proběhla první česká pitva. Ale co ta Jeseniova v Praze z roku 1600?
Co je ale na "kalichu" pozoruhodné? Dům si posléze oblíbili konšelé, roku 1655 ho získalo město, později se z něho stala radnice. Když chtěli radní mít od povinností úředních i domácích klid, vylezli do báně, ze které je nádherný výhled a která je v sezoně přístupná, a začali se napájet žernoseckým.
Aby nikdo nemohl za nimi, poslední si postavil židli na poklop, který zakrýval schody. Jak se dostávali dolů, o tom není zmínka. Na znamení toho, že zasedají, museli vyvěsit v oknech cechovní prapor.
Z věže je osmi okénky výhled na Litoměřice, České středohoří, těch pár schodů stojí za námahu. Nyní sídlí v domě městský úřad a informační centrum.
