Začít s objevováním krás tohoto koutu Česka u hranic s německým Bavorskem je možné hned tam, kde měla seriálová policie své sídlo – v Kašperských Horách. Ostatně na dům se žlutou fasádou a nápisem policie se tu mnoho lidí pořád ptá.

Městečko Kašperské Hory leží v nadmořské výšce 730 metrů a jeho historii ovlivnila těžba zlata v okolí zdejších řek a potoků. Část výrobních objektů starých havířů se podařilo odkrýt v roce 1988. K vidění jsou v Krátké ulici. Před brány hradu Kašperk, zlověstně se tyčícího nad vzrostlými lesy, se sice nedá dojet autem, ale ke hradu vedou po zelené značce cesty vhodné i pro kočárek.

Sídlo Policie Modrava v Kašperksých Horách

Sídlo Policie Modrava v Kašperských Horách

FOTO: Roman Mašín

Karel IV. vybudoval hrad hlavně jako ostrahu obchodní Zlaté stezky a zlatorudných dolů. Střeží je od roku 1356. Zdejší dominanta se samozřejmě objevila i v seriálu Policie Modrava, dokonce dvakrát.

Hned tři kostely

Kašperské Hory jsou doslova protkány sítí kostelů, největší část náměstí zabírá arciděkanský kostel sv. Markéty, na jižním okraji města je poutní kostel Panny Marie Sněžné z poloviny 19. století.

Každý rok 5. srpna sem na mariánskou pouť, veselici, která nezanikla ani v komunistických dobách, mířily davy lidí. Atmosféru poutí v 19. století zachytil ve svém díle šumavský spisovatel Karel Klostermann, jehož otec v Kašperkách starostoval.

Ukazatel na náměstí v Kašperských Horách

Ukazatel na náměstí v Kašperských Horách

FOTO: Roman Mašín

Asi kilometr od města je nejvýznamnější památka raného středověku v jihozápadních Čechách. Hřbitovní areál ukrývá baziliku sv. Mikuláše z počátku 14. století, která se dochovala v téměř původní architektonické podobě. Do kostela je ale možné se dostat jen s průvodcem.

Nasyceni historií můžeme vyrazit na túry do kraje, kterému se také přezdívá zelená střecha Evropy. Národní park a chráněná krajinná oblast Šumava tvoří spolu s přilehlým Bavorským lesem největší souvislý lesní komplex ve střední Evropě.

K pěším výletům v okolí města dostanete v infocentru Kašperských Hor dobře zpracovanou brožurku, naučných stezek a vycházkových okruhů je tu popsáno osm. Nejkratší – Kolem pranýře za výhledy – vede po červené značce, měří 5,5 kilometru a trvá dvě hodiny. Na nejdelší – na Kašperskohorské větvi zlaté stezky – se musí urazit 24 kilometrů, počítá se až s devíti hodinami putování a nedá se po ní jet na kole.

Hradlový most, oblíbená turistická atrakce

Hradlový most, oblíbená turistická atrakce

FOTO: Roman Mašín

Šumava je opravdovým cyklistickým rájem. K nejoblíbenějším cyklistickým sjezdům patří ten z Modravy od Klostermannovy chaty. Cestou je řada technických památek. Hned u Modravy je to věrná replika unikátního dřevěného hradlového mostu. Tady se zachytávalo plavené dříví a dál směřovalo do uměle vytvořeného koryta Vchynickotetovského plavebního kanálu, hodilo se i dalšímu romantickému místu na trase, Čeňkově pile.

Z Klostermannovy chaty na Modravě je úžasný výhled na Šumavu

Z Klostermannovy chaty na Modravě je úžasný výhled na Šumavu.

FOTO: Roman Mašín

Pilu na vodní pohon založil pražský obchodník Čeněk Bubeníček. V roce 1867 sem zavítal i Bedřich Smetana a smrček, který tehdy vysadil, dnes dosahuje úctyhodných rozměrů. Smetanův smrk je opatřen příslušnou cedulkou, takže ho nepřehlédnete.

Jen kousek dál stojí funkční vodní elektrárna zařazená mezi národní technické památky. Nezapomeňte se u ní zastavit na soutoku Vydry a Křemelné, které se tady mění v jedinou řeku, Otavu.

Plavební kanál pod dozorem vodníka

Kanál, kudy se plavilo dřevo k Čeňkově pile, hlídá dnes vodník.

FOTO: Roman Mašín

A i když je třeba málo vody, o podívanou na přírodní živly nepřijdete: voda naráží na obrovské kameny, větve mohutných stromů na březích se kymácejí a hlasitě šumí.

Koně i elektrokola

Pro méně zdatné cyklisty jsou na Šumavě připravena elektrokola. „Projekt e-Šumava zahrnuje i další způsoby takzvaně čisté dopravy. V půjčovnách mají elektrokola, elektromobily a elektroskútry,“ říká Jan Dvořák, tiskový mluvčí Národního parku Šumava.

Dobít si elektrovůz je možné třeba i v hotelu Kašperk v Kašperských Horách. Stavba hned vedle historické radnice skrývá mimo jiné krytý bazén a elegantně zařízené pokoje, v nichž jsme mohli nerušeně odpočívat. Psi a děti jsou v hotelu vítáni.

Další možnost, jak nezamořovat čistý šumavský vzduch, nabízí Václav Růžek – na pravidelné projížďky vyráží v kočáře taženém koňmi. Povoz má stříšku, která výletníky chrání před ostrým sluncem i deštěm, pro každého je během cesty připraveno něco dobrého k pití a jezdí se po třech různě dlouhých trasách, kde hlavní atrakcí je vždy historie plavení dřeva. Začátek a konec putování je v Srní u kostela. „A v zimě se chystáme na jízdy se sáněmi,“ říká Václav.

Kočár tažený koňmi

Kočár tažený koňmi

FOTO: Roman Mašín

Samozřejmě ani Srní nemohli během svého pátrání detektivové z televizního seriálu vynechat. Epizoda nazvaná Mrtvý kovboj se odehrávala v hotelu Srní, dost nevzhledné budově poznamenané socialistickým realismem. Napravit si dojem z architektonické výstavby je ale možné v seriálové chalupě učitele Kintzla, kterého ztvárnil Ladislav Mrkvička. Pěšky je to od Srní jen pět minut.