Za startovní čáru volíme Lovosice, jejichž historie spadá do 12. století. Vévodí jim kopec Lovoš, který je častým cílem výletníků. I samotné město má co nabídnout. Začněme u secesní radnice s dominantní věží. Hned vedle zavadí váš zrak o barokní chrám sv. Václava, který stavitelé dokončili v polovině 18. století.

A protože máme namířeno do středohoří, vydáme se po modré značce ven z města. Nutno podotknout, že je možné vyjet i na bicyklech, téměř celá trasa je sjízdná, i když lesem trochu hůř. Lze ovšem použít cyklotrasu č. 25 z Malých Žernosek přes Opatrno kolem Lovoše.

Kopec Lovoš z obce Vchýnice

Kopec Lovoš z obce Vchýnice

FOTO: Ondřej Kořínek, Novinky

Propleteme se mezi domy, přejdeme železnici a narazíme na kapli Panny Marie Einsiedelnské, která byla postavena v 70. letech 18. století na památku pruského generála Radicattiho. Velitel byl v těchto místech při první bitvě sedmileté války na našem území v roce 1756 těžce zraněn a nakonec zemřel. Kapli nechala zbudovat jeho manželka.

Kaple Panny Marie Einsiedelské postavená na počest zabitého generála Radicattiho

Kaplička Panny Marie Einsiedelnské postavená na počest zabitého generála.

FOTO: Ondřej Kořínek, Novinky

Nohy a cestovní ukazatele velí pokračovat dál. Opouštíme tedy město a pod dálnicí procházíme skrz obec Vchýnice. Pomalu se loučí i Lovoš a mizí za našimi zády.

Rybník s téměř ukrytým vodníkem

FOTO: Ondřej Kořínek, Novinky

Při troše nepozornosti se může stát, že přehlédnete vodníka na vrbě u místního malého rybníka (malá nápověda: hledejte červené gumáky). Pokud vodního mužíka objevíte, možná vás pohádkové prostředí donutí na chvíli vydechnout a posedět na lavičce. Naberete sílu na mírný zalesněný kopec, po jehož výšlapu budete mít polovinu cesty za sebou.

Hazmburk se tyčí jako král 

Na skalnatém ostrohu trampy vítá příchozí zřícenina hradu Košťálov. Založen byl asi v první polovině 14. století. Dodnes není jasné kým. Nejspíš nebyl hradem královským, takže patřil zřejmě nějakému šlechtici.

První zmínku o hradu Košťálov zmiňují historické dokumenty v souvislosti s bouřkou. Do hradu měl udeřit blesk, který zapálil špičky střevíců jeho purkrabímu a manželce. Kolik je na tom pravdy, se dnes už těžko dozvíme.

Hrad byl rozdělený na horní a dolní, palác byl třípatrový. Archeologové našli pozůstatky například kuchyně a kovárny. Z kdysi majestátného hradu zůstal jen zbytek paláce, ze kterého je panoramatický výhled všemi směry. Upoutá především pohled na Hazmburk.

Pohled z Košťálova na Hazmburk

Pohled z Košťálova na Hazmburk

FOTO: Ondřej Kořínek, Novinky

Malebnou krajinu, kde se střídají zlatavé lány polí s pruhy zelenajícího porostu a lesy, narušují pouze vzdálené komíny a dotěrný hmyz. Prohlídka zříceniny nezabere příliš času. Pochválit kraj v návštěvní knize je zde téměř povinností.

Nezdržujeme se zbytečně dlouho, čeká nás přece jen ještě několik kilometrů. Kráčíme asi kilometr po žluté, posléze odbočíme na louku a zarostlý Holý vrch. Kochající se cyklista, kterého potkáváme, vysvětluje proč je tento kopeček výjimečný.

„Je to nejkrásnější pohled široko daleko, vidíte do všech stran a krajina vás doslova pohltí,“ podotýká s doporučením, že máme navštívit Skalku a hrad Oltařík, který je na dohled.

Kopec Lovoš z obce Vchýnice

Palác hradu

FOTO: Ondřej Kořínek, Novinky

Jakmile znovu šlápne do pedálů, pospícháme dolů do Vlastislavi. Toto místo zaujalo už naše předky v 9. století. Vybudovali zde opevněné hradiště. To bylo podle Kosmy sídlem kmene Lůčanů, kteří měli bojovat proti Přemyslovcům. Už z Holého vrchu byla k vidění 15metrová věž na čedičové skále, pozůstatek hradu ze 14. století. Ze skromného hradu se kromě věže prakticky nic nedochovalo.

Léčka u cesty

Pod věží je dvoupatrový zámek, který nechali postavit po třicetileté válce Hrzánové z Harasova. V 18. století ho získali páni ze Shönbornu. Zmínka o nich je zajímavá proto, že se v zámku v roce 1945 narodil pozdější vídeňský kardinál Christoph Shönborn, který byl v letech 2005 a 2013 mezi kandidáty na stolec sv. Petra.

Součástí sídla byl také lihovar, pivovar, ovocné sady či bažantnice. Zámek je možné si prohlédnout za symbolickou dvacetikorunu.

Zámek Skalka s typickou věží

Zámek Skalka s typickou věží

FOTO: Ondřej Kořínek, Novinky

Náš výlet však zámkem nekončí, projdeme obcí a směřujeme do vsi Teplá a Třebenic. U cesty narážíme na boží muka s průvodním textem, který uvádí, že je tam nechal postavit sedlák roku 1856, protože se mu vyhnul dobytčí mor, a rovněž kvůli tomu, že se mu v těchto místech splašili koně, kteří nebyli k zastavení a havarovali s takovou silou, že vůz zničili. Sedlák přesto vyvázl bez zranění.

Jiný kříž o kus dál vypráví o tom, že se v tom místě vracel v noci chalupník s tržbou, když slyšel z křoví volání o pomoc. Intuice mu velela zajít nejprve pro sousedy. Společně posléze zjistili, že se jednalo o loupežnickou léčku.

Dost už vyprávění, kráčejme raději do Třebenic, kde výlet zakončíme. Než dojdeme na náměstí, zpoza stromů na nás vykukuje věž bývalého luteránského kostela, ve kterém dnes můžete obdivovat exponáty českého granátu. Pořádají se v něm i koncerty, výstavy i svatební obřady.

Luteránský kostel ukrývá muzeum českého granátu

Luteránský kostel ukrývá muzeum českého granátu.

FOTO: Ondřej Kořínek, Novinky

Centru města dominuje kromě kostela také krásná kašna obklopená stromy a lavičkami. Oči rovněž upoutá měšťanský dům přestavěný na kavárnu. Majitelka se v kávě a čokoládě skutečně vyzná. I tato zastávka je tedy velmi příjemná.

Protože se musíme vrátit zpět do Lovosic, využijeme místní Švestkovou dráhu. Šedesát let starý motorový vlak s původním interiérem vás za zvuku netypického troubení sveze Českým středohořím. Jezdí pouze v létě, nečekejte tradiční jízdenky. Místo nich tu najdete usměvavého průvodčího a strojvedoucího, který vám možná dovolí nahlédnout i do své kabiny.