Při této příležitosti se v prostorách Obecního domu koná výstava nazvaná příznačně „1912“. Představuje historii památkového objektu v širších dobových souvislostech. Výjimečná jsou vystavená výtvarná díla umělců, kteří se tenkrát podíleli na výzdobě. Výstava potrvá do 31. ledna 2013.

Než tady stál…

Psal se rok 1380. Král Václav IV. tenkrát přišel na myšlenku opustit Pražský hrad a postavit nové sídlo českých králů v centru Prahy. Povedlo se mu to.

V Králově dvoře pobývali v letech 1383 až 1484 i další panovníci – jeho bratr Zikmund Lucemburský, dále Albrecht II. Habsburský, Ladislav Pohrobek a Jiří z Poděbrad.

Až Vladislav Jagellonský usoudil, že se vrátí zpět na Pražský hrad. Opuštěné rozsáhlé sídlo začalo chátrat. Nová naděje rozkvětu vznikla v roce 1631, kdy kardinál Arnošt Harrach nechal objekt přeměnit v arcibiskupský seminář. Obrovský požár v roce 1689 dokonal zkázu kdysi honosného sídla panovníků.

Lustrů je tu kolem pěti tisíc, jejich skleněné ozdoby mají délku deset kilometrů.

Přesto se církev místa nevzdala. Vybudovala na stejném místě nový seminář a rozšířila ho o kostel sv. Vojtěcha.

V sousední bráně, která kupodivu přečkala požár téměř bez újmy, bylo zřízeno skladiště střelného prachu. Proto se jí dodnes říká Prašná brána. V 18. století byl seminář přeměněn na Královská kasárna, pak tu vznikla kadetní škola, ale nikdo už se nestaral o obnovu budov.

Spory na počátku 20. století

V roce 1901 byly přestárlé stavby postupně zbořeny a uvažovalo se, co s prázdným prostorem. V té době poslali zástupci Měšťanské besedy pražské městské radě žádost o postavení „důstojné reprezentační budovy v Praze“. Následovaly spory a tahanice, neboť tehdejší pražské německé spolky měly námitky, že půjde o mrhání obecními penězi.

Lampa zdobící vchod do Obecního domu.

Lampa zdobící vchod do Obecního domu.

FOTO: Jovan Dezort

Protest vznášeli i ti, kteří se obávali konkurence pro své restaurace. Divadelní spolky zase požadovaly vystavět na tomto místě druhé české divadlo. Přes veškeré těžkosti, nedostatek peněz a spory mezi uměleckou a technickou složkou realizátorů nakonec 21. srpna 1905 zahájili architekti Antonín Balšánek a Osvald Polívka stavbu Obecního domu.

Slavnostní otevření se uskutečnilo 5. ledna 1912. Byl vybaven nejmodernější technikou své doby, na umělecké výzdobě se podíleli přední čeští umělci jako Šaloun, Ženíšek, Mařatka, Uprka, Mucha, Aleš, Švabinský, Myslbek, Špillar a mnozí další.

Ani politika ho neminula

Od svého počátku sloužil Obecní dům nejen jako centrum zábavy a komerčního využití, ale byl též místem, kde se rozhodovalo o důležitých událostech našeho národa. Připomeňme, že v roce 1918 byla z balkónu domu vyhlášena samostatná Československá republika.

Obecní dům byl postaven v letech 1905–1912 podle plánů architektů A. Balšánka a O. Polívky.

Obecní dům byl postaven v letech 1905–1912 podle plánů architektů A. Balšánka a O. Polívky.

FOTO: Jovan Dezort

V roce 1989 právě v tomto domě začalo jednání o dalším zaměření našeho státu. Mezi 26. listopadem a 7. prosincem se postupně v červeném a orientálním salónku a v cukrárně Obecního domu uskutečnila tři z devíti klíčových jednání mezi delegacemi Občanského fóra vedeného Václavem Havlem a delegacemi poslední komunistické vlády s premiérem Ladislavem Adamcem. Televizní záběry z jednání tenkrát obletěly svět.

Pohled do zákulisí

V letech 1994 až 1997 se Obecní dům dočkal rozsáhlé a zasloužené rekonstrukce, neboť víc než osmdesát let nepřetržitého provozu bylo znát jak na technickém stavu, tak i na vzhledu uměleckých děl. Oprava se stala největší investicí v Praze po roce 1989 a vyšla na 1,75 miliardy korun.

Připomeňme, že svou rozlohou je Obecní dům větší než Národní divadlo nebo Rudolfinum. Uvnitř je na 700 místností! Výzdoba sestává téměř ze 40 000 uměleckých prvků, z nichž zhruba čtyři tisíce se kvůli obnově musely sundat. Jen lustrů je tu kolem pěti tisíc. Jejich skleněné ozdoby mají délku zhruba deset kilometrů. O jejich obnovu, případně o novou výrobu se tenkrát postarali novoborští skláři.

Na umělecké výzdobě se podíleli nejvýznamnější čeští malíři a sochaři počátku 20. století.

Na umělecké výzdobě se podíleli nejvýznamnější čeští malíři a sochaři počátku 20. století.

FOTO: Jovan Dezort

Ve Smetanově síni byla zvláštní péče věnována mimo jiné unikátním secesním varhanám. V sále se osadila nová sedadla se speciální úpravou, aby nenarušovala akustiku prostoru. Pro lepší pohodlí diváků a výhled na pódium byl jejich počet snížen ze třinácti set na dvanáct set.

Také pódium bylo upraveno na různě pohyblivé podle potřeby. Nově bylo zřízeno dirigentské apartmá v místě skladiště se zakrytým oknem. Jak se ukázalo, je odtud krásný výhled na Hradčany. V přízemí vzniklo moderní informační centrum s prodejem lístků, pohlednic, plakátů, brožur aj.

Dominantou Smetanovy síně jsou historické varhany.

Dominantou Smetanovy síně jsou historické varhany.

FOTO: Jovan Dezort

Na obnově se podílelo přes 200 subdodavatelů zajišťujících specializovaná řemesla a stavební práce. Kromě firem v celé České republice se na některých zakázkách podíleli i odborníci a výrobci v Německu, Belgii, Slovinsku, Rakousku, Itálii, Španělsku a ve Švýcarsku.

Obecní dům obnovený od omítky až po nejposlednější detail v duchu původního provedení se dočkal i nejmodernějšího technického zázemí. Nelze opomenout, že jeho součástí jsou i tři restaurace a kavárny. Stojí za to se tady rozhlédnout a pohlédnout i na stropy a na stěny.

Výstava 1912

Expozice představuje více než sto obrazů, kreseb, grafik, soch, architektonických plánů a designových objektů od více než dvou desítek umělců. Je rozdělena do čtyř tematicky propojených celků, které volně reflektují čtyři roční období.

U příležitosti výstavy byla vydána Obecním domem ve spolupráci s nakladatelstvím Arbor vitae kniha. Její editoři – kurátor výstavy Otto M. Urban a Filip Wittlich – zvolili podobu mozaiky mapující rok 1912, který nebyl jen datem otevření pražského reprezentačního domu, ale i celé řady dalších přelomových událostí.

Výstava bude otevřena do 31. ledna 2013.

Výstava bude otevřena do 31. ledna 2013.

FOTO: Jovan Dezort

Ředitel Obecního domu Vlastimil Ježek k výstavě uvedl: „Podařilo se nám ve velmi krátkém čase dostat významná díla ze všech koutů celé České republiky a nesmírně si toho vážíme. Doufám, že tato výstava nabídne návštěvníkům nejen příjemný vizuální zážitek, ale že se také dozvědí něco víc o samotném Obecním domě a o pro nás Čechy významné době, ve které byl postaven.“

Program pro děti Ateliér 1912
Obecní dům pořádá poprvé program pro děti, a to v rámci školních návštěv nebo v doprovodu rodičů. Jedná se o komentované prohlídky uzpůsobené věku dítěte.
Součástí výstavy je Ateliér 1912, který připravila Galerie umění pro děti (GUD) pod pedagogickým vedením PhDr. Jany Skarlantové. Probíhá přímo v prostorách Obecního domu a spojí návštěvu výstavy s výtvarnou tvorbou s využitím secesních motivů. Půjde například o plastické práce s papírem na téma Květinová zahrada, Secesní okno, Secesní šperk aj. 
Víkendová dílna Ateliéru 1912 je určena pro děti od 5 let.
Půjde o vytvoření lampiónu inspirovaného secesními vitrážemi, o tvorbu secesního šperku, secesní módy atd. Přihlášky na výstavu a do Ateliéru 1912 pro skupinu (minimálně 15 účastníků) posílejte na e-mailovou adresu: obecnidum@galeriegud.cz nebo volejte 732 513 559. V přihlášce je třeba uvést adresu školy, počet žáků a jejich stáří, kontakt na vedoucího, termín návštěvy a zvolené téma.