Expozice začíná prvním ohništěm, provede středověkou dýmnou jizbou, která se ještě musela obejít bez komína, takže celou místnost halil štiplavý kouř, jenž vycházel otvory ve stěnách domu nebo střechou, černou kuchyní, a ukáže první sporáky a moderní kuchyň dneška.

Nechybí ani hospoda připomínající rok 1900, která představuje i historii piva a pohostinství, bar, kde se lidé dočtou o vývoji alkoholu, v přízemí vznikl kupecký krám z 19. století, vinný sklípek.

„Je tu i spousta nádherných reklam, které potěší oko,“ ukazuje kurátorka Nina Proovan Smetanová, která dala muzeum dohromady se svým manželem, na litinové tabulky lákající na nákup kdejakého zboží. V prvním patře se nachází sál světových gastronomů, které podle Smetanové gastronomii pozvedli na umění.

„Proto jsme vlastně udělali muzeum, protože gastronomie je umění, a zatím takové muzeum není,“ vysvětlila, co ji před třemi lety přivedlo k myšlence. „Na křtinách prvního vnuka mé sestry, která se také zabývá gastronomií, jsme se bavili o síni slávy české gastronomie. Nabídla to mému muži jako architektovi, který už dělal muzeum čokolády. On na to, že uděláme rovnou celé muzeum,“ vzpomíná Smetanová, původně výtvarnice.

Nechybí igráčci

Protože předpokládá, že na návštěvu přijdou hlavně babičky s vnoučaty, slibuje malým návštěvníkům ještě oblíbené igráčky rozeseté po celé budově.

První zmínky o domě pocházejí z roku 1401, ale to už se v dobových listinách píše o jeho prodeji. „Domníváme se, že za krále Václava tu bydlel jeho kuchař. Pak tady byly sklady, restaurace, před lety byl prázdný,“ vypočítává kurátorka.

Na dotaz, jakou raritou se muzeum může pochlubit, odpovídá Smetanová, že muzeum je raritou samo o sobě. „Unikátní je ukázka vývoje kuchyní. Ve sbírce například nechybí 1. vydání Domácí kuchařky M. D. Rettigové z roku 1826,“ líčí.

Vstupenka vyjde na 180 korun, zlevněná 150 korun. Muzeum je otevřeno denně od 10 do 19 h.