Jeho součástí je od 18. století zámecká kaple Zjevení Páně, patřící do elitního souboru českých národních kulturních památek. A to hned dvakrát – jednou pro svoji unikátní architekturu v dynamickém barokním stylu, podruhé díky oltářnímu obrazu malíře Petra Brandla s tématem Klanění Tří králů.

Utopili se v řece Inn

Kaple se začala stavět na sklonku 17. století. Základní kámen byl položen roku 1699. Bohužel už o rok později byla stavba přerušena tragickou smrtí tehdejších majitelů panství Jana Josefa a Marie Violanty ze Šternberku, kteří se utopili v řece Inn. Poručník osiřelé dcerky šlechtického páru, které byl v té době pouhý rok, však ve stavbě pokračoval, takže už roku 1711 se ve svatostánku mohlo křtít.

Dokumenty o autorovi se nedochovaly

Dnes již zřejmě není možné dohledat, který ze slavných barokních architektů vtiskl stavbě nezapomenutelnou podobu. Autorství je totiž přisuzováno buď Kryštofu Dienzenhoferovi, nebo Janu Blažeji Santinimu.

Plány nebo jiné dokumenty hovořící o autorovi se nedochovaly a ze samotné architektury také nelze autorství určit, neboť se tu vyskytují prvky typické pro oba muže.
V posledních letech se však odborníci přiklánějí k variantě, že podobu kapli vtiskl Kryštof Dienzenhofer (1655–1722).

V jednolodní stavbě se často objevuje motiv osmicípé hvězdy, rodového znaku Šternberků. Bohatou výzdobu interiéru doplňují například sochy Jiřího Františka Pacáka, nacházejí se tu také hned dva obrazy významného barokního malíře Petra Brandla. Jeden s motivem sv. Blažeje a druhý Klanění Tří králů.

Oltář smiřické zámecké kaple Zjevení Páně zdobí Brandlův obraz Klanění Tří králů.

Oltář smiřické zámecké kaple Zjevení Páně zdobí Brandlův obraz Klanění Tří králů.

FOTO: Ludmila Žlábková, Právo

Portrét za 1700 zlatých

„Je to jeden z nejkrásnějších Brandlových obrazů. Namaloval ho na zakázku Marie Terezie Violanty, dcery zemřelých zakladatelů kaple. Malíře odměnila honorářem 1700 zlatých a on ji za to prý na obraze vymaloval,“ připomněla jednu ze zdejších legend Ladislava Reichová ze smiřického městského úřadu.

Roku 1971 byla kaple odsvěcena. Dnes je jejím majitelem město Smiřice, které tuto památku po důkladné rekonstrukci zpřístupnilo veřejnosti. Prohlídky se konají zhruba jednou za měsíc, během letních prázdnin jednou za čtrnáct dní.

„Přesné datum je zveřejněno na internetu. Pro minimálně dvacetičlenné výpravy lze objednat prohlídku i v jiném čase,“ dodala Reichová.

Smiřická zámecká kaple Zjevení Páně.

Smiřická zámecká kaple Zjevení Páně.

FOTO: Ludmila Žlábková, Právo

Ke kostelu přiléhá čtyřboká, devětačtyřicet metrů vysoká věž, dostavěná roku 1705, na jejímž průčelí opět najdeme osmicípou šternberskou hvězdu. Ve věži je zavěšen zvon Egidius (sv. Jiljí) o hmotnosti 1400 kg z počátku 16. století.

Svátky hudby

Blížící se velikonoční svátky znamenají už devátým rokem zvýšený zájem o smiřickou kapli. Koná se tu totiž hudební festival Smiřické svátky hudby, letos ve dnech 31. března až 9. dubna.

U zrodu této významné hudební akce stál houslista Jaroslav Svěcený.
„V klukovských letech jsem do Smiřic jezdil na kole a koupat se do nedalekých písníků. Když vznikl festival, musel jsem mnoha lidem vysvětlovat, kde se Smiřice vlastně nacházejí.

Dnes sem jezdí koncertovat špičkoví hudebníci a jejich koncerty poslouchat významné společenské, politické a kulturní osobnosti,“ říká Svěcený, který se každoročně stará i o dramaturgii akce.

Zajímavou stavbou ve Smiřicích je i budova nádraží. Postavena byla ve stylu loveckého zámečku.

Zajímavou stavbou ve Smiřicích je i budova nádraží. Postavena byla ve stylu loveckého zámečku.

FOTO: Archiv MÚ Smiřice

Festival je podle něho výjimečný právě i prostorem zámecké kaple, v níž se koncerty konají. „Kaple je díky své velkoleposti a skvělé akustice přímo stvořená pro pořádání takovýchto kulturních událostí,“ míní houslista. Součástí programu festivalu bude i doprovodná výstava obrazů malíře Kristiana Kodeta, která bude otevřena v Erbovním sále, přiléhajícím k zámecké kapli.

Pamětní síň čestného občana

Nejen festivaloví hosté, ale všichni návštěvníci smiřického zámku, respektive zdejší kaple, si mohou prohlédnout také expozici českého sochaře a medailéra Milana Knoblocha. Otevřena zde byla v listopadu 2007 poté, co byly zrekonstruovány prostory takzvaného spojovacího krčku, kudy dříve chodilo panstvo ze zámeckých komnat přímo do kaple.

Expozice sochaře Milana Knoblocha.

Expozice sochaře Milana Knoblocha.

FOTO: Ludmila Žlábková, Právo

„Kromě fotografií a dalších materiálů, dokumentujících sochařův život od raného mládí do současnosti, zde jsou vystavena i autorova díla – například busty velkých hudebních skladatelů nebo medaile,“ vyjmenoval starosta Luboš Tuzar a připomněl, že devadesátiletý Milan Knobloch je čestným občanem města. Narodil se v sousední obci Rodov, dnes místní části Smiřic.

„Sice jsme se brzy přestěhovali do Prahy, později jsme také šest let žili v Jugoslávii, kde byl otec ředitelem pivovaru, ale do zdejšího kraje jsem se stále vracel a zamiloval jsem si ho na celý život,“ řekl před časem autor Právu při oslavách svých narozenin. A prozradil, že na rodném statku také vytvořil svá první díla. „Když strýc hloubil studnu, bylo z ní plno jílu. Nabádal mě, ať z toho něco vytvořím. To mi bylo nějakých deset dvanáct let,“ vyprávěl.