Vchod do renesanční pevnosti, tzv. Leopoldova brána, působí majestátně a nic nenasvědčuje tomu, jaká spoušť čeká návštěvníka při další prohlídce. Nedaleko vchodu se tyčí zrekonstruovaná prachárna, kde se na panelech může návštěvník seznámit s historií pevnosti. Další budovu obnovuje soukromý majitel a bude zde restaurace. Velkorysé obnovy se dočkala také Ferdinandova brána. To je z pozitiv prozatím vše.

Pevnost pro 200 tisíc vojáků

Rozlehlé budovy pevnosti zůstávají dvacet let po odchodu Sovětské armády ve zdevastovaném stavu a při pohledu na jejich rozlehlost se naskýtá otázka: kdy a z jakých prostředků je možné historickou památku zrekonstruovat.

Plošina, po níž se dodávaly náboje pro děla byla umístěná ve vrchní části pevnosti.

Plošina, po níž se dodávaly náboje pro děla, byla umístěná ve vrchní části pevnosti.

FOTO: Ivan Vilček, Právo

„Pevnost dostalo město do správy až v roce 2004 a v následujícím roce zahájilo její rekonstrukci. Několik miliónů bylo zapotřebí jen na rekonstrukci střechy, prachárny a Ferdinandovy brány,“ řekl Právu Ľudovít Gráfel, šéf správy památek městského úřadu Komárno a expert na zdejší pevnostní systém.

Upozorňuje, že v Evropě neexistuje pevnostní systém zachovalý v takovém rozsahu, co se týče plochy a architektury. „Opevnění postavili pro dvousettisícovou armádu. Při obléhání Vídně se císařský dvůr ukryl právě v Komárně jako v nedobytné baště,“ dodal.

Pevnost Komárno z leteckého pohledu

Pevnost Komárno z leteckého pohledu

FOTO: Archiv oddělení správy památek Komárno

Čeká na zápis v UNESCO

Opevnění proniklo do seznamu kandidátů na zapsání do kulturního dědictví UNESCO. Nejstarší zmínka o hradě vybudovaném na tomto místě pochází z roku 1218. Význam zdejší bašty vzrostl po bitvě u Moháče, kde turecká armáda rozprášila jednotky uherského a českého krále Ludvíka Jagellonského. Panovník utonul v bažinách při útěku.

Uhry tak padly do rukou Turků a pevnost v Komárně měla zabránit postupu Turků na Vídeň. Tak se také stalo – odolala všem útokům.

Zrekonstruovaná Ferdinandova brána

Zrekonstruovaná Ferdinandova brána

FOTO: Ivan Vilček, Právo

Podle odborníků je nutno mluvit o několika pevnostech, které dohromady vytvářejí celý fortifikační systém bastionového typu. Součástí pevnostního systému jsou stavby na obou březích Dunaje a Váhu. V polovině 17. století patřila pevnost k nejmodernějším ve střední Evropě.

Červené zdi

Po roce 1968 se zde usídlila sovětská armáda. Neklamný znak dvacetiletého pobytu představují zdi staré pevnosti natřené načerveno. Ještě dnes je vidět na zdech obrazy znázorňující sovětské vojáky, nápisy v azbuce a na dvoře tribunu, odkud důstojníci sledovali pochod vojska. „Bohužel, ústřední pevnost zůstala v nejhorším stavu. Pevnostní systém má několik kilometrů. Jen chodby starých kasáren měří přes kilometr,“ říká průvodkyně Estera Ősziová.

Vymlácenými okny se v budovách prohání vítr. V místnosti původně určených pro 14 vojáků bydlelo 32 mladých mužů. Společná koupelna sloužila jen šaržím a mužstvo se mylo v Dunaji. Aby se zamezilo jakémukoli kontaktu s místními obyvateli, armáda nepouštěla do areálu ani popeláře. „Přes dvacet let z areálu nevynášeli smetí a odpadky Rusové zazdívali v podzemních kasematech,“ dodala Ősziová.

Zničená kasárenská část pevnosti a zachovalejší velitelská budova

Zničená kasárenská část pevnosti a zachovalejší velitelská budova

FOTO: Ivan Vilček, Právo

Další z podzemních místností říkají místní vitamínová bomba. Rusové zde měli betonové kádě, na nichž je dodnes vidět nápisy v azbuce: kyselé zelí nebo slané okurky. V další nádrži skladovali brambory.

Mnohem nebezpečnější však byl obrovský sklad munice, který byl údajně hlavním skladem sovětské armády pro střední Evropu. Místní říkají, že kdyby to bouchlo, mohlo to vymazat Komárno z mapy.

Střídání armád

Pevnost pozůstává ze dvou částí. Stavba tzv. nové pevnosti byla zahájena v roce 1663 a výstavba trvala deset let. Nová kasárna byla vybudovaná v roce 1810 a velitelská budova v roce 1815. „Budova velitelství je v relativně nejlepším stavu,“ ukazuje průvodkyně.

Rakouská armáda sídlila v pevnosti až do roku 1918, následně ji vystřídala československá armáda. V roce 1968 se sem nastěhovali sovětští vojáci. Byli tady až do roku 1991. Bylo to uzavřené město ve městě, kolem byla třímetrová zeď. Odhadem tady bylo tři až pět tisíc sovětských vojáků. „Nevíme to přesně, protože dokumentaci si při odjezdu vzali s sebou,“ dodala Ősziová.

Památka na pobyt Sovětské armády

Památka na pobyt Sovětské armády

FOTO: Ivan Vilček, Právo

Odborníci odhadují, že rekonstrukce tak rozsáhlého objektu při dnešních omezených finančních možnostech bude trvat možná až 40 let. Zatím jsou v Komárně vděčni za každou další zrekonstruovanou část pevnosti. Kdy bude celá pevnost vypadat tak krásně jako Ferdinandova brána z roku 1550, není jasné.