Šindelová patří dlouhodobě k nejchladnějším místům v ČR. „Za posledních 36 let zde nemrzlo pouze loni v červenci. Jinak každý měsíc, i když jsou letní parna, v naší obci alespoň jeden den mrzne,“ říká Rudolf Kovařík, který zde obhospodařuje meteorologickou stanici Českého hydrometeorologického ústavu.

Nejchladněji bylo na Silvestra v roce 1976, a to minus 30,3 st. C. Ale proč zrovna tady mrzne a ve zprávách slyšíme, že v Šindelové je nejméně o šest až sedm stupňů méně než kdekoli jinde?

Meteorolog Rudolf Kovařík ze Šindelové ukazuje na teploměru naměřené hodnoty.

Původním povoláním kovoobráběč Rudolf Kovařík se stal dobrovolným meteorologem. Když byla zrušena firma, v níž pracoval, dal se na dřevovýrobu.

FOTO: Václav Pergl, Právo

„Jen se podívejte okolo,“ rozmáchne rukama pan Kovařík. „Naše meteostanice je v rokli. Je to takový hrnec, do kterého ústí tři dlouhá údolí, která mají délku až šest kilometrů. V noci odtéká studený vzduch z těchto údolí do naší obce, do toho pomyslného hrnce, a odtud odtéká dalším údolím, ale to je mnohem menší. Více studeného vzduchu tak obrazně řečeno k nám přiteče než odteče a studený vzduch se u nás hromadí. Proto jsou tady v noci a ráno tak nízké teploty. Zatímco v okolí mají o několik stupňů víc, u nás mrzneme, a to i v červenci.“

Z kovoobráběče meteorologem

Pan Kovařík je původním povoláním kovoobráběč. Pracoval v detašovaném pracovišti Škody Plzeň v Rotavě. Jenže v roce 1997 se tamní Škodovka zrušila a jemu nezbylo nic jiného než zůstat doma. A tak se dal na dřevovýrobu.

Šindelová

FOTO: Václav Pergl, Právo

K meteorologii se dostal už v mládí. „Nebylo mi jasné, proč když v létě má být teplo, do senosečí prší a tady je pořádná kosa,“ říká a dodává, že si koupil barometr a začal předpovídat počasí. „Tak nějak mi to zůstalo a z koníčka se stal velký kůň.“ Stal se dobrovolným meteorologem a je tomu tak dodnes. Hydrometeorologický ústav v Šindelové zřídil svoji pozorovatelnu po katastrofické povodni 9. června 1961. Úkolem stanice bylo nejdříve sledovat srážky a pak přišlo na řadu i klimatologické měření.

Když odtud profesionálové odešli, převzal meteostanici pan Kovařík a ta byla přemístěna na jeho zahradu. Teploměry postupně nahradila měřicí čidla. Naměřená data jsou každých deset minut odesílána do meteorologických center Plzeň a Ústí nad Labem. Ale i nadále obsluha zapisuje takové údaje, jež přístroje zatím nezvládnou. Tedy námrazu, rosu, mlhu, bouřky apod. Pan Kovařík všechno poctivě ťuká do počítače a odesílá do centra.

Bouřky – vypnout elektřinu

Kruté jsou tady i bouřky, nejen zima. Kousek od domu pana Kovaříka je transformátor vysokého napětí. A tříská do něj téměř při každé bouřce. Proto když se bouřka blíží, pan Kovařík rychle vypne přívod elektřiny do domu. „Okolní chataři nebo chalupáři si sem přivezli spoustu televizorů a elektroniky. Už při první bouřce z toho neměli nic. Všechno vyhořelo. Nejvíce to ale odnášejí mobily. Zkrátka když se blíží bouřka, je nejlepší být ve střehu pro případ, že by začalo hořet, aby člověk mohl rychle utéct, a mít vypnutý elektrický proud,“ tvrdí pan Kovařík.

Fenologie

V Šindelové je i hezky. Sluníčko do tohoto hlubokého údolí také pronikne. Dokonce stanice byla rozšířena o tzv. fenologické pozorování, kdy se sleduje průběh a vývoj rostlin v závislosti na daném klimatu. Pan Kovařík zapisuje kvetení, opylování, olistění, odkvět i odpad listí u asi čtyřiceti druhů rostlin v předem stanoveném prostoru. Je to další z jeho koníčků.

Aby toho nebylo málo, tak je zastupitelem obce a jejím kronikářem a jen letos provedl místní meteorologickou pozorovatelnou 320 zájemců. Ti všichni chtěli vidět nejchladnější místo v České republice.

„Ale mně jako starousedlíkovi už tady ani zima není. Zvykl jsem si a nešel bych jinam. Zdejší údolí, byť je pořádně studené, má své kouzlo, atmosféru, a když studený vzduch odteče a sluníčko údolí prozáří, má kouzlo jako málokterá jiná krajina,“ tvrdí meteorolog.