Obec Michalovice leží v těsném sousedství Mladé Boleslavi a hrad tu byl založen rodem Markvarticů ve druhé polovině 13. století. V roce 1425 hrad dobyli husité, ovšem jeho konec to ještě nebyl. Hrad byl znovu vystavěn, o což se zasloužil Václav z Michalovic, velkopřevor řádu maltézského. Ve druhé polovině 15. století byl hrad připojen k Mladé Boleslavi, pak se dostal do majetků Lobkoviců, ale to se již michalovický hrad blížil na pomyslnou konečnou. Od roku 1600 se totiž jedná o objekt pustý.

Pro turisty je ale zdálky viditelná silueta hradní věže tyčící se nad pravým břehem Jizery živá dodnes. Právě věž zvaná Putna láká návštěvníky především. V 19. století vábila zejména hledače pokladů, kteří ji podkopali a natolik jí narušili statiku, že se věž vychýlila a šikmo rozpoltila. Přesto ale ne natolik, aby výstup na vrchol Putny představoval riziko.

Video

Hrad Michalovice

Miroslav Šára, Novinky.cz

Michalovice jsme nechali za sebou, ale následující cesta nebude nijak dlouhá. Po zhruba deseti kilometrech jízdy na severozápad jsme v Bělé pod Bezdězem.

Za návštěvu oblasti, kde se město rozkládá, už stojí sama malebná krajina, známá především díky hradu Bezděz a nedalekému Máchovu jezeru. My ovšem setrváme v Bělé pod Bezdězem, městě s necelými pěti tisícovkami obyvatel, a přesvědčíme se, že i ono je přitažlivým turistickým cílem.

Nejprve se projdeme po trase v těsné blízkosti náměstí. Bělá pod Bezdězem byla založena na počátku 14. století, když se ukázalo nemožné kvůli nedostatku vody založit město přímo pod hradem Bezděz. Nejprve tu v údolí potoka Bělá vznikla tvrz, později se přidaly další architektonické počiny.

Nepřehlédnutelná je zejména budova radnice z počátku 17. století. Její současná podoba pochází z roku 1852. Do oka všem příchozím okamžitě padne radniční věž, ale neměli by pohledem minout ani prvek výrazně subtilnější. Na mysli mám délkovou míru loket (59 cm), umístěnou hned u vchodu do radnice. Loket se užíval od dob panování Přemysla Otakara II. až do roku 1871.

Procházka Bělou pod Bezdězem nabízí až překvapivé množství hodnotných památek či zajímavých míst - mj. farní kostel Povýšení sv. Kříže, jehož současná podoba i dvacetimetrová věž pochází ze 17. století, a Českou bránu. Jako jediná se dochovala z původního opevnění ze 14. století a se svou třináctimetrovou hranolovou věží je další dominantou náměstí a jeho blízkého okolí.

Video

Bělá pod Bezdězem, náměstí a blízké okolí

Miroslav Šára, Novinky.cz

Na bělské finále jsme si nechali zdejší zámek. Nad říčkou Bělou kdysi stávala – v textu již zmíněná – gotická tvrz. Na přelomu 16. a 17. století na témže místě Berkové z Dubé postavili renesanční zámek - ten na konci 17. století prošel proměnou v barokním stylu. Nad dvoupatrovým zámkem se tyčí 32 metrů vysoká věž zakončená osmibokou cibulovitou bání.

Zámek zažil několik způsobů svého využití. Ve druhé polovině 18. století tu byla v provozu manufaktura na výrobu plstěných klobouků, čepic a tkaní barchetů. Po manufaktuře (zrušena roku 1789) byly zámecké místnosti upraveny na vrchnostenské byty. V letech 1855–1885 v severním křídle zámku fungovala lesnická škola.

V současnosti je pro veřejnost přístupná pouze část zámku, v níž sídlí muzeum. Jeho zakladatelem byl v roce 1906 bělský učitel Ferdinand Šimáček. Pro veřejnost své brány muzeum otevřelo 21. září 1913. Zámek sice v současnosti zažívá dlouhodobé rekonstrukční zásahy, muzeum ale v čase naší návštěvy bylo v provozu (nyní po sezóně jen po předchozí domluvě).

Expozice se věnuje regionu Bělska od pravěku do konce 19. století. Lákavá je nejen sama expozice, ale i prostory, v nichž je umístěna. Mj. jsou vybaveny nádhernými dřevěnými kolorovanými stropy z let 1582 až 1615.

Na úplný závěr jsme ještě s kamerou nahlédli do zámecké kaple sv. Josefa.

Video

Bělá pod Bezdězem, zámek

Miroslav Šára, Novinky.cz

PŘÍŠTĚ se vypravíme k Labi, na místo známé pod názvem Česká brána. Kromě skvělé vyhlídky na český veletok nás čeká návštěva hradní zříceniny Kamýk v nedaleké stejnojmenné obci a další skvělá podívaná – tentokrát z rozhledny Varhošť.