Hlavní obsah

Strukturální změny v Porúří aneb tak trochu jiné památky

Novinky, Kamila Stojanovová, Německá turistická centrála

Na západě Německa, ve spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko nedaleko nizozemských hranic, vtéká do Rýna řeka Rúr, jež dala jméno hustě osídlené a kdysi průmyslově významné oblasti – Porúří (Ruhrgebiet). Žádná sláva není věčná, ale zdá se, že Němci nalezli recept na to, jak z již vytěženého vytěžit ještě více.

Foto: Torsten Krüger, DZT

Areál "Landschaftspark Duisburg-Nord"

Článek

Zrod průmyslu v Porúří

Ještě v polovině 19. století se obyvatelé malých měst a vesnic v povodí řeky Rúr živili především zemědělstvím, ačkoli už záznamy z raného středověku dokazují, že se v této oblasti nacházelo černé uhlí. První železná huť St. Antony byla v Oberhausenu otevřena už v roce 1756, nicméně tehdy ještě nikdo netušil, do jakých rozměrů se průmysl v Porúří rozroste. S postupující industrializací a narůstající poptávkou po uhlí se těžaři začali poohlížet po nových možnostech a jakýmsi „otcem zakladatelem“ těžkého průmyslu v Porúří se stal Franz Haniel, jenž nedaleko Essenu ve 30. letech 19. století rozjel těžbu uhlí ve velkém.

Foto: Jochen Knobloch, DZT

Soutok řek Rýn a Ruhr v Duisburgu

Už jen krůček vedl k výrobě koksu potřebného do vysokých pecí ke zpracování železa a výrobě oceli. Kolem roku 1850 už bylo Porúří protkáno sítí železnic a industrializace mohla směle pokračovat dál. Z oblasti se brzy stala významná průmyslová městská aglomerace, čehož si nemůžeme nevšimnout ani dnes, ať už při pohledu na mapu, či na vlastní oči.

Strukturální změny – nová tvář regionu

Když koncem 50. let 20. století přišla uhelná krize, bylo jasné, že ty nejlepší časy má Porúří za sebou a bude nutné se v regionu zaměřit i na jiné sektory. Začaly hojně vznikat univerzity (spolková země Severní Porýní-Vestfálsko se vyznačuje vysokou hustotou výskytu vysokých škol), na významu začala získávat péče o krajinu i kultura. Změny ale nepostupovaly nikterak rychle. První kroky ke strukturálním změnám začala zemská vláda podnikat na přelomu 60. a 70. let. Začalo se infrastrukturou, města byla propojena novými rychlostními železnicemi a silnicemi, pokračovalo se budováním míst pro odpočinek – parků, vodních přehrad aj. Důraz byl kladen na zlepšení kvality životního prostředí. Průmysl ze začal soustřeďovat na jiná odvětví – např. automobilka Opel v Bochumi tehdy dokázala zaměstnat řadu dělníků z oceláren.

Foto: Kamila Stojanovová

Panorama okolí Duisburgu ponořené do zeleně

Největší změny přišly s německým sjednocením. Počátkem 90. let už se většina podniků působících v těžkém průmyslu začala rozpouštět a na řadu přišly telekomunikace a logistika. Nezapomnělo se ani na kulturu, s níž se ruku v ruce začal rozvíjet i cestovní ruch.

Průmyslové areály jako prostor pro volný čas

Jedinečné propojení kultury a průmyslového prostředí si v Porúří našlo řadu příznivců. Spousta areálů, kde se dříve tavilo železo či zpracovávalo uhlí, se díky promyšleným projektům stalo prostory s čilým kulturním životem. Zářným příkladem je areál bývalých železáren „Landschaftspark Duisburg-Nord“, kde se během roku koná spousta koncertů a výstav.

Foto: Photodesigner Mark Wohlrab

I v průmyslové krajině se najdou romantická zákoutí

V letních měsících sem vyráží spousta lidí z okolí za odpočinkem i zábavou do letního kina či na diskotéky, sportovně založení jedinci pak využijí cyklostezky protkávající okolní zeleň či nespočet možností ke šplhání.

Největší důl památkou UNESCO

Nejznámější památkou a symbolem industriální historie Porúří je důl „Zeche Zollverein“ v Essenu – od roku 2001 zapsán na seznam Světového dědictví UNESCO. Důvodem byla jednak výjimečná architektura ve stylu Bauhaus, ale také fakt, že se tento kdysi nejproduktivnější uhelný důl na světě stal symbolem strukturální proměny regionu. V provozu byl areál do roku 1993, kdy fungovala už jen koksovna, těžba uhlí ustala už v polovině 80. let.

Foto: Kamila Stojanovová

Zeche Zollverein v Essenu

Dnes zde najdete muzeum věnované historii Porúří – Ruhrmuseum, které návštěvníky provede od archeologických nálezů, přes rozvoj průmyslu až po strukturální změny. Sídlo zde má také Design Zentrum Nordrhein-Westfalen, které udílí ceny „Red Dot Design Award“ za produktový design (cenu získala mj. Škoda Rapid). K prezentaci oceněných výrobků využívá Red Dot Museum právě jednu z průmyslových budov Zeche Zollverein.

Foto: Kamila Stojanovová

Schody do útrob Ruhr Museum Essen

Výstavy v plynojemu? Proč ne!

Trojici nejvýznamnějších památek, jež nejlépe reprezentují jak industriální historii Porúří, tak právě strukturální proměnu, jíž tento region prošel, je „Gasometer Oberhausen“. V této 95 metrů vysoké válcovité budově se skladoval plyn vzniklý jako vedlejší produkt v místních železných hutích. Dnes slouží jako výstavní a koncertní prostor s nezaměnitelnou atmosférou. Letos zde probíhá výstava s názvem „Der Schöne Schein“ věnující se tomu, co je v umění považováno za krásné, ačkoli krása může být pouhým zdáním.

Foto: Ruhrgebiet Tourismus GmbH

Gasometer Oberhausen

Zároveň se o patro výše nad výstavním prostorem, v samotném srdci plynojemu, nachází dech beroucí světelná instalace „320°“. Ve válcovitém prostoru zahaleném tmou se uloženi na polštářích uprostřed obrazců promítaných na stěnu kolem budete cítit jako v jiném světě.

Foto: Kamila Stojanovová

Světelná instalace 320° v Gasometer Oberhausen

Zajímavosti o Porúří

Věděli jste, že...

Porúří bylo v roce 2010 vyhlášeno evropským hlavním „městem” kultury? Vedoucí roli sehrál Essen, nicméně i v ostatních městech v Porúří probíhaly nejrůznější kulturní projekty, jejichž stopy jsou zde patrné dodnes. Díky tomu, že se Porúří stalo kulturním centrem Evropy, dostaly se změny, jimiž tato industriální krajina prošla, do povědomí také turistům z celého světa. Například Zeche Zollverein v Essenu se může pochlubit vysokou návštěvností, jen v roce 2010 tuto památku navštívily dva miliony lidí.

Související témata:

Výběr článků

Načítám