Hlavní obsah

Z Česka na severní pól: Vyplujte atomovým ledoborcem za ledními medvědy

„Jdu na sever … a jdu na jih,“ komentují přechod severního pólu hrdinové jedné z her Járy Cimrmana. Zkusit si to v praxi, to se nepoštěstí každému. Oficiálně točnu poprvé dobyl Američan Robert Edwin Peary roku 1909, kdy to šlo ještě hodně složitě. Dnes se díky unikátním projektům cestovních kanceláří může na pól dostat kdokoli. Jak taková cesta probíhá?

Foto: ledoborcemnasevernipol.cz

Takhle se ledoborec prodírá ledovou krajinou.

Článek

Je to tu – dostáváte se na konec světa, místo, kde stanulo tak málo lidí. Nemusíte spěchat kvůli západu slunce – to tady zapadá jen jednou ročně. V červenci, kdy plavba k severnímu pólu probíhá, vládne polární den, a tak je zdroj přírodního světla stále nad obzorem. Ale nepředbíhejme a začněme pěkně od začátku.

Foto: bigstock.com

Doma na kře vypadá lépe než v zoo, že?

Vydejte se po stopách velkých polárníků

Výpravy drsných mužů, psí spřežení táhnoucí sáně se zásobami, neobyčejné fyzické výkony – mnoho z nás podobné příběhy někdy četlo. Představa, že se něčeho podobného někdy zúčastníme, se pro leckoho stala nesplněným dětským snem. Snem, který se dá díky unikátnímu projektu nyní prožít.

Všechno začíná na pražském letišti, z něhož se účastníci cesty dostanou do Helsinek. V kouzelném hlavním městě Finska se účastníci seznamují s tím, co je čeká, ale i spolu navzájem.

Foto: bigstock.com

Helsinky patří k nejkrásnějším městům severu Evropy.

Další zastávku čtrnáctidenní pouti představuje ruský přístav Murmansk. Tam přijde nalodění na černočervený ledoborec, jehož jméno lze přeložit jako „50 let vítězství“. Jde o moderní plavidlo s jaderným pohonem spuštěné na moře roku 2007.

Přečtěte si také o teplejších krajích:

Za tuleni a medvědy do volné přírody

Přichází plavba Barentsovým mořem, na hladině se zjevují první ledové kry. Jejich četnost se postupně zvyšuje, postupem času se na nich občas objeví tuleň nebo lední medvěd. Cílem je dostat se k pólu. Z Murmansku to ledoborec zvládne za čtyři dny.

Až se to podaří, přijde přípitek, oslava a pak cesta zpět. Ta vede přes Zemi Františka Josefa, kde pasažéři mají možnost pozorovat skupiny odpočívajících mrožů, lední medvědy a desetitisíce arktických ptáků. A taky se mohou nechat pokřtít bohem Poseidonem (případně hercem v jeho kostýmu, nemá-li zrovna pravý bůh volno), který během cesty zavítá na večeři i s trojzubcem.

Mimochodem, v zemi Františka Josefa nese spousta koutů českou stopu. Najdeme tu například Teplický záliv nebo také Stoličkův ostrov, pojmenovaný po geologovi, paleontologovi a přírodovědci světového významu Ferdinandu Stoličkovi, který se narodil u Kroměříže.

Přečtěte si o jiném cestování po moři:

Foto: bigstock.com

Země Františka Josefa.

Atomový ledoborec a český průvodce

S několika desítkami turistů na palubě se z Murmansku k pólu při dobrých podmínkách obvykle dosáhne čtvrtý až pátý den. Desítky hodin předtím se loď probíjí ledovým příkrovem. A posádka i cestující na palubě je tráví různě.

Když přeje počasí, tráví někteří hodiny a hodiny na palubě pozorováním okolní krajiny. V prvních dnech po vyplutí jsou na volném moři vidět velryby, pak se objeví první kry a nakonec je ledový příkrov téměř souvislý. Při trošce štěstí se tu a tam mihne tuleň, jindy medvěd. Ledoborec má i heliport, z něhož pravidelně vzlétá vrtulník – na obhlídku okolí, na kterou piloti berou i cestující z lodi. Vše zpříjemňuje komentář českých průvodců.

Foto: bigstock.com

Jeden z tajemných sférických kamenů v Zemi Františka Josefa.

A když počasí venku není na bytí na palubě, probíhají v přednáškovém sále více či méně odborné přednášky. A kromě toho ukrývá ohromný trup lodi i bazén, saunu, fitness, masážní salón nebo knihovnu, takže je postaráno i o další vyžití pasažérů.

Mimochodem – trup lodi je dvojitý a mezi dvěma vrstvami oceli je voda, která je podle potřeby přečerpávána z jedné sekce do druhé. Prý proto, aby loď měla vždy ty nejlepší ledoborné vlastnosti. Mimo to jsou v trupu lodi umístěné trysky, které vhánějí pod led horkou vodu – i díky tomu se lodní kolos probíjí ledem snáz.

Foto: ledoborcemnasevernipol.cz

Zatímco se ledoborec prodírá sněhem a ledem, cestující mají postaráno o bohatý program.

Plavit se takovou krajinou na tak neobyčejné lodi k místu, na které se první Čech dostal až roku 1993, to je opravdu nezapomenutelný zážitek, shodují se účastníci plavby z minulých let. Nemáte chuť vydat se na ni také?

Inzertní sdělení: Vydejte se za bílou exotikou!

Cestovní kancelář ESO travel, specialista na Asii, Severní, Jižní a Střední Ameriku, Tichomoří a Afriku vybírá z nabídky plaveb:

Vyplujte k severnímu pólu na palubě nejmodernějšího ledoborce. Pět dní plavby tam, pět dní plavby zpátky. Spousta přednášek a poznání míst, kde má příroda navrch. Dosáhněte severního pólu!

Prozkoumáte ledové útvary kolem Aljašky, uvidíte telící se ledovce a spousty ledních medvědů. Anebo se raději vydáte z Floridy do Karibiku? Vyberte si některou z plaveb od pobřeží Spojených států amerických.

Čtěte dále:

Přečtěte si také o filmových lokalitách USA, o nejlepších zoo světa nebo o nejpodivuhodnějších stavbách Asie. Přehled všech článků najdete na hlavní stránce rubriky

Autor: Lucie Štěrbová & Tomáš Cikán

Anketa

Kolik jste ochotní utratit za dovolenou?
Do deseti tisíc korun za osobu.
43 %
Do patnácti tisíc korun za osobu.
18,1 %
Maximálně dvacet tisíc korun za osobu.
10,7 %
Maximálně třicet tisíc korun za osobu.
5,6 %
Více než třicet tisíc korun za osobu.
22,6 %
Celkem hlasovalo 553 čtenářů.

Kdo byl první?

O tom, kdo byl na severním pólu první, se dodnes vedou spory. První nezpochybnitelné dosažení je připisováno R. Amundsenovi, který se na severní pól dostal v květnu 1926.

Už v roce 1909 ale tvrdil polárník Robert Edwin Peary, že byl na pólu první on. Proti němu se pak následně postavil Frederik A. Cook, který zase tvrdil, že severního pólu dosáhl ještě o rok dříve, ale protože musel na severu přezimovat, nestihl svůj úspěch nahlásit dřív. Dánská komise nicméně nakonec prvenství přiznala Pearymu.

Ten tvrdil, že se šestého dubna 1909 dostal na dosah devíti kilometrů od severního pólu a až k němu pak pokračoval na lehkých saních. Podle svého tvrzení potom nechal na místě jen kousek od severního pólu americkou vlajku a vzkaz v plechové krabičce. Problém ale je, že pozdější expedice krabičku neobjevily, protože pravděpodobně zmizela pod sněhem a ledem. Takže je jeho expedice dnes zpochybňována.

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám