Hlavní obsah
„Omračovací“ loď českobudějovických akademiků brázdila plzeňský Bolevák na konci dubna. Foto: Ivan Blažek, Právo

Úhoři, kteří by tu vlastně neměli být, karasi nečekaného věku i rozměrů, eskadra obřích tolstolobiků. To jsou některé taje plzeňského Boleváku, největšího rybníka ve městě.

„Omračovací“ loď českobudějovických akademiků brázdila plzeňský Bolevák na konci dubna. Foto: Ivan Blažek, Právo
Záhady Boleváku: úhoři a rybí kmeti

Díky komplexu různých opatření se může oblíbená padesátihektarová rekreační plocha pochlubit extrémně čistou vodou. Na její kvalitu má rozhodující vliv složení zdejší rybí obsádky, kterou proto pravidelně přezkoumávají oborníci.

Omráčit a změřit

Naposledy vyplula takzvaná omračovací loď se specialisty z českobudějovického Biologického centra Akademie věd na tamní hladinu koncem dubna, s výsledky nedávno dokončeného průzkumu seznámil Právo plzeňský hydrobiolog Jindřich Duras: „Nic zásadně nového nepřinesl, což je dobře. Potvrdil stabilitu systému, rybí obsádka je ve stavu, který je z pohledu kvality vody optimální.“

K zásadní změně došlo v letech 2005 až 2008, kdy byl počet býložravých ryb výrazně zredukovaný. Ty svým stylem života podporují tvorbu sinic. „Nyní je obsádka velmi řídká, až padesátkrát nižší než na běžných rybnících,“ upozornil Duras. „Lidé, kteří se dívají do vody z rampy na hrázi, mohou mít pocit, že ryb je tady spousta – perlíni s červenými ploutvemi, drobné plotice, cejni, občas projede velký bolen. Ale tak skutečný obraz rybníka nevypadá,“ dodává.

Loď křižovala Bolevák 28. a 29. dubna. Odborníci ryby krátkodobě omráčené elektrickým proudem měřili, vážili, odebírali šupiny pro určení stáří.

„Na váhu bylo nejvíce cejna velkého, na počet vede plotice obecná,“ podotkl Duras. Hrubým odhadem připadá na tři býložravé ryby jedna dravá. „Nejvíce je štik, početný je bolen, jsou tady candáti i sumci – při šnorchlování můžete narazit na zhruba stodvaceticentimetrové kusy,“ konstatoval hydrobiolog.

Potkat můžete i úhoře. „To je zajímavá věc, protože minimálně dvacet let ho tady nikdo nevysadil,“ poznamenal Duras. Mimořádné je hejno zdejších karasů.

„Je to populace stařešinů, vzácné krásné ryby pětadvacet až třicet let staré, metuzalémové, měří ke třiceti centimetrům. Nerozmnožují se, potěr nenacházíme,“ vysvětluje Jindřich Duras, „ale při plavbě s potápěčskými brýlemi můžete objevit čtyřicet čísel dlouhé líny. Nádherné cenné ryby. Anebo vás může vyděsit hejno obrovských tolstolobiků. Vysadili je tady v letech 1996 až 1998, jsou jich desítky, každý má kolem dvaceti kilo.“

Deště nepomohly

V Boleváku se nyní průhlednost vody pohybuje mezi 1,5 až 1,8 metru. V minulých letech to bývalo ještě lepší, v rybníku ale chybí přes metr vody a přítoky jsou po většinu roku prakticky vyschlé. Deště uplynulých týdnů na tom nic nezměnily. „V Plzni pomohly lesům, ale rybníky moc neovlivnily. Ty už teď zase začínají vysychat,“ sdělil Richard Havelka z městské Správy veřejného statku.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků