Článek
Restauratéři a hoteliéři hořekovali, turistický ruch před necelým rokem kolaboval a místo kočárů zapřažených za sivé koně se procházeli starými uličkami v centru města ozbrojení vojáci. Na účet bruselských útoků se kromě řady zkrachovalých podniků připisuje také pád jednoho z největších kolosů v centru města, obřího bruselského hotelu Sheraton.
Centre Pompidou i festival pro „zinneke“
I když se situace po čase uklidnila, vojáků částečně ubylo a do města se vrátili turisté, obchodníci a studenti, obyvatelé metropole stále představitelům Bruselu vyčítají, že nedrží otěže pevně v rukou.
Navzdory všemožné snaze oficiálních struktur v utvrzování, že se lidé nemusejí v tomto romantickém a pestrém městě o svou bezpečnost bát — zmiňují příznivější statistické údaje o drobných krádežích, přepadeních nebo obtěžování žen na ulici.
Radnice se snaží investovat do rozvoje kulturního průmyslu s vidinou, že tím přitáhne více návštěvníků, zejména z USA nebo Japonska. Nově připravují nedaleko Molenbeeku pobočku pařížského Centre Pompidou a plánují z Bruselu udělat Evropské hlavní město kultury. To by se měl psát rok 2030. Pro letošek jako hlavní atrakci s pompou spustili festival Mixity, protože „kosmopolitní srdce světa bije v Bruselu“; téměř dvě třetiny obyvatel snesou hovorové označení „zinneke“, tedy nečistokrevní psi s cizími kořeny.
„Není pochyb o tom, že cestovní ruch je životně důležitý pro naši ekonomiku. Nejnovější údaje ukazují, že vládní úsilí, které bylo po útocích vynaloženo, se začíná vyplácet. Musíme v tom pokračovat,“ tvrdí šéf bruselské regionální vlády Rudi Vervoort.
Jste kapustičky?
Velmi sympaticky působí kampaň, která už rezonuje v hlavním městě nějakou dobu a bobtná do stále větších rozměrů. Občanská iniciativa dostala název Sprout to be Brussels! a slovem sprout odkazuje na nahořklou růžičkovou kapustu (anglicky brussels sprout), která nechybí na žádném místním podzimně-zimním talíři, a je slovní hříčkou anglického „proud“ (hrdý), anebo v druhém významu „sprout“ (rašit, klíčit).
Kapustičky, kam se podíváš. Nechybí ani na městských kolech nebo na firemních chodbách.
Parta nadšenců a dobrovolníků se tím snaží pod mottem „společně budeme silnější“ zlidštit obrázek současné belgické metropole. Po celém městě se objevují nálepky zářivě zelených kapustiček. Obyčejní lidé stejně jako politici, manažeři, umělci nebo vysokoškolští profesoři hrdě nosí kapustičkové odznáčky a trička. Dokonce se zelená kulička objevila na poštovní známce, stala se hlavním partnerem velké výstavy Guggenheimovy sbírky, do kampaně se připojily banky i aerolinky. Dohromady přes 100 partnerů.
„Chceme věci rozhýbat správným směrem a ukázat světu bruselské poklady a bohatství, na které může být každý hrdý,“ uvedl za organizátory Cédric Swaelens a vyzval, že každý se může připojit a „stát se kapustičkou“. Ostatně internetové stránky mají téměř 25 tisíc fanoušků a jejich číslo stále roste.