Hlavní obsah

Ve Steyru zaujmou gotické a barokní památky, ale i doklady šikovných českých rukou

Novinky, Petr Hejna

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Hornorakouské město česky zvané Štýr bylo v minulosti součástí pradávné Štýrské marky, rozkládající se na přelomu prvního tisíciletí na mnohem rozsáhlejší ploše než současné Štýrsko se statutárním městem Graz.

Foto: Petr Hejna

Steyr

Článek

Našinci město zvané Štýrský Hradec je mimo jiné rodištěm bývalého guvernéra Kalifornie, který coby filmový hrdina vystavoval své svaly v boji s Predátorem, či naopak byl nezničitelným Terminátorem, tedy Arnolda Schwarzeneggera.

A část Štýrského vévodství, nástupce marky, zabírající severní území, získal náš král Přemysl Otakar II. po uzavření Budínského míru s Bélou IV. Uherským.

Foto: Petr Hejna

Domy u řeky

Ale zpět do Steyru. Toto třetí největší hornorakouské město bylo založeno v 10. století (první písemné zmínky jsou doloženy k roku 980) na soutoku horských řek Steyr a Enns - pod názvem té druhé pak již vody plynou společně. V minulosti bylo, jak tomu bývá u sídel u vody, postiženo jak povodněmi, tak požáry i řáděním napoleonských vojsk.

Přestože Steyr je díky úspěšné průmyslové činnosti obklopen i moderní zástavbou, centrum města je zdařile zachovalé a nikterak rozlehlé, takže si ho snadno projde i nikterak fyzicky vybavený či zdravotním postižením omezený návštěvník.

Foto: Petr Hejna

Průčelí domu (detail)

Nejbližší centru umístěné parkování se nachází na nábřeží řeky Enns pod náměstím, dle příkazových značek po odbočení doprava uzounkou jednosměrnou uličkou Untere Kaigasse, parkoviště je placené, a přímo podle řeky od něj pokračuje cesta k mostu, odkud je výhled na soutok obou řek a na protilehlou část města s kostelem Archanděla Michala - Michaelskirche i na vrch Tabor.

Halštatské jezero: přírodní skvost u Salcburku

Cestování

Další významné kostely již stojí na náměstí, je to barokní kostel Panny Marie -  Marienkirche a farní kostel sv. Jiljí (Ägydia) a sv. Kolomana. Jižně od Steyru, prakticky se dá říci v předměstí, kterým je obec Garstenm stojí bývalý benediktýnský klášter, v jehož muzejní expozici je několik vzácných barokních uměleckých děl. Zpřístupněna je jen malá část areálu, zbytek totiž již od roku 1851 slouží jako věznice, a to i pro případy doživotně odsouzených.

Foto: Petr Hejna

Gotický dům

Klenotem náměstí je gotický dům Bummerlhaus z roku 1450, nepřehlédnutelné nejsou ani náměstí lemující domy bohatých měšťanů. Najít zde lze i dům, kde pobýval hudební skladatel Franz Schubert, vodítkem může být dnešní číslo popisné 16. Jiného hudebního skladatele, Antona Brucknera, připomíná jak jeho památník, tak jméno náměstíčka, na kterém se památník nachází -  Brucknerplatz (kde stojí i zmíněný farní kostel).

Zámek Lamberg na vrchu nad centrem města je využívaný jako administrativní budova, lze však obhlédnout jak jeho barokní ráz, tak se projít zámeckou zahradou.

Pro našince není bez zajímavosti skutečnost, že - krom toho, že být to jako za krále železného a zlatého, byli jsme ve Štýru vlastně doma -, že se sem přesunul český konstruktér zbraní Karel Holub, který spolu s Josefem Werndlem, majitelem zbrojovky ve Steyru, zkonstruoval zadovku, kterou si i nechal patentovat.

Později patent odprodal „šéfovi“ a tak později namísto původního označení Werndl-Holub´sches Hinterladungs-Gewehr (Werndl-Holubova zadovka), vešla zbraň do historie a rukou vojáků první světové války již jako systém Werndl. Tento zbrojařský magnát se postaral i například o elektrifikaci pouličního osvětlení, věc v té době vskutku novátorskou a ojedinělou. I místní biograf promítal již v roce 1908.

Foto: Petr Hejna

Náměstí

Dalším unikátem je zdejší betlém, někdy uváděný jako největší na světě, střízlivější bude specifikovat, že jeden z největších naší planety. Bezmála 800 figurek z lipového dřeva zabydluje plochu 60 m², tvůrci byli Ferdinand Pöttmesser a Josef Seidel.

S časem adventu souvisí i sedmdesátiletá tradice vánočního poštovního úřadu, kolkující pohlednice speciální známkou a razítkem, a také mechanický betlém, který je další ukázkou (kdysi) šikovných českých ručiček, jakožto dílo Karla Klaudy, zaměstnance zbrojovky.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám