V Oponicích ožila vzácná knihovna Apponyiovců

„Prostor je natolik geniální, že na něm není co měnit,“ říká správce knihovny Peter Králik. Při povídání o knížkách je cítit, že jeho slova nejsou jen rutinou průvodce, vychází přímo ze srdce. „Zdejší knihovna je mojí srdeční záležitostí,“ přiznává.

Knihovna vznikla ve Vídni kolem roku 1774 a založil ji podporovatel umění hrabě Anton Juraj Apponyi z Oponic. „Hrabě udělal závratnou kariéru u císařského dvora a vídeňské paláce od sklepů až po střechu zaplnil knihami. Jeho sbírka čítala přes 30 tisíc vzácných děl,“ začíná povídání Králik.

Rod Apponyiovců se usadil Oponicích v roce 1392. „Zůstali zde až do roku 1935. Šest století nás opravňuje říct, že to byli opravdu patrioti zdejšího kraje,“ říká Králik.

Císařský diplomat Anton Apponyi nechal knihovnu přestěhovat lodí do Bratislavy. Umístil ji do svého paláce. „Od roku 1827 do roku 1846 plnila funkci veřejné knihovny. Lidem vzkázal: Učte se, vzdělávejte se a nic za to neplaťte. Takové gesto v té době nemělo obdoby,“ řekl správce knihovny. Když bratislavští radní přestali knihovnu finančně podporovat, uražený Apponyi ji přestěhoval do Oponic.

Kvůli knihám dal postavit v severním křídle zámku impozantní místnost. Dnešní dřevěný mobiliář je pouze věrnou kopií, protože původní byl zničen po roce 1948. Posledním z rodu Henrich Apponyi se dožil jen 52 let. Jako císařský diplomat se po rozpadu Rakousko-Uherska stal nepotřebným.

„Vzdal se veřejného života, stáhl se do ústraní na panství v Oponicích. Získal československé občanství a toulal se v cizině. V roce 1924 absolvoval expedici do východní Afriky, v roce 1930 navštívil Indii a Tibet,“ vysvětluje Králik.

Hrabě zval do Oponic přátele. V roce 1910 zde dva dny pobývala dynastie Rooseveltových, jejíž členové se v okolí zúčastnili lovu. Jezdil sem také americký miliardář Thomas Cardeza z Filadelfie. Při návratu z Evropy v roce 1912 přežil ztroskotání Titaniku.

„Největší rozruch v kruzích Apponyiho přátel způsobila návštěva tehdy světoznámé Josephine Bakerové. Jako překvapení jednoho z častých večírků zpívala a tančila přímo v knihovně na biliardovém stole,“ ukazuje Králik. V prosinci 1930 do Oponic zavítal jeden z nejbohatších mužů světa, mahárádža z Patialy.

„Lovil v okolí a večer se bavil u cikánské kapely přivezené z Budapešti,“ uvedl správce.

Henrich Apponyi zemřel 5. prosince 1935 v Berlíně. „Byl posledním z klanu Apponyiovců, protože se nikdy neoženil a neměl děti. Zámek koupila rodina Slezákova z Bratislavy, která zde žila 13 let. Podařilo se jim ochránit zámek v roce 1945 při přechodu fronty, ale po roce 1948 ho již nezachránili. Nový režim udělal z knihovny obilnou sýpku,“ konstatuje správce Peter Králik.

Osm let se zde sušilo obilí, cibule a ořechy. Vzácné knihy byly stále v regálech, sedal na ně prach z obilí. Knihovna se doslova hemžila hlodavci a rozbitými okny sem létali ptáci.

Ve zbytku zámku byl závod na výrobu vína, politická a zemědělská škola i kancelář místního zemědělského družstva. Celý zámek chátral. „Jediným světlým okamžikem nešťastných padesátých let byl příchod uznávaného profesora knihovědy a západních jazyků bratislavské univerzity Jozefa Gajdoše.

Po roce 1948 se stal nepřítelem lidu a do Oponic přijel přímo z věznice Valdice u Jičína. Z devítiletého trestu mu odpustili rok a poslali ho zdokumentovat apponyiovskou knihovnu. Profesor Gajdoš zde strávil v létech 1956 až 1958 dva nesmírně těžké roky, ale knihovnu doslova zachránil,“ dodal Králik.

V roce 1972 byly převezeny knihy z apponyiovské knihovny do Martina do depozitu Matice slovenské. V roce 1992 se Králik stal iniciátorem myšlenky založení muzea v Oponicích.

„Obec mi to umožnila, takže jsem mohl přivézt zpět do Oponic prvních 1700 knih z původní apponyiovské knihovny. Snil jsem o tom, že se jednou do Oponic vrátí celá knihovna. Dnes si říkám, že se vyplatí snít,“ dodal.

V roce 2007 koupila zámek, stále v dezolátním stavu, švýcarskoslovenská společnost. Noví majitelé zde zřídili hotel, ale zachovali i knihovnu.

V knihovně je dnes pouze třetina původních knih. „Anton Apponyi prodal v roce 1818 přes pět tisíc knih na aukci ve Vídni. Knihovna doplatila také na to, že cesty Henrika Apponyiho do ciziny přesahovaly jeho finanční možnosti a půjčoval si dost peněz. Po jeho smrti si věřitelé začali uplatňovat nároky a knihovna se dostala do exekuce.

Jeden z největších věřitelů hrabě Ľudovít Károlyi dal za protektorátu odvézt na nákladních vozech deset tisíc knih do Prahy do antikvariátu Karla Zinka a v červnu 1939 se na Václavském náměstí konala aukce apponyiovské sbírky. Prodalo se 1302 svazků.

Následkem politických událostí zůstalo v Praze téměř 8700 knih a na Slovensko se již nikdy nevrátily.

„Mluvím o velké jizvě, kterou to knihovně způsobilo. Netušíme, kde ty knihy skončily. Byli bychom velmi rádi, kdybychom po nich objevili stopu,“ nevzdává se správce knihovny.

Při východu z knihovny se může návštěvník projít nádherným parkem a obdivovat zrekonstruovaný zámek. Noví majitelé investovali do rekonstrukce zámku přes 17 miliónů eur. Rekonstrukce byla ukončena v září 2011. Knihovna je otevřena od prvního října 2011 a už ji navštívilo devět a půl tisíce zájemců.