Hlavní obsah
Krásný pohled na Šibenik se naskýtá z pevnosti sv. Michaela. Foto: Michael Švarc, Novinky

UNESCO i Michelin. Chorvatský Šibenik a jeho okolí stojí za zastávku

O popularitě Chorvatska mezi Čechy netřeba dlouze diskutovat. Oblíbená letní destinace ovšem nevybízí pouze ke slunění, ale i k objevování. Za zastávku stojí třeba vůbec první Chorvaty založené město Šibenik. Historickému jádru tu dominuje bílá katedrála sv. Jakuba, která je od roku 2000 zapsaná na seznam UNESCO. A mají tu i michelinskou restauraci.

Krásný pohled na Šibenik se naskýtá z pevnosti sv. Michaela. Foto: Michael Švarc, Novinky
UNESCO i Michelin. Chorvatský Šibenik a jeho okolí stojí za zastávku

Šibenik je pro mnoho turistů výchozím bodem pro návštěvu nedalekého národního parku Krka, pojmenovaného podle stejnojmenné řeky, která jím protéká a v Šibeniku ústí. Za zastávku ale stojí i samotné město, a to zejména kvůli svému historickému významu.

Na rozdíl od Zadaru či Splitu, které založili Ilyrové a Římané, je Šibenik prvním městem vybudovaným Chorvaty. „Je to znatelné hlavně na podobě historického centra, které nemá formu starého římského města. Většina ulic byla postavena až v 15. a 16. století ve stylu gotiky a renesance,“ popisuje místní průvodkyně Mia.

Alabastrově bílá katedrála je dominantou celého historického jádra.

Foto: Michael Švarc, Novinky

Staré části města, hned při pobřeží moře, vévodí úchvatná bílá katedrála sv. Jakuba. Je jedním z deseti chorvatských objektů a míst, které jsou zapsány na seznamu kulturního dědictví UNESCO. „Původní podoba katedrály se místním vládnoucím elitám moc nepozdávala, tak byl pozván architekt Giorgio da Sebenico, který byl v té době velmi slavný,“ vypráví průvodkyně o rodákovi ze Zadaru, města, které tou dobou patřilo pod Benátskou republiku.

„Nechal v katedrále vybudovat například baptisterium, zahájil také projekt dómu, ale nestihl ho dokončit. Jedním z nejzajímavějších detailů jeho práce jsou ovšem tváře na fasádě,“ zdůrazňuje Mia a dodává, že je katedrála zároveň první renesanční stavbou v Chorvatsku. „Je to kombinace dvou stylů — původní část je gotická a dostavba renesanční.“

Katedrála je unikát

Katedrála je ale skutečně významná i z důvodu, že je celá postavená z kamenných bloků bez užití jakéhokoli dalšího materiálu, bez cementu i betonu.

Dnes už jsou sice strop a dóm pro jistotu podepřeny železnými vzpěrami, původně však součástí nebyly a jednalo se tak o největší stavbu na světě, která byla postavená jen za pomoci kamenných bloků. „Je to skoro k neuvěření, jak taková ohromná bazilika mohla stát bez nějakého většího zpevnění. Dnes už je vyztužena trochou cementu, protože při rekonstrukci katedrály se nepodařilo Giorgiovu metodu rozklíčovat,“ tvrdí průvodkyně o stavitelské záhadě.

„Tohle všechno jsou důvody, proč byla katedrála zapsána na UNESCO — stavební metoda, kombinace dvou architektonických slohů, ozdobné tváře na fasádě a pak slavné baptisterium, které je považováno za opravdu mistrovský kousek,“ dodává Mia.

Na UNESCO se katedrála dostala mimo jiné díky spojení gotického a renesančního stylu.

Foto: Michael Švarc, Novinky

Uličky starého Šibeniku svým vzhledem evokují Itálii.

Foto: Michael Švarc, Novinky

Historické centrum Šibeniku pokračuje dále do kopce a tvoří ho spleť úzkých uliček, které architektonicky mnohdy připomínají malá italská městečka. To je zřejmě zapříčiněno renesančním slohem. Kostelů a kapliček pak lze najít v jádru mnohem víc. Jeden z nejkrásnějších výhledů na město se naskýtá z pevnosti sv. Michaela. Ta je také místem, kde se konají nejrůznější kulturní události, třeba hudební festivaly, na nichž v minulosti vystupovaly kapely z celého světa.

Pevnost sv. Michaela je nicméně jen jednou ze čtyř, které se v Šibeniku nacházejí. Další dvě jsou dále ve městě, ale významná je především pevnost sv. Mikuláše, která stojí osamoceně v moři a v minulosti měla chránit městský přístav. Postavili ji v 16. století Benátčané a jako obrana města se ukázala být naprosto dokonalá. Nikdy ji totiž nikdo ani nezkusil napadnout. Je druhou památkou v Šibeniku zapsanou na seznamu UNESCO.

Ani tím ovšem výčet zajímavostí ve městě nekončí. Milovníci gastronomie by měli zbystřit. V Šibeniku se totiž nachází jedna z pouhých dvou restaurací v Chorvatsku, která se může pyšnit michelinskou hvězdou. Jmenuje se Pelegrini a nachází se nedaleko katedrály sv. Jakuba a na alabastrově bílou stavbu tak nabízí možná ten vůbec nejlepší výhled. Tradičními pokrmy kolem Šibeniku jsou především ryby a mořské plody, jejich čerstvost je zaručená.

Na Kornati se nezapomíná

Na území Šibenicko-kninské župy, jejíž hlavním městem je právě Šibenik, se nacházejí dva národní parky. Známější Krka je pro své vodopády a jezírka nejčastějším turistickým cílem. Neméně pozoruhodné je souostroví Kornati, na jehož části byl v roce 1980 zřízen druhý z národních parků. Drtivá většina ostrovů je pustá, s minimem porostu a s kamenitým povrchem. Nacházejí se tu ale skutečně úchvatné útesy nebo zátoky s tyrkysově zbarvenou vodou.

Kornati jsou okouzlující pro své útesy a zátoky.

Foto: Michael Švarc, Novinky

Foto: Michael Švarc, Novinky

Foto: Michael Švarc, Novinky

Legenda tvrdí, že bohové ostrovy stvořili ze slz hvězd, kvůli tomu je voda kolem nich tak specifický zbarvená. Ostrovů je přes 140, jsou různé velikosti, ne všechny jsou ovšem návštěvníkům přístupné. Ale i kdyby nebyl přístupný ani jeden jediný, samotná plavba by bohatě stačila. Obzvlášť v dnešní době, kdy mnoho turistů jezdí do Chorvatska nikoli kvůli plážovému povalování, ale hlavně za jachtingem.

Kvůli nedostatku pitné vody jsou ostrovy neobyvatelné, přesto tu v minulosti několik osad bylo. Dá se to poznat podle kamenných zídek, které oddělovaly pole jednotlivých vlastníků — podobně jako je tomu i jinde v okolí Šibeniku. I dnes je na některých ostrůvcích několik domečků a malých přístavů, kde se dá zakotvit. Někde jsou také restaurace, v nichž se pochopitelně nejčastěji připravují rybí speciality. A na malých oblázkových plážích se dá slunit a v moři zchladit, případně potápět a šnorchlovat.

Kamenné stavby nejsou pozůstatkem dávné civilizace, ale filmového štábu.

Foto: Michael Švarc, Novinky

Ostrovy jsou pusté a mají jen minimum porostu.

Foto: Michael Švarc, Novinky

Při plavbě kolem ostrovů si pak nelze nevšimnout i několika kamenných polorozpadlých staveb, které mohou být pro návštěvníka poněkud matoucí. Mylně signalizují pradávné osídlení, ve skutečnosti se ale jedná o kulisy pro filmové natáčení, které zde vyrostly v 60. letech. Kornati mělo evokovat pobřeží Řecka. A nějaký antický rek by se touto pustou, leč okouzlující krajinou klidně procházet mohl. Kulisy si lze prohlédnout i zblízka, vypadají nanejvýš autenticky.

Tipy na cestu

Češi jezdí do Chorvatska nejčastěji autem. Kdo ale nerad tráví dlouhé hodiny za volantem, může do země vyrazit i letecky. Linku z Prahy do Záhřebu provozuje společnost Croatia Airlines, od května do konce října čtyřikrát týdně. Cesta trvá něco málo přes hodinu.

Z hlavního chorvatského města navazují další linky, do Šibeniku se nejlépe dostanete ze Splitu nebo Zadaru. Zpáteční letenky z Prahy do finální destinace s jedním přestupem pořídíte celkem od zhruba 3700 korun.

Do Chorvatska se můžete letecky i autem vydat s občanským průkazem, i přestože není země součástí schengenského prostoru. Platidlem je chorvatská kuna. Kuna má aktuálně hodnotu asi 3,5 koruny. 

Šibenik leží ve střední Dalmácii, teploty se koncem června a začátkem července pohybují od 25 stupňů výš.

Výchozí základnou pro plavby na Kornati je ostrov Murter, který je od Šibeniku vzdálen přes 30 kilometrů. Na něm si zájemci koupí vstupenku do národního parku, navštívit ho poté mohou na výletní lodi nebo si mohou pronajmout vlastní člun s kapitánem či plachetnici. To je ale samozřejmě poněkud dražší záležitost. Samotná plavba k souostroví trvá asi hodinu. Motorový člun příjemně hází, kolem šplouchá osvěžující voda a při troše štěstí lze spatřit delfíny. Plavba zde je zkrátka něčím, na co se nezapomíná.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků