Článek
Velkou konkurencí jsou pro íránské lázně moderní příbytky vybavené sprchami a vanami. Nad vodou se drží stále ty nejstarší lázně ve starobylých čtvrtích, kde do nich chodí hlavně cestovatelé a dělníci.
„V Teheránu jsou teď jenom tři nebo čtyři veřejné lázeňské domy," říká Mahdí Sadždžádí, který vede svaz teheránských majitelů lázní. Kdysi byla tato zařízení místem, kde se člověk umyl a nechal oholit a kde mu lázeňský zvaný dallák vydrbal záda. Po takové očistě se pak muži shromáždili v hale plné páry a probrali spolu všechny novinky.
Z desítek pravidelných návštěvníků se stalo pouhých několik. Tradiční íránské lázně proto chátrají
Gholámovi Alímu Amírjánovi je 70 roků. Je majitelem lázní starých 850 let a po čtyři desetiletí tam pracuje. Teď se ale bojí, že jeho podniku hrozí zánik.
„Před 35 lety, ještě před revolucí, jsme měli mnoho zákazníků. Když jsme ve čtyři hodiny ráno otvírali, stávala tu fronta. Pracovalo zde pět lidí a denně obsloužili 50 zákazníků. Teď sem přijdou každý den v průměru tři lidé," stěžuje si Amírján.
Zaměstnanci lázní vědi, jak napravit lidské tělo.
Sadždžádí si myslí, že by pomohlo, kdyby se vláda rozhodla využít lázně jako lákadlo pro turisty a poskytla majitelům levné půjčky na obnovu zanedbaných interiérů. Írán má ale ekonomické problémy a o něčem podobném se zatím neuvažuje.