Hlavní obsah
Buddhistický chrám Lung-šan leží takřka v srdci metropole. Foto: Vladimír Plesník, Právo

Tchaj-pej - město, kde se draci kamarádí s mrakodrapy

V hlavním městě Tchaj-wanu si na pomalost rozhodně stěžovat nemůžete. Za čtyřicet vteřin vás supermoderní rychlovýtah dopraví až na vršek druhé nejvyšší budovy světa.

Buddhistický chrám Lung-šan leží takřka v srdci metropole. Foto: Vladimír Plesník, Právo
Tchaj-pej - město, kde se draci kamarádí s mrakodrapy

Stejnou dobu potřebují místní kuchaři na to, aby z mazlavé rýže, koření, zeleniny a řasy nori vykouzlili lákavou rolku suši. Za čtyřicet vteřin se v chrámu vyzpovídá knězi mladá dívka a obyvatel Tchaj-peje nastoupí do vagónu metra, protože cestující na peronu disciplinovaně, bez v Praze tolik oblíbeného předbíhání čekají, až přijdou na řadu.

Druhý nejvyšší mrakodrap světa

Foto: Vladimír Plesník, Právo

Na ulici Minzu, kde se koná jednou za týden barvami hýřící trh, zákazníci smlouvají nad lákavými melouny a mrkvemi silnými jako paže a hospodyňky pečlivě přebírají koše s kraby, aby si vybraly na oběd nejlepší kousek. Na typické pánvi mezitím trhovci smaží nasládlé těsto. „Není divu, že za tchajwanskou kuchyní pravidelně míří zejména labužníci z Japonska a Hongkongu,“ podotýká Čchen Singťian z proslulé restaurace Siao Lung-pao, kterou zařadil list The New York Times mezi desítku nejlepších na světě.

Slamáky ano, ale také luxus

Každý, kdo chce zažít atmosféru Asie, se bude v Tchaj-peji cítit ve svém živlu. Ve městě, kde žije 2,7 miliónu obyvatel, se nenásilně setkává asijská kultura a západní svět. Nečekejte ale, že v uličkách tchajwanské metropole narazíte na typické široké slaměné klobouky, častěji potkáte mládež v džínách a botách nejluxusnějších značek a podle poslední módy. Místní kina nabízejí hollywoodské trháky, a pokud vás omrzí tchajwanská kuchyně, můžete zavítat do restaurací rychlého občerstvení v americkém či evropském stylu.

Tradiční tance na Tchaj-wanu

Foto: Vladimír Plesník, Právo

Důvod, proč západní kultura tak silně ovlivnila život na Tchajwanu, musíme hledat v historii. Když se na konci 40. let minulého století v pevninské Číně chopili moci komunisté Velkého kormidelníka Mao Ce-tunga, nacionalistická vláda vedená prezidentem Čankajškem odešla na ostrov do exilu a spolu s ní na 1,5 miliónu civilistů a tisíce vojáků. Uprchlíci nepřišli s prázdnou, s sebou si vzali nejčistší zlato a mnoho nesmírně cenných uměleckých děl.

Stát, který se považuje za jediného následníka tisícileté Říše středu, dlouhodobě podporovaly USA. Kdykoli napětí mezi Tchaj-wanem a Čínou vzrostlo, zamířily do oblasti americké válečné lodě. Velkorysé investice z USA a západní Evropy spolu s pracovitostí a nadáním místních výrazně napomohly tomu, že se země stala velmocí ve výrobě špičkových technologií. I přes nástup dalších rychle se rozvíjejících ekonomik zůstává Tchaj-wan jedním z nejdůležitějších světových výrobců přenosných počítačů.

Miniatura zachycuje člun na řece.

Foto: Vladimír Plesník, Právo

Vyjděte 89 schodů

Kdo zavítá do Čankajškova památníku ve středu Tchaj-peje, uvědomí si, nakolik ještě dnes ovlivňuje prezident život obyčejných obyvatel ostrova. Vstup do budovy tvoří třicet metrů vysoká Brána středu a dokonalé upřímnosti s pěti nápadnými oblouky. Rozjívení školáci začnou šeptat, když s úctou míjejí nábytek, užívaný dlouholetou hlavou státu.

V roce 1975, kdy Čankajšek zemřel, mu bylo 89 let. Právě tolik schodů má schodiště, kterým vystoupáte do prvního patra. „Čestná stráž, jež se každou hodinu střídá v rychlém pochodovém kroku a za lesku bajonetů, hlídá šestnáctimetrovou sochu vůdce ulitou z bronzu,“ vysvětluje Tso Lon-di z tchajwanského Vládního informačního úřadu.

Čestná stráž odchází ze stanoviště u Čankajškova památníku.

Foto: Vladimír Plesník, Právo

Voskový Čankajšek sedí ve své pracovně.

Foto: Vladimír Plesník, Právo

Stejně silně na vás zapůsobí Národní palácové muzeum, ležící severně od řeky Ťi-ling a oprávněně označované za jedno z nejvýznamnějších muzeí na světě. I když zájemci si mohou prohlédnout jen malou část z 650 tisíc exponátů, jistě je okouzlí tisíce let staré bronzové sochy, porcelánové výrobky a starodávné rukopisy.

Základ obdivovaných sbírek tvoří předměty, které původně zdobily Zakázané město, bývalý palác čínských císařů v Pekingu, a které si předvídavý Čankajšek při útěku v roce 1949 přibalil bez skrupulí do zavazadel.

Vládce Tchaj-wanu měl slabost pro americké limuzíny značky Cadillac.

Foto: Vladimír Plesník, Právo

Globalizace nepokořila půvab ostrova

Moderní Tchaj-pej si nejlépe prohlédnete z mrakodrapu Tchajpej 101, který se vypíná do majestátné výšky 509 metrů. Číslice 101 označuje počet pater. Protože Tchaj-wan čas od času zasáhne zemětřesení nebo tajfuny, uprostřed věže visí na zvláštních lanech 660 tun těžké ocelové závaží, zmenšující vychylování vrcholu stavby asi o polovinu. Z výšky 382 metrů vypadají citrónově žluté taxíky jako angličáky, autíčka z dětství mnohých z nás. Stylizované dračí hlavy na průčelí mají budově, otevřené v roce 2004, přinést dávku nezbytného štěstí.

Návštěvník tchajwanské metropole nesmí opomenout zavítat do ulice Dihua, kterou z obou stran lemuje mnoho obchůdků nabízejících nejrůznější přípravky tradičního čínského lékařství. Nakoupit tu může nejrůznější byliny, houby a sušené ryby prapodivných tvarů, vystavené v košících z vrbového proutí hned před dveřmi prodejny. Jednoduše řečeno, tchajwanský způsob života zatím vzdoruje pokračující globalizaci a zachovává si své nesporné kouzlo.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků