Hlavní obsah

Tajemství mlýna na Sedlčansku

Právo, Kateřina Hubertová

Přestože z obrovské stavby nezbylo mnoho, nezapře mlýn u Příčov tajemnou atmosféru. Torzo větrného mlýna holandského typu patří k největším stavbám tohoto druhu v Evropě. O tom, kdy a za jakým účelem vznikl, se mnoho neví. Mlýn byl pobořený pravděpodobně už v 18. století.

Nejstarší a největší větrný mlýn nestojí v Nizozemsku, ale v ČecháchVideo: Novinky

 
Článek

Budova mlýna měla tvar kruhu s průměrem víc než třináct metrů a jeho mohutné zdivo, sahající dnes do výšky deseti metrů, má při zemi sílu 1,2 metru. Jde tak nepochybně o zbytky jednoho z největších větrných mlýnů holandského typu nejen u nás, ale dokonce i v celé Evropě. Odborníci z Nizozemska, kteří stavbu přijeli přeměřit hned několikrát, dokonce kvůli její velikosti pochybovali, zda opravdu šlo o mlýn.

Archeologický průzkum v 90. letech však prokázal, že tomu tak bylo a mlýn postavený z lomové žuly kdysi skutečně mlel mouku pomocí větrné energie.

Konkrétně se jednalo o zděný mlýn holandského typu, tedy takový, u něhož se spolu s větrnými lopatami otáčí i střecha. Otáčivou střechu ale nejspíš neměl řešenou obvyklým způsobem, ale na zděnou část navazovala dřevěná konstrukce, na niž byla teprve posazena další otočná konstrukce s mlecím zařízením.

Stáří nejisté

Dohady se vedou i o stáří stavby, podle těch nejsmělejších mohl stavitelem větrného mlýna být známý rybníkář Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan, který od roku 1580 vlastnil sedlčanské panství a v nedalekých Křepenicích si nechal vybudovat vodní zámek. Poprvé je totiž mlýn zmiňován v roce 1604 (tedy v roce Krčínovy smrti) v Urbáři lobkovického panství. Podle něho měl mlýn u Příčov dvě kola a býval najat mlynáři na třetinu.

Foto: Profimedia.cz

Sedlčany jsou známé coby město hermelínu.

Kdyby tomu tak skutečně bylo, šlo by o naprostý unikát nejen z hlediska technického řešení a rozměrů, ale i co do stáří, ostatní mlýny holandského typu se totiž na českém území začaly stavět až o více než sto let později. Pravděpodobnější je však teorie, že v této době stával na stejném místě jiný mlýn a ten dodnes dochovaný pochází až z první poloviny 18. století.

V tom případě mohl být vybudován pro rod Schönpflugů, kteří si ve stejné době v Příčovech postavili zámek. Jisté není ani to, kdy mlýn přestal být využíván, ale pobořen byl nejspíš už ve druhé polovině 18. století.

Mlýn shlíží na Příčovy z vršku Chlumky. Když si odmyslíme kolem rostoucí stromy, je lehko uvěřitelné, že větru tady, v nadmořské výšce 400 metrů, bývalo víc než dost. Mlýn najdete asi půl kilometru severozápadně od vesnice Příčovy u silnice do Dublovic, kudy vede červená turistická značka z Příčov do Chlumu.

Na kole okolo Sedlčan

Příčovy jsou dobrým startem pro výlety po Sedlčansku. V mírně zvlněné krajině je toho k vidění mnoho. Vyrazíte-li sem na bicyklu, můžete propojit návštěvu zříceniny větrného mlýna v Příčovech s prohlídkou Sedlčan, známých jako město hermelínu, a ještě se podívat po kraji z rozhledny s poetickým názvem Drahoušek.

Cestou od větrného mlýna k rozhledně Drahoušek potkáte hezky upravený zámek v Radíči. Raně barokní stavba s arkádovým nádvořím uvnitř skrývá barokní nástropní malby s mytologickými a starozákonními motivy. V zámecké zahradě si pak všimněte barokní kaple Navštívení Panny Marie s pískovcovými sochami svatého Víta a Jana Nepomuckého, které pocházejí z dílny slavného sochaře Jana Brokoffa.

Foto: Profimedia.cz

Malebné městečko je dobrým výchozím bodem pro výlety do okolí.

A nyní už je čas pořádně šlápnout do pedálů a vystoupat k rozhledně Drahoušek. Ocelová rozhledna nedaleko Osečan slouží zároveň jako vysílač mobilního operátora. Je 48 metrů vysoká, a když vystoupáte po 168 schodech, dostanete se na vyhlídkovou plošinu, z níž lze za dobré viditelnosti dohlédnout až na Milešovku či Ještěd. Rozhodně ale uvidíte Sedlčany a zvlněnou krajinu v jejich okolí, ovšem nesmíte se zaleknout nepříjemně průhledné roštové podlahy vyhlídkové plošiny.

Pokud už vám kilometry v nohou stačí, přichází čas prohlédnout si Sedlčany s malebným náměstím, kterému dominují budovy bývalé hospodářské záložny a staré radnice, dnes muzea. Pod náměstím pak nepřehlédněte opevněný kostel sv. Martina z konce 13. století se zvonicí. A na závěr si nezapomeňte zajít do některé ze sedlčanských restaurací na hermelín, který se vyrábí právě ve zdejších mlékárnách.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám