Hlavní obsah
Návštěvu Říma lze pojmout mnoha způsoby. Foto: Taťána Marenčíková, Novinky

V Římě už jste nejspíš byli. Možná i dvakrát. Jak by také ne, věčné město je díky stovkám památek a galerií vysoko na seznamu každého cestovatele. Metropole ale zaujme nejen klasickými cíli jako Forum Romanum nebo Fontána di Trevi. Vrátit se sem se vyplatí i z jiných důvodů, než jsou ta nejlepší zmrzlina a těstoviny. Řím potěší i nadšence trochu temnější turistiky.

Návštěvu Říma lze pojmout mnoha způsoby. Foto: Taťána Marenčíková, Novinky
Řím jinak: Tajemněji a bez davů

Když už jste jednou v Římě, je těžké vynechat ty nejikoničtější památky slovy romantiků a nejhorší turistické pasti označením pragmatiků. Přesto, nebo právě proto, jsou v obležení lidských mas v každou roční dobu.

Asi nejlepším způsobem, jak si dnes užít pohled na Koloseum, je po vzoru Audrey Hepburnové v Prázdninách v Římě. Objet jej na skútru a rychle pryč. Pokud vám to přijde jako rouhání, zastavte se u něj, stejně jako u dalších „nej“ monumentů, během časných ranních nebo pozdních večerních hodin. V době, kdy mají otevřeno banky, totiž budete místo fascinace amfiteátrem, kde se bojovalo na život a na smrt, spíše svádět své vlastní malé boje s africkými prodavači selfie tyčí a korálků, kteří se nedají jen tak odbýt.

Lehce obskurní Řím má ale také něco do sebe a můžete na něj snáz nalákat cestovací parťáky, které nebaví házet přes rameno do fontány mince, o které se následně město přetahuje s církví, nebo stát několikahodinovou frontu před Bazilikou svatého Petra.

Romantika pro otrlé

Bocca della Verità neboli Ústa pravdy patří k oblíbeným, ale naštěstí ne nejoblíbenějším zastávkám v Římě. Kruhová mramorová deska s obličejem říčního boha Tritona, datující se do 4. století našeho letopočtu, je obestřena pověstí. Kdo vloží ruku do jeho úst a zalže, už ji prý nikdy nevyndá. O nepravdivosti této legendy se dennodenně utvrzují dvojičky vyzbrojené digitální technikou, spořádaně seřazené v nikterak likvidační frontě.

Ústa pravdy čekají v hale kostela Santa Maria in Cosmedin.

Foto: Taťána Marenčíková, Novinky

Málokdo z lovců instagramových fotografií ale ví, že hlouběji v kostele Santa Maria in Cosmedin, v jehož hale se ústa nachází, lze najít neméně zajímavou relikvii. Pakliže se svou drahou polovičkou ještě nemáte program na Den svatého Valentýna, můžete jí zde ukázat dost možná pravou lebku patrona všech zamilovaných. Lebka, opatřená lehce dehonestující tištěnou cedulkou se jménem, dlí obklopena květy ve skleněném pozlaceném relikviáři právě zde.

O životě, smrti a ostatcích světce se samozřejmě vedou vášnivé pře a stejně jako u ostatních relikvií tohoto typu platí, že kdyby měly být všechny pozůstatky pravé, byli by blahořečení podobni spíš desetihlavé sani než člověku. Přesto se legendy poměrně shodují v tom, že Valentýn byl urozený Říman, který ve městě zemřel v druhé polovině třetího století. Kostel samotný se datuje do 8. století, ale stojí na základech dřívějšího starověkého chrámu.

Kostel Santa Maria in Cosmedin neukrývá jen Ústa pravdy.

Foto: Taťána Marenčíková, Novinky

Odpočívá zde pravděpodobně i část sv. Valentýna.

Foto: Taťána Marenčíková, Novinky

Před ostatky můžete za stále ještě poměrně lidové půleuro (asi 13 korun) zapálit svíčku nejen za svou lásku.

Ty suché kosti

Písnička o kostech, kostech, těch suchých kostech je asi prvním lyrickým textem, který se z neznámých důvodů učí většina dítek v hodinách angličtiny. A málokde je možná až příliš jednoduchý popěvek tak na místě jako v další římské zajímavosti, kterou by bylo škoda minout.

Kapucínská krypta kostela na ulici Vittoria Veneta je poněkud děsivou, ale rozhodně unikátní mozaikou tělesných částí více než čtyř tisíc zdejších mnichů z období mezi 16. a 19. stoletím. Znepokojivě morbidní výstavku „oživují“ nápisy umístěné před lidskými kolážemi: „Tím, čím jste vy, jsme byli, tím, čím jsme my, budete.“

V kostele stíněném letitými platany najdete kryptu i muzeum.

Foto: Taťána Marenčíková, Novinky

Část kostnice zobrazující mozaiky z pánevních kostí.

Foto: Archiv čtenáře

Během procházení několika místností krypty, z nichž nejznámější je „kaple pánví“, by měli vyšší jedinci dávat pozor na hlavu, aby se jim o ni náhodou neotřel lustr z páteří.

Markýz de Sade, autor snad nejznámějších pornografických publikací, z jehož jména byl odvozen pojem sadismus, prý v jednom ze svých děl nazval kryptu nejpozoruhodnější podívanou svého života.

V areálu kostela se nachází větší než malé množství kamer, protože se v muzeu, přes které se vstupuje do krypty, vystavují umělecká díla takových mistrů, jako je například Caravaggio. A pst! Přímo u paty kostela lze ochutnat opravdu výjimečnou, ač pořádně drahou pistáciovou zmrzlinu.

Dům monster

Španělské schody a kostel zasvěcený svaté trojici tyčící se nad nimi se řadí na seznam turisticky nejexponovanějších míst. Málokdo už ale ví, že italský architekt Federico Zuccari, který pracoval na kapli ve zmíněném kostele, nedaleko vytvořil nevšední palác stejného jména. Umělec jej navrhl v 16. století jako extravagantní sídlo pro svou rodinu.

Zuccariho palác vyčníval v 16. století a je tomu tak i dnes.

Foto: Jakub Kynčl, Novinky

Výjimečným činí palác okna a dveře, které jsou stylizovány do obrovských, doširoka otevřených úst monster. Stavba i po architektově smrti přitahovala významné osobnosti, byla útočištěm panovnice i četných umělců.

Nemocnice pro panenky

Nedaleko Lidového náměstí stojí malý krámek, který je v současnosti uzavřen pro veřejnost. Kdo o něm neví, projde pravděpodobně bez povšimnutí. Při bližším zkoumání ale zjistíte, že v jeho zaprášené výloze neleží pesta, nugát ani výstřelky poslední módy, jak je v Římě zvykem, ale desítky, možná i stovky těl panenek.

Většina turistů projde kolem výlohy bez povšimnutí.

Foto: Jakub Kynčl, Novinky

Nemocnice pro panenky zaujme vyznavače temnější turistiky.

Foto: Jakub Kynčl, Novinky

Skrz velká francouzská okna nejspíš uvidíte restaurátora, který v malém prostoru zaskládaném nejrůznějším „harampádím“ opravuje římské talíře a vázy. A když mu to čas dovolí, vdechuje i nový život porcelánovým panenkám. Výloha působí dojmem hororové zastavárny a zasvěceným prý může připomínat ikonické hračky dodnes ležící v oblasti kolem jaderné elektrárny Černobyl.

Po stopách Berniniho

Jeden z nejznámějších sochařů 17. století Gian Lorenzo Bernini zanechal svůj otisk na značné části římských památek. Jeho fontány najdete ve Vatikánu, na půvabném náměstí Navona, Španělském náměstí u již zmíněných schodů i na náměstí Berberini nedaleko kapucínské krypty. Jeho vrcholná sochařská díla jsou však překvapivě uchovávána na místech, kde se nebudete tlačit.

Fontána della Barcaccia se nachází u paty Španělských schodů.

Foto: Taťána Marenčíková, Novinky

Těžko uvěřit, že roucho sv. Terezy je opravdu vytesáno z kamene. Dílo patří k vrcholným kusům římského baroka.

Foto: Taťána Marenčíková, Novinky

Nedaleko od kostnice je vzdálen kostel Santa Maria della Vittoria se sochou Extáze svaté Terezy. Nemusíte být nadšenci do umění ani náboženské tematiky, abyste ocenili mistrovu dechberoucí práci s mramorem.

Hádes unášející Persefonu je dalším z Berniniho vrcholných děl.

Foto: Jakub Kynčl, Novinky

Díla vyzdvihující krásu a smyslnost lidského těla střeží Galerie Borghese. Apollonovi a Dafné či Hádovi unášejícímu Persefonu zde dělají společnost práce da Vinciho, Raffaela či Corregia a nikdy zde nejsou davy. Vstupenky se totiž prodávají dopředu na konkrétní datum a čas. Kapacita galerie, zasazené v obrovském věčně zeleném parku, je schválně omezená a dovoluje obdivovat jedinečná díla z bezprostřední blízkosti. Téměř byste si na ně mohli sáhnout, ale bylo by to nepochybně riskantnější, než pokoušet Ústa pravdy.

Tipy na cestu do Říma

Přímý let z Prahy do Říma trvá méně než dvě hodiny. České aerolinie spoj operují denně a v současnosti nabízejí zpáteční letenky již od dvou tisíc korun.

 

Vstup do římských kostelů bývá bez poplatku, cena návštěvy muzea a Kapucínské krypty činí pro dospělé asi 220 korun, vstupné do Galerie Borghese vyjde dospělého zhruba na 500 korun, děti do 18 let na symbolických 50 korun a návštěvníky mezi 18 a 25 lety na 350 korun.

 

Vstupné do Andělského hradu stojí dospělého 270 korun, snížené vyjde na 180 korun. 

 

Pokud plánujete navštívit více muzeí či galerií, můžete si pořídit Roma Pass, který podle délky platnosti zajišťuje volný vstup do jedné až dvou institucí, bezplatnou hromadnou dopravu po městě a slevu na další návštěvy památek. Roma Pass s platností 72 hodin vyjde na bezmála tisícikorunu, 48hodinový stojí asi 720 korun. Mnoho informací o věčném městě naleznete na oficiálních stránkách www.turismoroma.it.

 

Jestli máte rádi tiramisu, nevynechejte návštěvu Mr. 100 Tiramisu v centru města, kde vám lahodný dezert připraví přímo před vašimi zraky s příchutí, kterou si vyberete. Nerozhodní jedinci budou mít co dělat, na výběr je přesně 100 variant.

 

Na chutné čerstvé těstoviny, které vás nezruinují, se můžete zastavit nedaleko Vatikánu v restauraci Spagetti nebo v bistru Borghiciana Pastificio Artigianale. Zkuste tam lasagne.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků