Hlavní obsah
Kastelánka zámku Rájec Zdeňka Kalová s knížecí šperkovnicí. Foto: Vladimír Klepáč, Právo

Rájecký unikát je zase v původní kráse

Do původní krásy obnovili restaurátoři holandskou manýristickou šperkovnici knížecího rodu Salmů, která je chloubou zámku v Rájci na Blanensku. Podle odborníků jde o unikát, jemuž se jen tak něco na moravských hradech a zámcích nevyrovná. Cení si jej dokonce natolik, že jej před časem odmítli zapůjčit na výstavu do zahraničí.

Kastelánka zámku Rájec Zdeňka Kalová s knížecí šperkovnicí. Foto: Vladimír Klepáč, Právo
Rájecký unikát je zase v původní kráse

Není to žádná krabička, ale pořádný kus nábytku. Je vykládaný želvovinou a slonovinou, má pozlacená držátka a je zdobený kresbami zachycujícími výjevy z díla římského básníka Ovidia nazvaného Proměny.

„Je to mistrovský kousek ze 17. století. Už se těšíme, až bezpečnostní opatření kvůli koronaviru pominou a my jej budeme moci představit veřejnosti. Zajímavostí je, že v tomto takzvaném kabinetu jsou i tajné šuplíčky,“ prozradila Právu rájecká kastelánka Zdeňka Kalová.

Skříňka kněžny Alžběty

Co v nich bylo uloženo, se neví. Podle historických pramenů měla tuto skříňku v 19. století ve velké oblibě kněžna Alžběta Lichtenštejn Salmová. Neměla v ní jen klenoty, ale šeptá se, že i svoji důvěrnou korespondenci.

Šperkovnice, které byly uzamykatelné, šlechtičnám sloužily mimo jiné k tomu, aby v nich bezpečně ochraňovaly svá niterná tajemství.

Jeden ze šuplíčků v detailu.

Foto: Vladimír Klepáč, Právo

Rájeckou šperkovnici vyrobil slavný holandský mědirytec a nakladatel Kristin de Passe (1564–1634). Vše nasvědčuje tomu, že si skříňku pořídili Salmové v podstatě jako nábytkářský klenot do rájeckého sídla. Po staletí patřil tento knížecí rod k nejvýznamnější a zároveň k nejzámožnější šlechtě na Moravě. Nyní zdobí skříňka jídelnu.

Mají tu křišťál i korunu

To, co ze skříňky dělá jedinečný skvost, nejsou jen použité špičkové materiály a mistrovské nábytkářské zpracování, ale i zmiňované výjevy z Proměn. Jde o malby na dřevo, celkem je jich deset. Přestože jsou poměrně malé, jsou dokonale propracované.

Obnova knížecí šperkovnice byla technicky poměrně náročným krokem a také nebyla levná – přišla na 120 tisíc korun, přičemž polovinu uhradil sponzor.

„Skříňku bylo nutné nejprve vyčistit od usazenin a prachu. Některé dřevěné části byly popraskané. Bylo nutné je zacelit a vyspravit malby,“ doplnila kastelánka Kalová.

Připomněla, že o zámožnosti Salmů svědčí i jejich ojedinělá kolekce horského křišťálu, která je také vystavena na rájeckém zámku, stejně jako salmovská knížecí koruna. Žádná jiná panovnická koruna, a to ani koruna markrabat, se na Moravě nezachovala. V ČR je pak již jen královská svatováclavská koruna.

Může se vám hodit na Firmy.cz:
yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků