Hlavní obsah
Z ulice se stala v posledních letech poměrně oblíbená atrakce. Stovky turistů tu ale zatím stále naštěstí nečekejte. Foto: Jakub Kynčl, Novinky

Od hrany vlaku vás dělí jen decimetry. Když zatroubí, srdce spadne až do kalhot

Pokud zavítáte do Hanoje a budete marně pátrat v mapě, kde byste našli nějakou tu adrenalinovou atrakci, zajeďte si do tzv. Train street, kde k vám dobrodružství dorazí po kolejích samo. Jen musíte mít pro strach uděláno a nebýt příliš lekaví. Jinak se může výjimečný zážitek změnit během několika okamžiků v noční můru.

Z ulice se stala v posledních letech poměrně oblíbená atrakce. Stovky turistů tu ale zatím stále naštěstí nečekejte. Foto: Jakub Kynčl, Novinky
Od hrany vlaku vás dělí jen decimetry. Když zatroubí, srdce spadne až do kalhot

Pokud byste čekali, že se vlaky prohánějí ulicí schovanou někde na předměstí Hanoje, mýlili byste se. Toto místo se nachází jen nějakých 20 minut pěšky od těch nejfrekventovanějších uliček města. Zadejte si tedy do navigace ulici Ngõ 224 Lê Duẩn a vyrazte za zážitkem, který každý rok plní sociální sítě tisíců cestovatelů.

Vlaky projíždějí ulicí poměrně vysokou rychlostí. Přeslechnout je ale doopravdy nelze.

Foto: Jakub Kynčl, Novinky

První věcí, které si nelze nepovšimnout, je šíře této ulice. Po poměrně standardním začátku přichází zúžení a trochu klaustrofobní uličce dominují právě koleje. Po každé straně je jen několik desítek centimetrů až zhruba jeden metr. V závislosti na tom, zda má někdo z místních pověšené prádlo nebo zaparkovanou motorku.

Když odhlédnete od kolejí, je tato ulice jako každá jiná. Pro místní jsou projíždějící vlaky každodenním koloritem.

Foto: Jakub Kynčl, Novinky

Že se vlak blíží, poznáte podle toho, že místní začnou svolávat děti do domů a z dálky se začne ozývat hlasité houkání. Zhruba minutu před příjezdem vlaku se rozvibrují koleje a houkání nabere na intenzitě. Napětí mezi těmi, kteří na příjezd vlaku čekají, by se dalo krájet. Když se pak vlak konečně objeví, všichni bývají poměrně v šoku z toho, že se ulicí nikterak nesune, ale hasí si to opravdu rychle.

Vlaková ulice má své kouzlo i v noci, kdy vlaky obvykle nejezdí.

Foto: Jakub Kynčl, Novinky

Místní mají tendenci ukazovat lidem, na kterou stranu se mají postavit, protože je na ní o něco více místa než na té druhé. Skutečností je, že bohužel turisté, často i ti vietnamští, jejich dobře míněné rady často ignorují.

Vzhledem k touze po snímcích, které by šokovaly, se prý stále častěji stává to, že před vlaky lidé uskakují na poslední chvíli, když se snaží pořídit selfie sebe na kolejích i s vlakem. Rychlost vlaku však mnohé z nich překvapí, a často tak vznikají velmi nebezpečné situace.

Hanojská železnice se stala populárním turistickým místem.

Foto: Profimedia.cz

Bloggerka sklidila kritiku

V nedávné době na sebe strhla pozornost také obdobná železnice v Thajsku, nedaleko Bangkoku. Respektive bloggerka Patricia, která se vyfotila doslova pár metrů před jedoucím vlakem. Za svůj naoko působivý snímek si ale vysloužila spíše kritiku.

„Tohle není nejlepší způsob, jak upozornit na takové místo. Spousta dětí se může snažit tuhle fotku napodobit,“ reagoval jeden z uživatelů. „Je to sice hezká fotka, ale jen těžko můžeme odhadnout, jak rychle ten vlak jede. Lidé by si to mohli špatně vyložit. Koleje nejsou od toho, aby po nich někdo chodil,“ napsal jiný.

RADY A TIPY DO VIETNAMU

Jak do Vietnamu

Když se podíváte na mapu Vietnamu, poměrně rychle vám dojde, že vaše dovolená bude nejspíše zahrnovat pořádnou řádku přesunů. Z jednoho konce na druhý to máte bratru dva tisíce kilometrů cesty. Ať už budete volit tradiční přesuny vlaky či si nějaký ten přesun urychlíte vnitrostátním přeletem, je praktické vstoupit do země v Hanoji či v Ho Či Minově Městě a opouštět ji z druhého letiště. Tedy jet ze severu na jih či z jihu na sever. Tuto možnost nabízí například aerolinky Emirates, se kterými se do Vietnamu dostanete s jedním přestupem v Dubaji. Cena letenky se pohybuje okolo 20 tisíc korun v závislosti na termínu. Přímý let z České republiky do Vietnamu neexistuje a spojení přes Dubaj má tu výhodu, že si zde cestou domů můžete udělat denní či dvoudenní zastávku. Jak na to, se dočtete zde.

 

Peníze

Zdejší měnou je vietnamský dong. Za 1000 korun byste měli obdržet zhruba 1,03 miliónu dongů, tedy něco málo přes tisíc za jednu korunu. Na části turistických míst můžete zaplatit i americkými dolary, ale směnný kurz nebude výhodný. Nejvýhodněji eura či dolary směníte za dongy překvapivě ve zlatnictvích. Ve městech jsou bankomaty zcela běžné a ve většině supermarketů a větších restaurací můžete platit i kartou. Mějte u sebe však vždy nějakou menší hotovost.

 

Zásuvky

Na některých místech sice narazíte na tradiční evropské koncovky, ale mohou vás překvapit i zásuvky pro zúžené kolíky. Je lepší si tedy vzít adaptér s sebou.

 

Na jak dlouho vyrazit?

Zvažte, co všechno chcete vidět, a tomu svou cestu přizpůsobte. Na jihu je lákadlem systém tunelů Cu Chi využívaný v období války s USA. Ten se nachází jen malý kousek za Ho Či Minovým městem. Několik hodin cesty pak začíná i delta Mekongu. Ve středním Vietnamu stojí za návštěvu města Hoi An a Hue. V Da Nangu, kam létají spoje z Ho Či Minova Města i z Hanoje, je pak zase parádní koupání na velmi čistých plážích. Na severu vyjma Hanoje stojí za několikadenní výpravu Sapa a provincie Cao Bang. Pokud vám přeje počasí, vyrazte si do světoznámé zátoky Ha Long. Jen počítejte s tím, že tento nápad bude mít v jakýkoliv vámi zvolený den ještě dalších několik tisíc (ne-li desítek tisíc) lidí...

Patricia dokonce uvedla, že ani místním se její chování nelíbilo a považovali ho za příliš riskantní. Za své chování se po kritice ale omluvila a řekla, že jejím záměrem nebylo někoho nabádat k podobnému chování, jako spíš zachytit unikátní atmosféru místa.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků