Hlavní obsah
Stavidlo na Dlouhé stoce Foto: Bohuslav Smítka, Právo

Naučná stezka Kladská provede návštěvníky rozlehlým rašeliništěm

Skvostem Slavkovského lesa je rašeliniště nedaleko Kladské u Mariánských Lázní. Nádherné lesy v nadmořské výšce 820 metrů slibují klid a zdravé prostředí. Naučná stezka okolo Kladského rybníka nadchne jedinečnou krásou tohoto místa.

Stavidlo na Dlouhé stoce Foto: Bohuslav Smítka, Právo
Naučná stezka Kladská provede návštěvníky rozlehlým rašeliništěm

Rašeliniště v Kladské má pět částí, největší z nich se jmenuje Tajga a právě jí prochází naučná stezka kolem Kladského rybníka. Je dlouhá zhruba dva a půl kilometru a vzhledem k tomu, že je vedena po povalových chodnících, zvládne ji opravdu každý. Navzdory tomu, že procházíte rašeliništěm, nehrozí promáčení obuvi.

Ještě před vstupem na naučnou stezku doporučujeme navštívit Dům přírody, který je poblíž parkoviště. V něm se seznámíte s přírodou Slavkovského lesa, v interaktivní expozici se dozvíte zajímavosti o minerálních pramenech a rašeliništích. Dozvíte se, co je hadec a jak s ním souvisejí mokřadní louky, po kterých je vedena naučná stezka.

Foto: Bohuslav Smítka, Právo

Ve Slavkovském lese jsou rašeliniště o mocnosti rašeliny až šest metrů a v jednotlivých vrstvách jsou uschována pylová zrnka z různých období, takže je možno zjistit, jaké rostliny se zde dříve vyskytovaly.

V začátku naučné stezky můžete zjistit na slunečních hodinách správný čas a brzy poté vás určitě zaujmou na stromech chomáče větví kulovitého tvaru. Jde o zajímavý přírodní úkaz, kterému se říká čarověník nebo čarodějná metla. Nejde však o žádná kouzla a čáry, je to onemocnění stromů způsobené roztoči. Přesto se čarověníkům přisuzuje magická moc, údajně přinášejí jak štěstí, tak smůlu.

Horní a Dolní Bahňák

Pokud při cestě zaslechnete zvuk divokého prasete či jelena, nemusíte se vůbec obávat. Na jednom z panelů si návštěvníci pouštějí zvuky zvířat obývajících okolí Kladského rybníka. Za silnicí se nacházejí další rybníky, nazvané Horní a Dolní Bahňák. V přístěnku pro turisty můžete pozorovat barevné ryby, kachny a další vodní živočichy. Stezka vás dovede opět k parkovišti.

Ještě předtím, než přejdete silnici, informační tabulí budete upozorněni na místo, odkud z Kladského rybníka vytéká Dlouhá stoka. Jde o vodní dílo ze 16. století související s těžbou cínu v okolí Horního Slavkova, kde se nacházela nejbohatší ložiska cínu v Evropě.

K těžbě bylo zapotřebí velké množství vody k pohonu těžních strojů a na rýžování rudy. V okolí Horního Slavkova potřebné množství vody nebylo, a tak ji bylo třeba přivést z větší vzdálenosti.

Dlouhá stoka a Krásenská vyhlídka

V roce 1530 byla slavkovským měřičem Rossmeislem vyměřena trasa příkopu nazvaného Flossgraben (příkop pro plavení dřeva), dnes Dlouhá stoka. Stavba trvala pět let, unikátní stavební dílo přežilo mnoho století a dodnes je celá trasa funkční. Dlouhá stoka nesloužila pouze jako zdroj vody, ale zároveň se po ní dopravovalo dřevo z kynžvartských lesů pro potřebu dolů.

Byla tvořena obdivuhodnou sítí kanálů a její součástí byla rovněž soustava deseti velkých báňských rybníků. Napájela 52 rudních mlýnů, měla 35 mostů, 14 stavidel a spád od 0,35 do 0,8 metru na 100 metrů. Celková délka Dlouhé stoky byla 24 km, tvar koryta byl lichoběžníkový o šířce dna 1,2 až 3 metry. Průměrná hloubka dosahovala 1 metr. Na svou dobu se jednalo o vodní dílo, které ve střední Evropě v 16. století nemělo obdoby rozsahem, ani způsobem provedení.

Madona u Dlouhé stoky

Foto: Bohuslav Smítka, Právo

Po stopách Dlouhé stoky doporučuji vydat se do obce Krásno, vzdálené osmnáct kilometrů. Dlouhá stoka zde vede betonovým korytem přes malé náměstí. První zmínka o Krásnu je z roku 1347, rozvoj městečka byl spojen s rudným hornictvím. Ložiska cínu zde byla těžena patrně již v 10. století. Dle současných průzkumů dosahuje zrudnění hloubek okolo 500 metrů. Za celé období těžby ložiska Horní Slavkov a Krásno je odhadována produkce cínu na neuvěřitelných 60 000 tun.

Krásno bylo od roku 1547 svobodné královské horní město, koncem 16. století však nastal pokles těžby cínu a zdejší obyvatelé se museli poohlédnout po jiných zdrojích obživy. Začal rozvoj puškařství, výroba textilu a porcelánu. V letech hospodářské krize 1930 až 1936 se rozhodli místní obyvatelé postavit v blízkosti obce vyhlídku pro pozvednutí cizineckého ruchu. Na vyhlídkovou plošinu vedou točité schody po vnějším obvodu stavby. Podoba vyhlídky je údajně inspirována minaretem z města Samarra v Iráku.

Stavba začala v srpnu 1933, v říjnu téhož roku byla přerušena pro nedostatek finančních prostředků. Znovu se pokračovalo až v červnu 1934, o rok později byla slavnostně otevřena. Po druhé světové válce vyhlídka chátrala, naštěstí ji zachránila generální oprava a v červenci 1997 byla znovu otevřena. Rozhledna má výšku 25 metrů, průměr základny je jedenáct metrů, nadmořská výška vyhlídkové plošiny, na kterou vede 120 schodů, je 801 metr.

Krásenská vyhlídka

Foto: Bohuslav Smítka, Právo

Hornické muzeum jako tečka

Na náměstí v Krásnu najdete žlutou turistickou značku, která vás za necelou půlhodinu dovede k vyhlídce. Krásenská vyhlídka nabízí za hezkého počasí jedinečný výhled na chráněnou krajinnou oblast Slavkovský les. Na ochozu věže jsou porcelánové orientační desky s dobře vyznačenými vrcholy v dalekém i blízkém okolí. Až budete z vyhlídky sestupovat, dejte se pěšinou vedoucí přímo do lesa. Cesta sice není značena, ale nemůžete zabloudit.

Po několika minutách dojdete ke stavidlu a ocitnete se přímo u Dlouhé stoky. Vydejte se zhruba třicet metrů po pravém břehu proti proudu vody a dostanete se k soše madony.

Romantickým příšeřím by se dalo jít dál, možná až k počátku Dlouhé stoky ke Kladskému rybníku. Zaparkovali jste nejspíš na náměstí v Krásnu, takže jděte po proudu Dlouhé stoky, vychutnejte si vůni lesa, zurčení vody a občasné výhledy do okolí. Cesta vás dovede na silnici vedoucí do Bečova, pokračujte vlevo kolem hřbitova a po chvilce dojdete zpět na náměstí.

Doporučujeme navštívit ještě místní Hornické muzeum, kde se podrobně seznámíte s historií těžby rudy v oblasti Horní Slavkov – Krásno. Raritou je nádherně zrestaurovaný těžní parní stroj z dolu Marie v Královském Poříčí.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků