Naučná stezka Kladská provede návštěvníky rozlehlým rašeliništěm

Rašeliniště v Kladské má pět částí, největší z nich se jmenuje Tajga a právě jí prochází naučná stezka kolem Kladského rybníka. Je dlouhá zhruba dva a půl kilometru a vzhledem k tomu, že je vedena po povalových chodnících, zvládne ji opravdu každý. Navzdory tomu, že procházíte rašeliništěm, nehrozí promáčení obuvi.

Ještě před vstupem na naučnou stezku doporučujeme navštívit Dům přírody, který je poblíž parkoviště. V něm se seznámíte s přírodou Slavkovského lesa, v interaktivní expozici se dozvíte zajímavosti o minerálních pramenech a rašeliništích. Dozvíte se, co je hadec a jak s ním souvisejí mokřadní louky, po kterých je vedena naučná stezka.

Ve Slavkovském lese jsou rašeliniště o mocnosti rašeliny až šest metrů a v jednotlivých vrstvách jsou uschována pylová zrnka z různých období, takže je možno zjistit, jaké rostliny se zde dříve vyskytovaly.

V začátku naučné stezky můžete zjistit na slunečních hodinách správný čas a brzy poté vás určitě zaujmou na stromech chomáče větví kulovitého tvaru. Jde o zajímavý přírodní úkaz, kterému se říká čarověník nebo čarodějná metla. Nejde však o žádná kouzla a čáry, je to onemocnění stromů způsobené roztoči. Přesto se čarověníkům přisuzuje magická moc, údajně přinášejí jak štěstí, tak smůlu.

Pokud při cestě zaslechnete zvuk divokého prasete či jelena, nemusíte se vůbec obávat. Na jednom z panelů si návštěvníci pouštějí zvuky zvířat obývajících okolí Kladského rybníka. Za silnicí se nacházejí další rybníky, nazvané Horní a Dolní Bahňák. V přístěnku pro turisty můžete pozorovat barevné ryby, kachny a další vodní živočichy. Stezka vás dovede opět k parkovišti.

Ještě předtím, než přejdete silnici, informační tabulí budete upozorněni na místo, odkud z Kladského rybníka vytéká Dlouhá stoka. Jde o vodní dílo ze 16. století související s těžbou cínu v okolí Horního Slavkova, kde se nacházela nejbohatší ložiska cínu v Evropě.

K těžbě bylo zapotřebí velké množství vody k pohonu těžních strojů a na rýžování rudy. V okolí Horního Slavkova potřebné množství vody nebylo, a tak ji bylo třeba přivést z větší vzdálenosti.

V roce 1530 byla slavkovským měřičem Rossmeislem vyměřena trasa příkopu nazvaného Flossgraben (příkop pro plavení dřeva), dnes Dlouhá stoka. Stavba trvala pět let, unikátní stavební dílo přežilo mnoho století a dodnes je celá trasa funkční. Dlouhá stoka nesloužila pouze jako zdroj vody, ale zároveň se po ní dopravovalo dřevo z kynžvartských lesů pro potřebu dolů.

Byla tvořena obdivuhodnou sítí kanálů a její součástí byla rovněž soustava deseti velkých báňských rybníků. Napájela 52 rudních mlýnů, měla 35 mostů, 14 stavidel a spád od 0,35 do 0,8 metru na 100 metrů. Celková délka Dlouhé stoky byla 24 km, tvar koryta byl lichoběžníkový o šířce dna 1,2 až 3 metry. Průměrná hloubka dosahovala 1 metr. Na svou dobu se jednalo o vodní dílo, které ve střední Evropě v 16. století nemělo obdoby rozsahem, ani způsobem provedení.

Po stopách Dlouhé stoky doporučuji vydat se do obce Krásno, vzdálené osmnáct kilometrů. Dlouhá stoka zde vede betonovým korytem přes malé náměstí. První zmínka o Krásnu je z roku 1347, rozvoj městečka byl spojen s rudným hornictvím. Ložiska cínu zde byla těžena patrně již v 10. století. Dle současných průzkumů dosahuje zrudnění hloubek okolo 500 metrů. Za celé období těžby ložiska Horní Slavkov a Krásno je odhadována produkce cínu na neuvěřitelných 60 000 tun.

Krásno bylo od roku 1547 svobodné královské horní město, koncem 16. století však nastal pokles těžby cínu a zdejší obyvatelé se museli poohlédnout po jiných zdrojích obživy. Začal rozvoj puškařství, výroba textilu a porcelánu. V letech hospodářské krize 1930 až 1936 se rozhodli místní obyvatelé postavit v blízkosti obce vyhlídku pro pozvednutí cizineckého ruchu. Na vyhlídkovou plošinu vedou točité schody po vnějším obvodu stavby. Podoba vyhlídky je údajně inspirována minaretem z města Samarra v Iráku.

Stavba začala v srpnu 1933, v říjnu téhož roku byla přerušena pro nedostatek finančních prostředků. Znovu se pokračovalo až v červnu 1934, o rok později byla slavnostně otevřena. Po druhé světové válce vyhlídka chátrala, naštěstí ji zachránila generální oprava a v červenci 1997 byla znovu otevřena. Rozhledna má výšku 25 metrů, průměr základny je jedenáct metrů, nadmořská výška vyhlídkové plošiny, na kterou vede 120 schodů, je 801 metr.

Na náměstí v Krásnu najdete žlutou turistickou značku, která vás za necelou půlhodinu dovede k vyhlídce. Krásenská vyhlídka nabízí za hezkého počasí jedinečný výhled na chráněnou krajinnou oblast Slavkovský les. Na ochozu věže jsou porcelánové orientační desky s dobře vyznačenými vrcholy v dalekém i blízkém okolí. Až budete z vyhlídky sestupovat, dejte se pěšinou vedoucí přímo do lesa. Cesta sice není značena, ale nemůžete zabloudit.

Po několika minutách dojdete ke stavidlu a ocitnete se přímo u Dlouhé stoky. Vydejte se zhruba třicet metrů po pravém břehu proti proudu vody a dostanete se k soše madony.

Romantickým příšeřím by se dalo jít dál, možná až k počátku Dlouhé stoky ke Kladskému rybníku. Zaparkovali jste nejspíš na náměstí v Krásnu, takže jděte po proudu Dlouhé stoky, vychutnejte si vůni lesa, zurčení vody a občasné výhledy do okolí. Cesta vás dovede na silnici vedoucí do Bečova, pokračujte vlevo kolem hřbitova a po chvilce dojdete zpět na náměstí.

Doporučujeme navštívit ještě místní Hornické muzeum, kde se podrobně seznámíte s historií těžby rudy v oblasti Horní Slavkov – Krásno. Raritou je nádherně zrestaurovaný těžní parní stroj z dolu Marie v Královském Poříčí.