Hlavní obsah
Někdejší doky Foto: Bohuslav Borovička, Právo

Kolín nad Rýnem - domov nejslavnější vody i svrchně kvašeného piva

O své letiště se Kolín dělí s nedalekým Bonnem, o řeku, jejíž jméno má v názvu, se stovkami dalších obcí. Dělí se s celým rozlehlým regionem také o římský úsvit svých dějin. O co se nedělí s nikým, je místní pivo Kölsch a voňavka Kolínská voda.

Někdejší doky Foto: Bohuslav Borovička, Právo
Kolín nad Rýnem - domov nejslavnější vody i svrchně kvašeného piva

S vodou je v Kolíně spojeno mnohé a město na ní v četných ohledech skutečně stojí. Na první pohled je to především „otec německých řek“ Rýn. Díky němu římská „colonia“ na svém dnešním místě vznikla. Řeka je odnepaměti významnou dopravní tepnou, což bylo důležité v počátcích naší éry stejně jako dnes. Postojíte-li půl hodiny na břehu veletoku, napočítáte jistě kolem desítky „šífů“, které proplují oběma směry.

Město muzeí

V Kolíně je na 170 muzeí a galerií, takže návštěvník musí opravdu vážit, kterému věnuje svůj čas. Kromě muzeí klasických, jako je třeba Římsko-germánské muzeum, obrazové galerie, zaměřené na ten či onen druh umění, jsou tam i instituce dost neobvyklé.

Jednou z nich je Muzeum světových kultur. Průvodkyně hned na počátku zdůraznila: „Nejsme etnografické muzeum.“ Je ale obtížné říci, jaké muzeum to vlastně je. V jeho sálech je demonstrováno prolínání kultur od minulosti do dob nedávných, vzájemné obohacování jedněch druhými. Lidé na různých koncích světa a v různých dobách docházeli dříve či později ke stejným poznatkům. Např. takové kopí prodělalo z hlediska tvaru, velikosti a váhy stejný vývoj v Asii, v Americe i v Africe.

Na šutru

Foto: Bohuslav Borovička, Právo

Dalším muzeem, v němž by člověk musel strávit opravdu hodně času, aby se mu rozsvítilo, je Muzeum Kolumba. Světici jménem Kolumba byl zasvěcen kostel, z něhož po válce zbyly jen trosky. Ty byly zakomponovány do moderní stavby spolu s římskými vykopávkami.

Nad tím v několika patrech jsou expozice, z nichž je nepřipravený návštěvník trochu na rozpacích. Může ho dokonce napadnout, že si z něho dělají legraci. V prospektu muzea stojí, že člověk by tam měl chodit pomalu, v zadumání a snažit se pochopit souvislosti mezi věcmi, které jsou výsledkem hravé kreativity. Čtvrtky papíru s čárami sem a s čárami tam, kosočtverce s úsečkou uvnitř, dvě desítky psacích strojů na nízkém pódiu. Možná si opravdu dělají legraci.

Nejslavnější voda

Kolín je domovem kolínské. Možná někteří z vás pamatují holiče. Ti po dokončení svého díla napatlali zákazníkovi na hubu pitralon. Seděl-li v křesle pan doktor, poštmistr nebo řídící učitel, vmasírovali mu do tváří kolínskou.

Italský voňavkář Giovanni Maria Farina se v roce 1709 usadil v Kolíně a jemu zasvětil i svůj nejproslulejší výrobek – Kolínskou vodu.

Kolínská voda

Foto: Bohuslav Borovička, Právo

V jeho domě, ve Farina Haus, je dnes muzeum, v němž jsou široce a barvitě dokumentovány dějiny nejslavnější voňavky. Lahvičky a flakóny, které jsou samy o sobě uměleckými díly a jež používaly osobnosti jako Mozart, Napoleon nebo Mark Twain. Je tam vidět, jak se kolínská vyráběla tehdy a nyní a spousta dalších zajímavostí.

Konkurenční kolínskou začali sto let po Farinovi vyrábět v domě 4711 v Glockengasse. Také tam se může návštěvník ponořit do světa kolínské, a dokonce si svou vlastní (pod dohledem odborníka) namíchat. Eau de Cologne a kolínská 4711 jsou jistě nejslavnějšími vodami, přinejmenším v Evropě.

Šontání po štatlu

To jen v Praze se domnívají, že jezdit „šalinou na prýgl“ je nejoblíbenější zábava Brňanů. Z vlastní zkušenosti vím, že daleko zajímavější je „šontat po štatlu“. Také v Kolíně vás právě courání po městě přivede na ta nejzajímavější místa.

Někdejší doky se svými domy, připomínajícími přístavní jeřáby, módními obchody a galeriemi dnes patří k vyhledávaným adresám. Historické centrum, za války téměř srovnané se zemí, bylo obdivuhodně (kromě radnice) zrekonstruováno. Heu Markt, Alter Markt, náměstí, která se už připravují na vánoční trhy a kde si můžete v některé z hospod dát třeba „kolínský kaviár“, což není nic jiného než tmavý prejt na cibulce.

Kolínská katedrála

Foto: Bohuslav Borovička, Právo

Když hospoda a prejt, tak u toho musí být i Kölsch. Svrchně kvašené pivo, řídké, neudrží pěnu, proto se nosí ve skleničkách po dvou deci. Jsou prý lidé, kterým chutná. Každopádně je to další „voda“, kterou Kolíňané „futrují“ svou identitu.

Při „šontání po štatlu“ jistě nikdo nevynechá Fischmarkt. Je to kousek nábřeží pod kostelem sv. Martina a je to kousek vpravdě kouzelný. Úzké barevné, občas hrázděné domy jsou replikami těch, které tu stávaly před válkou. Parčík, hospody, prostor pro cyklisty (ti jsou v Kolíně dosti neurvalí) i bruslaře a pomalu plynoucí řeka.

Repliky původních domů na Fischmarkt

Foto: Bohuslav Borovička, Právo

Když se zase vrátíte na nábřeží, máte na dohled železniční most Hohenzollern. Je jevištěm nové módy. Lidé, kteří se mají rádi, zamknou svou lásku na zámek a klíč hodí do vody. Na mostě přes Rýn visí těch zámků prý na 40 tisíc. Pod zámkem jsou tu nejen dvojice, ale třeba i karetní společnost, čítající deset párů.

A potom, opatrně našlapujíce, neboť pod vámi je sál kolínské filharmonie, dojdete ke katedrále. Ta je se šesti milióny lidí ročně nejnavštěvovanější turistickou atrakcí celého Německa.

Zlatá svatyně tříkrálová

O tom, jak je vysoká, kdo ji stavěl a kdy, se dočtete v každém průvodci. Méně se ví, že když Gerhard Richter navrhl v roce 2007 vitráž pro jedno z oken katedrály, arcibiskup kolínský se zděsil. Barevné geometrické obrazce prý patří do mešity, a ne do katolického chrámu. Správní rada však novinku podpořila, a tak když se okno slavnostně odhalovalo, dlel arcibiskup na návštěvě v Polsku.

Relikviář Tří králů v katedrále

Foto: Bohuslav Borovička, Právo

Tím nejcennějším, co katedrála uchovává, jsou ostatky tří králů, orientálních mudrců, kteří se přišli poklonit Mariinu synkovi. Jednou do roka se v relikviáři otevře okno a věřící jsou připuštěni do bezprostřední blízkosti. Prý existují snímky, pořízené bleskem, na nichž jsou vidět tři lebky s královskými korunami.

Rady na cestu

Nejlépe letecky

Nejsnadněji se do Kolína dostane návštěvník letadlem. Při troše štěstí lze letenku pořídit už za 20 eur.

 

Kolínská karta

V informačních střediscích, v některých hotelích a také na internetu si návštěvník může pořídit Kolínskou kartu. Je to jednoduchý lístek, který platí jako jízdenka na městskou dopravu a poukaz na slevy v mnoha muzeích a dalších institucích. Podle rozsahu služeb stojí od 9 do 24 eur na 24 hodin.

 

Bonn

Dvacet minut jízdy vlakem je vzdálen Bonn, metropole někdejšího Západního Německa. Je to místo poklidné, útulné a plné zajímavých muzeí.

 

www stránky

Svatí mužové podle legendy skonali v Arménii. Matka prvního křesťanského císaře Konstantina, (později) svatá Helena, je převezla do Milána. Tam je uloupil Fridrich Barbarossa a důsledkem této svatokrádeže je, že se Kolín stal opravdu významným poutním místem.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Související články

Výběr článků