Hlavní obsah

Německo je lázním zaslíbené, přitahuje nejen boháče a celebrity

Právo, Vladimír Plesník

Starosvětský číšník v dokonale padnoucím obleku a s úsměvem George Clooneyho, v našich zeměpisných šířkách Tomáše Hanáka, se neslyšně přiblíží ke stolu. „Dobrý večer, pane Vogele,“ zdraví hosta. „Už jsem si říkal, jestli se dnes večer ukážete. Váš obvyklý stůl. Nechte mě hádat: vídeňskou kávu. A jako zákusek? Dortíky jsou dnes obzvlášť znamenité, pane Vogele.“

Foto: Vladimír Plesník, Právo

Relaxace uprostřed nádhery – Friedrichovy lázně patří ke stěžejním lákadlům Baden-Badenu.

Článek

Je jen málo míst v Evropě, kde uvedená scéna působí bytostně věrohodně, ne jako nostalgický nakašírovaný kýč nebo natáčení filmů pro pamětníky. Baden-Baden, přesněji řečeno restaurace v Lázeňském domě, patří mezi ně.

Císařové, králové a umělci, mahárádžové, miliardáři a metresy, princové, potentáti i preláti – peníze, sláva a moc bývaly a dodnes zůstaly hosty v noblesních, mondénních lázních rozprostřených stejně jako Řím na sedmi pahorcích. Johanes Brahms a Franz Liszt vdechli život místním salónům. V lázeňském wellness hotelu Mason Messmer Dorint v jednu chvíli odpočívali německý císař Vilém I., britská královna Viktorie, legendární rakouská císařovna Alžběta řečená Sissi a ruský car Alexandr II.

Foto: Vladimír Plesník, Právo

V Baden-Badenu se už přes 150 let schází svět.

První poválečný německý kancléř Konrád Adenauer se nechal slyšet: „Až přijde konec světa, odjedu do Baden-Badenu – tam to dorazí až o dva týdny později.“ Siamský král sem přijel s celým dvorem včetně nábytku, saúdský král Fahd sem vozí i své ušlechtilé koně a sokoly.

Faites vous jeux! aneb Vsaďte do hry!

Slabost pro věhlasný skvost v podhůří Schwarzwaldu nezapřeli a nezapřou Rusové. Především pro tamní kasino. Herna s interiéry ve stylu francouzských zámků přitahovala ruskou elitu, zejména literáty, jako plamen můru.

Mohli tu zázračně vyhrát, nebo přijít o všechno, takže nezřídka na ruletu plynně navazovala jiná ruleta – ruská a s revolverem.

„Ruleta do šesti do rána. Prohrál jsem úplně všechno.“ – poznamenal si lakonicky do deníku Lev Tolstoj. Od bankrotu ho zachránil Ivan Sergejevič Turgeněv. Ten se dokonce v euforii vzdal v jednom výroku svého slovanství. „Prohlašuji tímto, že jsem se definitivně usadil v Baden-Badenu. Už se nepovažuji za Rusa, ale za Němce a jsem na to hrdý.“

Foto: Právo

Fjodor Michajlovič Dostojevskij se tu spíš skrýval, než aby okázale hýřil. Dlužil, kam se podíval. Sbíral zde – velmi náruživě – zkušenosti pro svůj román Hráč, vyprávějící mistrně příběh gamblera. Marlene Dietrichová, vášnivá a prý i úspěšná hráčka, považovala kasino v Lázeňském domě v B-B za nejkrásnější na světě. Nic nebrání tomu, abyste se přesvědčili na vlastní oči.

„Nezapomeňte se vybavit pasem, pánové sakem a kravatou. Ctitelé ležérní módy si musí kravatu půjčit – za deset eur na hodinu,“ připomíná Marie-Lena Kuttruffová, manažerka městské marketingové agentury.

Královny, ale nekorunované

Zdejší termální prameny, chrlící denně 800 tisíc litrů léčivé, 86 stupňů teplé vody, upoutaly pozornost už za Římanů. V prvním století tu založili sídlo, po celém obvodu obehnané hradbami. Císař Marcus Aurelius Severus Antonius, zvaný podle svého galského pláště s kapucí Caracalla, si tu ulevoval od revmatismu.

V římsko-irských (horkých a studených) Friedrichových lázních vás čeká putování od bazénů ke slujím. Po vydrhnutí, vypocení, osušení a pokrytí těla krémy uvěříte tomu, že jste si na vlastní kůži – a to doslova – vyzkoušeli lázeňský postup starý dva tisíce let.

Foto: Vladimír Plesník, Právo

B-B si udržel eleganci starých dobrých časů a zasadil ji do moderní doby. Na jednom z plakátů tudíž pohled do kasina vystřídaly snímky běžce v parku a krásky relaxující v lázních. Mění se i celebrity – kromě korunovaných hlav se tu promenovaly i královny šoubyznysu, třeba Viktorie Beckhamová či Tina Turnerová, nebo sportovní esa Tiger Woods či Boris Becker.

Lázně dál lákají boháče a celebrity, ale ani „obyčejný“ turista nezůstane stranou.

Finančně přitom nevykrvácí – pokud se v kasinu vyhne osudu Tolstého. Dokonce by se dalo říci, že tu každý host zakusí pocity, které mívalo urozené panstvo.

Jakmile první sluneční paprsky zruší noc, objeví se výjev jako z kýčovité pohlednice. Žírné louky s pasoucími se kravami s velkými zvonci, načančané dřevěné chaloupky, seno i dřevo složené takřka „do komínků“ a všude pořádek a čisto, až to budí podezření.

A právě tehdy a tady, skoro za rozbřesku v Oberstaufenu v bavorském kraji Allgäu je čas, aby se někdejší vrcholový sportovec Benjamin Bruhl (44) proměnil na pár hodin skoro v mumii.

Foto: Vladimír Plesník, Právo

Idylické prostředí bavorského venkova má vždy něco do sebe.

„Každý den pacienti zdejších lázní odstartují důkladným vlhkým zábalem celého těla. Ve stavu, kdy tak trochu připomínají mumie, pak musí nějakou chvilku vydržet. Pokožka sehrává roli třetí ledviny,“ vysvětluje Andrea Passerová z marketingu místních lázní, v nichž na 7200 obyvatel připadá osm tisíc lůžek pro hosty. Dopolední „mumifikace“ spadá do tzv. Schrothovy léčebné metody. Ta se opírá o aktivaci sebeuzdravujících sil v lidském organismu.

Zjednodušeně řečeno: spojuje v sobě bezcholesterolovou a bezsacharidovou dietu, pitný režim, kdy se v pondělí, ve středu a v pátek omezí příjem tekutin na minimum, a střídání klidu a pohybu v horách, sauně i vířivce. „Máme tu pacienty po infarktu, alergiky, s chronickou nadváhou, pohybovými potížemi. S nadsázkou říkám, že naše kúra nezabírá jen na rakovinu a alkoholismus,“ podotýká Andrea Passerová.

Otevřel si živnost v Dolní Lipové

Jedinečný léčebný postup nese jméno Johanna Schrotha (1798–1856). Živil se jako vozka. V roce 1820 to vypadalo, že bude muset pověsit živnost na hřebík – úder koňského kopyta mu takřka zmrzačil pravé koleno. Studené i horké zábaly, omezení jídla a pití a víc pohybu než obvykle ho však uzdravily. Brzy se těšil pověsti „zázračného doktora“. V roce 1829 si otevřel v Dolní Lipové na Jesenicku malé lázně.

Herman Brossig se po válce a zajetí v Británii usadil v roce 1947 v Oberstaufenu. Mezi Němci odsunutými z Československa našel odborný personál a o dva roky později vzkřísil bezmála zapomenuté Schrothovo know-how.

Rady na cestu

Jak se tam dostat

Baden-Baden: nejlépe autem, z Prahy 553 kilometrů, pět a půl hodiny, směr na Rozvadov, pak dálnicemi A 6 a A 5

Oberstaufen: 559 kilometrů z Prahy, A 6 směr Mnichov, pět a půl hodiny

Kde se ubytovat

Baden-Baden – dopřejte si luxus v hotelu Dorint Maison Messner, kde se můžete nechat rozmazlovat. Vrcholem je carské apartmá – noc za 800 eur

Oberstaufen – komplex Allgäu Sonne – pokoj od 80 eur

Co si nenechat ujít

Baden-Baden: Východně od města se vypíná vrch Merkur (670 m) s rozhlednou, kam jezdí strmým svahem lanovka. V blízkém Iffezheimu si můžete zajít na dostihy na proslulé bádenské závodiště. Milovníci vína se vydají po 35 km dlouhé turistické stezce po bádenských vinicích. Nedaleká 40 km dlouhá pěší trasa Panoramaweg si několikrát vysloužila titul nejkrásnější v Německu.

Oberstaufen – Minisvět pro milovníky mašinek a modelů železnic. Je protkán 1800 metry kolejí, obsahuje 400 výhybek a 14 skrytých nádraží. V provozu je na něm až 140 vlaků s 1600 vagóny.

www stránky

www.germany.travel/cz – v češtině

Benjamin Bruhl se přiznává, že se po třech dnech a la mumie nemohl dočkat dalších zábalů. „Pocit odlehčení a nezměrné úlevy poté se nedá vylíčit,“ chválí si. Jedno ví jistě, příští rok se do penzionu Allgäu-Sonne v Oberstaufenu vrátí. Bolesti v rameni, které ho přiváděly k zoufalství, jako mávnutím kouzelného proutku zmizely.

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám