Klášter Admont je proslulý největší klášterní knihovnou světa

Pojmenování Admont pochází zřejmě z latinského výrazu Ad montes (v horách), méně pravděpodobné je odvození od slovanského výrazu Adamonse, tedy jména potoku, zde vtékajícího do řeky Enns.

Rozsáhlý komplex benediktinského opatství byl založen roku 1074 o svátku sv. Michala. Nicméně tomuto světci klášter připsán nebyl, jak patrno z názvu opatství Panny Marie a svatého Blažeje.

Prvotní románské budovy se prakticky nedochovaly, jelikož byly výrazně poničeny požárem roku 1152. V letech 1384-1391 proběhla dostavba kostelní lodi, stejně jako kaple, sloužící k umístění symbolického Božího hrobu. Gymnazijní škola v opatství počala vzdělávat studenty roku 1644 a je vlastně funkční dodnes, již moderně rozšířená a dostavěná.

Barokní doba přinesla jak typické stavební a umělecké prvky, ale především také narůstání knihovního fondu. Významnou postavou byl opat Urban Weber, zde ve funkci působící v letech 1628-1659, velký ctitel kultury, literatury a veškerého umění, včetně hudebního.

Po dalších sto letech došlo ke katastrofě, opatství bojovalo po čtyři dny s obrovským požárem, kterému padly za oběť nejen cenné archivní dokumenty, ale i většina vzácných uměleckých předmětů. Podařilo se však zachránit knihovnu, dnes čítající přes 200 000 knih a 1 400 vzácných prvotisků. Vystaveno ve veřejnosti přístupných prostorách je 70 000 výtisků. Další pohromou bylo řádění uměnímilovných nacistů, kteří nejen že mnichy odsunuli, ale pro změnu do vlastních sbírek přesunuli i cenné, míněno i finančně, umělecké předměty.

Krom knihovny je v klášteře přístupné umělecké muzeum; momentálně, v roce 2020, je druhé - přírodovědecké, z důvodů pandemie uzavřené. To bylo založené spolu se školou v roce 1644, zejména v barokní době bylo obohaceno o spoustu přírodnin a kuriozit, zničených však osudným požárem.

Díky aktivitě otce Strobla, respektovaného entomologa a botanika, došlo k obnovování sbírek. Umělecké muzeum je zaměřené na sakrální předměty od časů románských do počátku 20. století, k vidění jsou sochy, obrazy, zejména pro našince zajímavý cestovní oltář biskupa Albrechta ze Šternberka, kalichy, kříže a další umělecké a bohoslužebné předměty.

Mladým domácím umělcům je věnována od roku 1997 oddělená frakce věnovaná současnému umění.

Volnou prohlídku umožňuje jak klášterní zahrada s rybníkem, tak kostel Panny Marie a svatého Blažeje. V jeho interiéru je třináct oltářů, jako například hlavní oltář se sochou svatého Blažeje z carrarského mramoru, oltář Panny Marie s cenným barokním obrazem Panny Maria Immaculaty, obklopeným patnácti vyřezávanými medailonky z tajemství Slavného růžence z roku 1726 (značně poškozené přežily oheň).

Dále sv. Benedikta se sochou sv. Benedikta z roku 1874, sv. Šebestiána, sv. Josefa s vyřezávanou skalou a Božím hrobem z roku 1730, pohřební kaple s oltářem sv. Barbory - barokní obraz pochází z roku 1695, sv. Petra s barokním krucifixem, sv. Anny sv. Vincence, sv. Scholastiky…

Kdo zatouží po nádherných výhledech na panorama hor a klášter dole v údolí, může se ubytovat v bývalém sídle opata Webera, kterým je na ostré skále v lese vystavěný zámek Röthelstein.

Tento raně barokní zámek byl vystavěn v letech 1655-1657 coby letní rezidence opata a dalších bratří z kláštera, po požáru v roce 1865 sloužil jako azyl pro veškeré mnichy z vyhořelého opatství. Roku 1938 zabraný zámek využívali nacisté jako tábor pro Svaz německých dívek, odnož Hitlerjugend, ba i Himmler si zde odložil pár uloupených obrazů.

V letech 1974-1977 proběhla obnova, realizovaná architekty z Vídně, a dnes můžeme uvnitř obdivovat například honosný Rytířský sál se stropními malbami oslavujícími svatého Benedikta a svatého Blasiuse, nástěnné malby tvoří cyklus s osudy biblického marnotratného syna. Svatému Benediktovi je zasvěcena i zámecká kaple, zdobená barokním štukem a lunetovými obrázky, světec je vyobrazen i na oltáři a stropní fresce.

V Riflemenově pokoji jsou k vidění zdobená železná kamna, pocházející z doby, kdy byl zámek zbudován, strop tvoří kazetové obložení. Nádherné dřevěné dveře s uměleckým kováním i kazetový strop nechybí ani v apartmánu, například ten nejexkluzivnější, situovaný do věže, má hned sedm oken s výhledy do okolní krajiny a na hory.

Opat Urban Weber založil i blízké, na kopci zdaleka viditelné poutní místo Fraunberg, dnes sloužící jako domov důchodců, k němuž rovněž je záhodno se podívat, stejně jako na Admont a krajinu kolem něj shlédnout třeba ze serpentin horské silnice.