Hlavní obsah
Budova byla postavena u příležitosti 90. výročí založení Bulharské socialistické strany. Foto: Profimedia.cz

Buzludža – vrchol komunistické architektury stále fascinuje

Je to létající talíř z betonu umístěný na vrcholku hory: komunistická stavba Buzludža, která je v Bulharsku spojována s nenáviděným režimem, fascinuje turisty a západní experty, kteří chtějí tento objekt zachránit, píše agentura AFP.

Budova byla postavena u příležitosti 90. výročí založení Bulharské socialistické strany. Foto: Profimedia.cz
Buzludža – vrchol komunistické architektury stále fascinuje

Gigantický kruhový prostor, který byl dřív schopný pojmout 400 návštěvníků najednou, byl otevřen v roce 1981 jako symbol triumfujícího socialismu. Dosud se vznáší nad svým podstavcem ve výšce přes 1400 metrů nad mořem v horách v centrální části země.

Nic nebylo pro tuto stavbu dost dobré. Mramor a měď byly použity jako obklad na 75 000 tun betonu a ocel a sklo doplňovaly tento architektonický zázrak, který má v průměru asi 60 metrů a jehož rudou hvězdu bylo možno za dobré viditelnosti pozorovat až v Rumunsku nebo Řecku.

Čas slávy však byl krátký. Po pádu komunistického režimu v roce 1989 byla stavba opuštěna a dnes na ní roste plevel. Metodicky byla také zbavována svých vzácných okras.

O existenci málokdo ví

Létající talíř, dlouho známý pouze některým turistům, které sem přitahovala podivuhodnost místa a pozůstatky komunistických sloganů na zdech, dnes začal zajímat mezinárodní experty zabývající se ochranou kulturního dědictví.

„Se svým brutalistickým slohem to je skutečně architektonický výkvět 20. století. Tento památník je naprosto výjimečný svými rozměry a svou silou,“ zdůrazňuje Laurent Levi-Strauss, bývalý zástupce ředitele sektoru ochrany kulturního dědictví při UNESCO.

Památka patří mezi nejohroženější v Evropě.

Foto: Profimedia.cz

Podle britského architekta Grahama Bella to je „neuvěřitelně impozantní, ale také neuvěřitelně smutná stavba, která chátrá“. Nevládní organizace Europa Nostra, jejíž experti nedávno místo navštívili, zařadila Buzludžu mezi sedm nejvíce ohrožených lokalit v Evropě.

„Je součástí evropského kulturního dědictví, ale Evropa sotva ví o její existenci,“ říká Bell. Podle organizace Europa Nostra ještě může být stavba částečně zachráněna, především díky evropským fondům.

Inženýr Mario Aymerich z ústavu Evropské investiční banky vyjádřil své nadšení a zdůraznil, jaká novátorská řešení byla kdysi použita při konstrukci kupole budovy. Tento mezinárodní zájem vítají někteří bulharští zastánci záchrany památky včetně jejího konstruktéra Georgiho Stoilova.

„Je dobře, že se o to Evropa zajímá, protože Bulharsko se nezajímá vůbec,“ říká devětaosmdesátiletý architekt.

Vláda se nezajímá

Buzludža nikdy nepatřila mezi priority bulharské vlády, která od 90. let minulého století nastolila úsporný režim, a nechce se jí investovat prostředky do izolované a smutně proslulé budovy.

Zájem o Buzludžu oživila teprve mladá architektka Dora Ivanovová, která se již čtyři roky snaží přesvědčit experty o tom, že není možné tak unikátní a působivé architektonické dílo ponechat v takovém stavu.

O budově, které se někdy říká létající talíř, mnoho lidí vůbec neví.

Foto: Profimedia.cz

„Nejde o to, aby se budova restaurovala s cílem oslavovat komunismus, ale o to, aby se zachovala a svědčila o historii Bulharska,“ dodává. Rovněž Levi-Strauss soudí, že by se budova mohla využívat pro vzdělávací účely, konference a koncerty.

Buzludža byla postavena u příležitosti 90. výročí založení Bulharské socialistické strany. Dnes zůstává tato stavba „admirálskou lodí totalitní architektury 20. století v Evropě“, prohlašuje Rumen Draganov, ředitel Bulharského ústavu pro analýzu turistiky.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků