Byla zprovozněna 11. listopadu roku 1926 a stala se hlavní dálnicí Severní Ameriky. V letošním roce tedy slaví již 85. výročí od uvedení do provozu. Tato hlavní dopravní tepna s délkou zhruba 3940 kilometrů se stala jednou z nejslavnějších silnic v USA. Vedla z Chicaga přes státy Illinois, Missouri, Kansas, Oklahomu, Texas, Nové Mexiko, Arizonu až do Los Angeles v Kalifornii. Silnice se proslavila i v různých písničkách od Chucka Berryho či Rolling Stones nebo ve filmech, např.: Jízda či v moderním kresleném filmu Auta (The Cars).

Route 66 za celou dobu své existence byla několikrát vylepšována. Cílem byl bezpečnější a plynulejší provoz, dostavěly se obchvaty měst a západní koncový bod silnice se protáhl z rušného Los Angeles do letoviska Santa Monica. Route 66 sloužila jako hlavní cesta pro ty, kteří se stěhovali z východu na západ, a to zejména z důvodů výskytů prachových bouří (Dust Bowl) ve 30. letech 20. století.

Celá silnice přinesla ekonomický růst obyvatelům, kteří podél ní podnikali. V roce 1985 byla silnice oficiálně odstraněna z dálniční mapy USA. Stalo se tak zejména proto, že byla nahrazena novým mezistátním systémem dálnic, který odpovídá požadavkům modernější doby. Silnice 66 byla přejmenována na „Historic Route 66” a některé její části v jižní Kalifornii byly přejmenovány na „State Route 66”.

Zrod názvu silnice:

Oficiální název Route 66 byl uznán 30. dubna roku 1926. Původní návrh byl, aby se silnice jmenovala „Chicago to Los Angeles Route”. Oklahomský obchodník Cyrus Avery jako první hovořil o začátku značení dálničního systému, a tak US 66 byla poprvé zapsána v roce 1927 jako jedna z prvních silnic v Americe. Cyrus Avery byl neústupný a prosazoval „zakulacené” číslo 60, které by se dobře pamatovalo. Z tohoto důvodu se vznesla vlna odporu a začala bouřlivá debata, protože číslo 60 již bylo použito pro silnici spojující Chicago a Springfield v Missouri.

Debaty pokračovaly a dospěly k závěru, že číslo 66 je vhodné z několika důvodů: nebylo ještě nikdy použité, dobře zní a je lehce zapamatovatelné.

Změny a inovace silnice:

V průběhu éry Route 66 došlo zhruba k osmi zásadním změnám a vylepšením. První úprava cesty přišla již v roce 1930 mezi Springfieldem a St. Louise, kdy došlo k odklonu Route 66 více na východ.

Další úpravy následovaly již v roce 1932, kdy se změnila trasa silnice přes centrum Saint Louise. V roce 1933 probíhala úprava silnice v Oklahomě, v roce 1937 v Novém Mexiku.

K protáhnutí silnice z Los Angeles do Santa Monica Beach došlo v roce 1938 a v roce 1940 byla první dálnice v Los Angeles součástí Route 66. V 50. letech postupně začalo docházet k budování obchvatů okolo velkých měst (Springfield, St. Louise, Rolla, Joplin či Oklahoma City), aby se předešlo dopravním zácpám.

Začátek konce:

V roce 1956 byl podepsán federální dálniční zákon, který se zavazoval vybudovat dálniční síť, která by propojila nejdůležitější a klíčové oblasti Spojených států. Zákon podepsal prezident Dwight Eisenhower, který byl ovlivněn zážitky z Německa, kde působil v roce 1919 jako mladý důstojník a kde se mu zalíbila místní „autobahn”.  Byl přesvědčený, že podobný dálniční systém musí být vybudován v USA, protože by se mohl stát součástí systému obrany státu. Dodnes se podél mezistátních dálnic v USA setkáme s modrými informativními značkami, které nesou nápis „Eisenhower Interstate System” a najdeme ho uvnitř bílých hvězd uspořádaných do kruhu.

Během své 60leté existence Route 66 procházela neustálými změnami. Jako hlavní silnice byla neustále v hledáčku inženýrů a projektantů, kteří vymýšleli inovace a jednotlivá zlepšení. Zvýšení provozu si vyžádalo přeměny silnice, zejména v letech bezprostředně po druhé světové válce, kdy se ve státě Illinois Route 66 začala rozšiřovat na čtyři pruhy. V té době byly v Illinois a Missouri dokončeny všechny obchvaty měst. V roce 1953 se dokončovaly obchvaty ve státě Oklahoma a Route 66 byla postupně nahrazena moderní dálnicí I-44. V Novém Mexiku Route 66 nahradila nová dálnice I-40 v roce 1963.

Postupem času a modernizace Route 66 sama zanikla a byla nevyužita. Jelikož se jednalo o první významnou silnici spojující východní a západní pobřeží, je silnice v dnešní době označována jako Historická silnice č. 66 „Historic Route 66”.

Route 66 v dnešní době:

Route 66 je v dnešní moderní době hlavně vyhledávána motorkáři, kteří touží projet co největší kus historické Route 66. Tento sen má snad každý majitel Harleye.

Nejoblíbenější části Route 66 jsou bezpochyby na západním pobřeží, hlavně v Arizoně a Kalifornii, kam každoročně míří statisíce turistů a návštěvníků. Za zmínku stoji historická vesnička Oatman, kterou protíná historická Route 66 a kde se doslova zastavil čas. Najdeme zde pár dobových dřevěných budov, které navozují tu správnou westernovou atmosféru.

Není výjimkou spatřit divoké osly povalující se na prašné ulici, kteří do vsi chodí z pouště.

Nebýt elektrického vedení a všudypřítomných motocyklů a aut, nepoznali byste, že žijete v moderní době plné komerce. Do Oatmanu se pohodlně dostanete z nevadského Laughlinu nebo z mezistátní dálnice číslo I-40. Doporučujeme sem přijet před 17. hodinou, kdy zavírají místní obchody.

Mezi další oblíbenou zastávku patří městečko Seligman ležící ve státě Arizona. I v tomto městěčku se setkáte s artefakty připomínajícími již zašlou slávu historické Route 66. Je ovšem třeba zdůraznit, že oproti Oatmanu má Seligman lepší dostupnost, a to zejména pro zájezdové autobusy. V turistické sezoně bývá proto centrum města značně rušné. Určitě se ale vyplatí zde alespoň na chvíli zastavit. Do Seligmanu se dostanete po dálnici I-40 vedoucí přes Arizonu (exit 121 nebo 123).

Autor : Jakub Fučík America Tours