O Černobylu by návštěvníci měli smýšlet podle Zelenského jinak. „V rámci planety je to unikátní místo, kde se příroda vzpamatovává z katastrofy způsobené člověkem. Je to skutečné město duchů. A musíme ho ukázat světu: vědcům, ekologům, historikům, turistům,“ uvedl.

Kromě nových stezek vzniknou také další kontrolní body a ty dosavadní budou zrekonstruovány. Padnou restrikce a zákazy týkající se pořizování videomateriálu. Mělo by rovněž dojít k lepšímu pokrytí zóny mobilním signálem. „Ukrajina bude propagovat Černobyl během mezinárodních akcí,“ doplnil Zelenskyj. Následkem těchto vylepšení by mělo dojít k nárůstu turistů a tím pádem i ke změně ve vnímání uzavřené zóny.

Konec s úplatky

Prezident chce zároveň vymýtit korupci, která se s uzavřenou zónou elektrárny pojí – někteří turisté totiž uplácejí hlídače, aby se chvíli dívali jiným směrem a oni se tak mohli dostat někam, kam se nesmí vstupovat. „Velmi brzy tomu bude konec. Pojďme konečně přestat se strašením lidí a proměňme uzavřenou zónu v magnet na vědce a turisty,“ vzkázal Zelenskyj. „Nechť se z Černobylu stane nový symbol Ukrajiny. Bez korupce. Bez zbytečných zákazů.“

Od jaderné katastrofy v černobylské elektrárně uplynulo letos v dubnu už 33 let, uzavřená zóna je turisticky přístupná od roku 2011. Popularitě lokality v posledních měsících velmi napomohl miniseriál televizní stanice HBO, množství návštěvníků se po jeho odvysílání citelně zvýšilo. Někteří ale prý nerespektují pietní charakter a neuvědomují si, že jsou na místě nebývalé lidské tragédie a fotí si nevhodná selfie. Za ně jsou na sociálních sítích kritizováni.

Navzdory rozsahu katastrofy, která se v elektrárně udála, jsou dnes návštěvníci vystaveni minimální úrovni radiace, asi takové jako při dálkovém letu. Větším nebezpečím jsou chátrající budovy například v Pripjati, do kterých by turisté neměli chodit.

Pohled na změny v zóně z jiného pohledu (Jakub Kynčl)
V uzavřené zóně černobylské jaderné elektrárny jsem fotil na počátku roku 2016, krátce před 30. výročím katastrofy. Během pěti dnů v zóně jsem potkal jen tolik osob, kolik zvládne napočítat na prstech na rukou nešikovný kanadský dřevorubec. Atmosféra místa byla příznačná tomu, kde jsme se pohybovali. Žádní hlasití Číňané se selfie tyčemi, žádní influenceři se zapnutým živým přenosem na Instagramu. Ticho, zvýšené vnímání každého sebemenšího prasknutí ve vašem okolí a jemná úzkost. Vše, co byste předpokládali na místě, kde se stala katastrofa podobného rozsahu. Dodneška je to jeden z mých nejsilnějších fotografických a cestovatelských zážitků.

Na změny se však člověk musí podívat optikou dnešních dnů. Pokud se ukrajinská vláda skutečně rozhodne udělat z Černobylu masivní turistickou destinaci, bude se tam muset mnohé změnit. V okolí zóny takřka neexistovaly hotely, ve kterých by západní turista chtěl spát. Turisté si tak často pronajímali byty místních, pro které šlo o solidní přivýdělek. To se bude muset změnit. Ukrajinský prezident hovoří o uplácení a má pravdu. I já jsem uplácel, abych mohl pořídit některé snímky z míst, kam se ve dnech mé návštěvy běžně nesmělo. To byla realita a pro fotografy nezbytnost k tomu, aby si odvezli snímky, pro které si přijeli.

Panenky ležící mezi stovkami rozebraných plynových masek vám na klidu nepřidají.

Panenky leží v jedné ze škol mezi stovkami rozebraných plynových masek.

FOTO: Jakub Kynčl, Novinky

Už před třemi a půl lety, kdy jsem procházel opuštěné věžáky v Pripjati, bylo evidentní, že se stav panelových domů extrémně zhoršuje. Nešlo už jen o kosmetické škody. Na některých místech bylo možné spatřit i propadnuté kusy schodišť či zřícené části stropů. Stávající stav neměl perspektivu vydržet déle než dalších pět až deset let. Poté by chtě nechtě došlo k nějaké tragédii, která by nejspíše vyústila v úplné uzavření opuštěného města pro turisty. Pokud by mělo být město otevřeno turismu většího rozsahu, bude nezbytné provést mnoho oprav, protože pro nepozorné oko číhá možné zranění na každém rohu. Nakolik je reálné opravovat celé město, to je otázka.

Zmizí dobrodružné výpravy do sklepů jednotlivých budov, působivé záběry bez lidí a ticho. Na druhou stranu, celý komplex by se mohl obstojně zachovat i dalším generacím. Je to smutná daň a osobně jsem rád, že jsem Černobyl a Pripjať navštívil včas. Pokud však Ukrajinci tento proces zvládnou, může jim toto unikátní místo značně pomoci nakopnout turistický ruch. Snad najdou alespoň odvahu k zákazu selfie tyčí a nastolí tvrdé pokuty za znečišťování oblasti. Já osobně si asi na stánky s plynovými maskami a svítícími magnety kolem zóny asi nikdy nezvyknu, ale na to se nikdo ptát nebude. Pokud celá tato změna pomůže zachránit město Pripjať ve stavu podobném dnešním dnům, nebude možné vnímat ji jen černobíle.
O Černobylu si můžete přečíst více v našich reportážích:
30 let od katastrofy: V osudnou noc pracoval u turbín Černobylu. A žije
Den do katastrofy: Žádné moře. Jejich hlavním cílem je radiace
Dva dny do katastrofy: Vrátil se žít do černobylské zóny. Neopustí ji ani v rakvi
Tři dny do katastrofy: I Ukrajina má svou „Blanku” – černobylský sarkofág
Čtyři dny do katastrofy: Opuštěný Černobyl? Ale kdeže
Pět dní do katastrofy: Z očí pripjaťské panenky mrazí i 30 let poté 
Šest dní do katastrofy: Bylo gigantické Oko Moskvy slepé?
Sedm dní do katastrofy: Uvnitř třetího černobylského bloku. Souseda tichého zabijáka