Začalo to nevinně. Bývalý učitel a ředitel vysoké školy na Islandu Sigurður Hjartarson dostal v dětství originální dárek – pohlavní orgán býka, kterým měl pohánět dobytek. Jeden z jeho přátel mu v roce 1974, pobaven starou historkou, daroval další čtyři zvířecí faly. Tři z nich rozdal, ale z různých zdrojů začal dostávat jiné a o pár let později zpřístupnil jejich sbírku veřejnosti ve své univerzitní kanceláři.

Po odchodu do důchodu otevřel v roce 1997 v hlavním městě opravdové muzeum. To bylo později kvůli vysokému nájemnému dočasně přestěhováno do městečka Húsavík. V roce 2012 převzal správu nad muzeem jeho syn a opět jej vrátil do Reykjavíku. A na návštěvnost si nemůže stěžovat: „Začínáme uvažovat o větších prostorách, protože počet návštěvníků pořád roste a už jsme na 50 000 za rok.“

Penis vorvaně obrovského

Penis vorvaně obrovského

FOTO: Novinky

Cílem muzea je vystavit pohlavní orgány všech islandských savců. Muzeum je ale už nyní největší kolekcí penisů na světě. Exponáty jsou získávány zejména od řezníků či velrybářů a následně konzervovány sušením nebo nakládáním do formaldehydu. Největším exponátem je penis plejtváka obrovského, který váží 70 kilogramů a měří 170 centimetrů.

O lidské dárcovství je zájem

Expozice čítá bezmála tři stovky penisů 93 druhů savců. A teď pozor: včetně člověka. Od roku 2011 je vystaven také lidský exponát, který muzeu odkázal fanoušek. Další tři lidské faly jsou již přislíbeny. Jelikož první odebrání z dárcova těla nevyšlo zcela podle plánu a exponát byl poněkud znehodnocen, muzeum prý hledá nějaký „mladší a větší“. Vystavený lidský penis věnoval 95letý Islanďan, který byl prý celý život velký donchuán, a chtěl pro svůj penis i po smrti „věčnou slávu“. Dalšími dárci v pořadí mají být Němec, Američan a Brit.

V muzeu jsou ke zhlédnutí i umělecké předměty s falickou tematikou nebo použitými materiály. K oblíbeným kusům patří sousoší Thorgerdur Sigurdardottir znázorňující 15 mužských penisů. Vzniklo na oslavu islandských házenkářů, kteří získali stříbrnou olympijskou medaili na hrách v Pekingu roku 2008. Na počest jejich umístění je dílo vyrobeno ze stříbra. Hráči však popřeli, že by stáli modely.

Asi nejkurioznější z kuriozních je pak folklórní sekce vystavující faly skřítka, trolla či mořského muže. Ten skřítkův, který je v katalogu muzea popsán jako „neobvykle velký a starý“ je pak jedním ze zakladatelových nejoblíbenějších. Bohužel pro návštěvníky je, stejně jako jeho mytický „nositel“, běžným smrtelníkům neviditelný.