Hlavní obsah

Pařížský Pere Lachaise je nejnavštěvovanější hřbitov světa. Proslavili ho umělci

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Slavný pařížský hřbitov Pere Lachaise, založený před 215 lety, 12. června 1804, je nejnavštěvovanější nekropolí na světě, ročně přiláká na tři miliony návštěvníků. V rozlehlém parku, který je zároveň zcela funkčním hřbitovem, se nalézá mnoho skvostných sousoší a místo představuje oázu klidu.

Foto: Profimedia.cz

Na pařížském hřbitově odpočívá řada slavných osobností, včetně hudebníka Jima Morissona.

Článek

Název hřbitovu poskytl páter François d’Aix de Lachaise, z jehož zahrady byl hřbitov zřízen. Nachází se zde asi 70 000 hrobů, velikým tahákem hřbitova je hrob hudebníka Jima Morrisona, ke kterému i 48 let po jeho smrti proudí davy turistů.

Kromě Morrisona, který zemřel ve 27 letech, tu odpočívají takové osobnosti jako irský spisovatel Oscar Wilde, polský skladatel Frederic Chopin či francouzská zpěvačka Edith Piaf. Odpočívají tu i spisovatelé Moliere, Marcel Proust a Honoré de Balzac, operní pěvkyně Maria Callasová, herci Yves Montand a Simone Signoretová nebo malíř českého původu František Kupka a český hudebník Antonín Rejcha.

Zpopularizoval ho Balzac

O kulturní rozmanitosti hřbitova svědčí pomníky všech tvarů a velikostí. Věčný odpočinek tu tráví katolíci, protestanti i židé. Jsou tu památníky věnované obětem první světové války i koncentračních táborů z druhé světové války i rozstřílená Zeď komunardů, u níž bylo v roce 1871 zastřeleno 147 členů pařížské komuny po potlačení její revoluce.

Když byl hřbitov v roce 1804 otevřen, Pařížané zvyklí na obyčejné hroby se mu vyhýbali. Vláda krále Ludvíka XVIII. se pokusila probudit zájem o pietní místo v roce 1817 přenesením ostatků zapuzených milenců Abélarda a Heloisy, které byly pohřbeny vedle hrobů dramatika Moliéra a básníka Jeana de la Fontaina. Koupě parcel na Pere Lachaise se ale stala populární až poté, co sem Honoré de Balzac umístil klíčovou scénu svého románu z roku 1835 Otec Goriot.

O pohřbívání mrtvých, obnovu hrobů a prořezávání 6000 stromů, rostoucích na ploše 44,5 hektaru na svazích severovýchodní Paříže, dnes pečuje přibližně stovka zřízenců. Celkem tu bylo pohřbeno už přes milion lidí.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám