Jak jste se na cestu připravoval a kde se vzalo rozhodnutí sbalit kufr a odjet?

Paradoxně jsem se na cestu skoro vůbec nepřipravoval. Dodělal jsem bakaláře a dál se mi studovat nechtělo. Co se mi ale chtělo, bylo poznávat svět a zkusit rozjet své hobby tak, aby mě uživilo. Když se mé Cestology dostalo mezi 10 nejinspirativnějších projektů na českém internetu, řekl jsem si, že to půjde, ale chce to nějakou výzvu.

Kolem Vánoc 2017 přišlo rozhodnutí obletět svět. Každého hned napadnou peníze, těch jsem ale jako mladý kluk moc neměl, ani majetku. Tak jsem sbalil svých 50 000 korun, natáčecí techniku, jednosměrnou letenku a bez plánu vyrazil do Kambodže. Co se týče očkování, mám jen klasické „cestovatelské trio” — žloutenka A, B a břišní tyfus.

Jaké země jste tedy za těch 50 000 korun procestoval?

Začal jsem v Kambodži, poté jsem strávil pár dní v Kuala Lumpuru v Malajsii, pak skoro dva měsíce na Srí Lance, měsíc na Bali, pár dní v Singapuru a Hongkongu, ze kterého jsem vyrazil do Číny. To celé jsem zvládl za těch původních 50 000.

V Číně bylo mým plánem zůstat třeba tři měsíce a přivydělat si na další cesty jako učitel angličtiny, což by vyšlo, kdybych nepodcenil víza, a tak se z tříměsíční práce stala jen třítýdenní brigáda. V tu dobu šlo opravdu do tuhého, tak jsem přišel s prodejem vlastních triček, což mi doslova vytrhlo trn z paty.

Kryštof se snaží pomocí svého projektu motivovat mladé lidi k tomu, aby se nebáli, sbalili kufr a procestovali svět.

Kryštof se snaží pomocí svého projektu motivovat mladé lidi k tomu, aby se nebáli, sbalili kufr a procestovali svět.

FOTO: archiv K. Palety

V tu chvíli se také ozval jeden z mých fanoušků, a tak jsem se dostal na Nový Zéland, kde jsem díky němu měl střechu nad hlavou a možnost přivýdělku. Ze Zélandu jsem se vrátil zpět na Bali. Teď ještě intenzivně pracuji na novém webu pro nadšené cestovatele.

Co chcete ještě vidět za místa?

Je to cesta kolem světa, konkrétní plán nemám. Každopádně se musím vrátit domů z druhé strany zeměkoule, tak uvidím, jak to celé dopadne.

Když vám došly peníze, musel jste začít pracovat. Co jste třeba dělal?

Ze začátku jsem chtěl objevovat vše, co dané místo nabízí. Každý den jsem spal jinde a moc jsem vlastně neřešil, že nemám moc prostředků. Zhruba po dvou týdnech jsem si všiml, že je docela běžná praxe barterovat pomoc v hotelu nebo restauraci za jídlo a ubytování. Tak jsem to zkusil taky. Nebo jsem například využil toho, že mám s sebou dron a poskytl jsem pár hotelům videa na jejich sociální sítě.

Během své cesty potkal nespočet zajímavých a inspirativních lidí.

Během své cesty potkal nespočet zajímavých a inspirativních lidí.

FOTO: archiv K. Palety

Učit angličtinu v Číně byla zajímavá zkušenost a trochu mě mrzí, že to nevyšlo na delší dobu. Čína je hodně pozoruhodná země a jako učitel bych mohl vydělávat kolem 70 000 korun měsíčně. Mimochodem do Číny jsem se dostal tak, že jsem v Kambodži létal s dronem po pláži a oslovil mě jeden chlapík. Po hodině konverzace se mě zeptal, odkud vlastně jsem. Když jsem mu řekl, že z Česka, tak se začal smát, protože byl taky Čech, a navíc se z něj vyklubal úspěšný manažer žijící v Číně. Nabídl mi, že až mi dojdou peníze, mám přijet do Číny a on mi pomůže najít si práci.

Teď si ale také něco přivydělám online. Jsou to spíše nárazovky, ale i díky nim můžu pokračovat dál.

Potkaly vás na cestách nějaká komplikace? Třeba zdravotní?

Každá navštívená země pro mě představuje obrovskou lekci. Například na Srí Lance jsem poprvé zjistil, co dokáže udělat jóga a strava s naším tělem. Nejen, že začnete mít víc energie, ale také se dokážete uzdravit z problémů, se kterými si žádné léky neví rady. Já osobně jsem měl nějaké kožní problémy. Neříkám, že zmizely úplně, ale zlepšení je obrovské.

Jak jste se k tomu dostal?

Navedli mě na to lidé kolem mě, i mé vlastní pozorování. Viděl jsem lidi, kteří byli i přes vysoký věk stále zdraví, bystří a aktivní. V jejich životním stylu jsem se našel. Pravidelný pohyb, kvalitní a zdravá strava, meditace, méně stresu, hodně lásky k okolí. Zní to ale o hodně jednodušeji, než jak to doopravdy je.

Lékaře neřeším, žádné problémy nemám. A celkově se na tohle snažím nemyslet, protože vím, jakou mají myšlenky sílu. Proto jsem nechtěl ani pojištění, ale to musím mít, protože mám odhlášené zdravotní v Česku.

Zažil jste na cestě vůbec nějaké problémy nebo nepříjemnosti? Rasismus, krádeže, politické problémy a podobně?

Uprostřed lesa v Kambodži jsem potkal kobru. Byl jsem sám a opravdu jsem se bál, ale naštěstí vše dobře dopadlo. Na Srí Lance zase proběhly nějaké nepokoje kvůli náboženství. Vypnuli internet a vůbec se nevědělo, co se děje. Během 10 dní bylo vše zpět v normálu.

Co se týče lidí, mám zatím spíš jen dobré zkušenosti, nicméně musím přiznat, že mě občas trochu mrzí, že na bělochy v jihovýchodní Asii koukají jako na chodící peněženky. Občas dokonce najdete v obchodech rozdílné ceny pro místní a pro bílé.

Co vám na cestách nejvíce chybí? Stýská se vám?

Ne nadarmo se říká, všude dobře, doma nejlíp. Rodina a přátelé na cestě občas chybí, ale tenhle problém docela dobře vyřešil internet. Vychlazené pivo a pokec tváří v tvář to ale nenahradí. Nějaký pocit samoty a stesku padne občas na každého, ať už jsme kdekoliv, ale vlastně jsem se naučil být sám se sebou a uvědomil jsem si, že je to velmi důležité. Máme díky tomu víc času na přemýšlení, jak sami sebe uchopíme a nasměrujeme. O tom to cestování asi také trochu je.

Své cesty pečlivě dokumentuje. Mezi jeho natáčecí vybavení patří i dron.

Své cesty pečlivě dokumentuje. Mezi jeho natáčecí vybavení patří i dron.

FOTO: archiv K. Palety

Nepotkala vás na cestách láska?

Nic vážného jsem zatím nezažil, až to přijde tak to přijde.

Co bude, až se vrátíte?

To je otázka, kterou si pokládám čím dál častěji. Kromě obrovské spousty inspirativních a úspěšných příběhů jsem totiž potkal taky hodně lidí, kteří přijeli na dovolenou na nějaký ostrov a už neodjeli. Celý život stráví na ostrově, chodí mezi lidi, užívají si život, ale nemají rodinu ani žádný cíl. Pro někoho to může být fajn, ale já vím, že chci trochu víc.

Vždy jsem chtěl něco vybudovat, dělat, co mě baví a být inspirací pro ostatní. Poslední dobou se mi naskýtá dost možností, tak uvidím, jak to celé dopadne. Každopádně se ještě chvíli stále vidím někde ve světě s kamerou a přístupem k životu s mottem „teď, nebo nikdy”. Přece jenom mám ještě celý život před sebou a až budu jako děda sedět na rodinné grilovačce, chci mít co vyprávět.

Může se vám hodit na službě Firmy.cz: