Výzkumníci z Ženevské univerzity zanalyzovali satelitní snímky Švýcarska za posledních 22 let. Potvrdili, že ze země během jedné dekády zmizela sněhová pokrývka o velikosti zhruba 5000 čtverečních kilometrů, což téměř odpovídá rozloze kantonu Valais.

Mezi roky 1995 a 2005 bylo na 36 procentech území málo či žádné množství sněhu a možnost hustého sněžení se pohybovala od nula do 20 procent. Mezi léty 2005 a 2017 se číslo ještě zvýšilo, a to ze 36 na 44 procent. Experti to dávají za vinu globálnímu oteplování.

Vědcům dělají obavy zejména oblasti, kde se pravděpodobnost sněžení pohybuje v zimě mezi 80 až 100 procenty. Ty pokrývaly mezi roky 1995 a 2005 zhruba čtvrtinu celého Švýcarska. Během uplynulých 12 let z nich ale ubylo asi 15 procent, tedy kolem 2000 čtverečních kilometrů, což je více než sedminásobek rozlohy kantonu Ženeva.

Promítne se do středisek

Experty trápí úbytek sněhu hned z několika důvodů. Z environmentálního hlediska může málo sněhu vést třeba ke snížení zásob podzemní vody. Druhý aspekt je samozřejmě ekonomický, protože nedostatek kvalitní sněhové pokrývky se už dotkl některých vyhlášených lyžařských středisek v pohoří Jura, které patří pod Švýcarské Alpy, ale i v samotných Alpách.

Sníh mizející z hor může navíc rozvodnit toky v údolích, což je podle spoluautora studie Dr. Grégoryho Giulianiho patrné zejména podél řeky Rhôny, která v zemi pramení a odtéká do Francie. To je ovšem způsobeno i táním švýcarských ledovců, které mizí nejrychleji za posledních sto let. [celá zpráva]