Služby zprostředkovávající ubytování jsou palčivým problémem mnoha evropských destinací. V Paříži sama společnost Airbnb před rokem vydala nařízení o maximální době pronájmu na 120 dní v roce, které je platné v prvních čtyřech městských obvodech. Od začátku se proti němu ale ostře ohrazoval právě Brossat, zástupce starostky a radní zodpovědný za nemovitosti a ubytování.

„V jedné ze čtyř rezidencí už vůbec nebydlí Pařížané. Chceme, aby byla Paříž městem, kde si střední třída může dovolit bydlet, nebo z ní chceme udělat hřiště pro Saúdy a americké miliardáře?“ uvedl Brossat. Jeho cílem je zcela zakázat služby zprostředkovávající ubytování v prvních čtyřech městských obvodech, tedy v centru Paříže.

Pokud se s problémem nic neudělá, povede to podle Brossata k poklesu původních obyvatel. „Skončíme jako Ile Saint-Louis, kde je už minimum obyvatel a obchody s potravinami se proměnily na obchody s oblečením nebo suvenýry,“ naráží radní na pařížský ostrůvek v blízkosti katedrály Notre Dame. „Budeme živoucí muzeum pod otevřeným nebem,“ dodal.

Brossat doufá, že nová nařízení budou zahrnuta v zákonu o nemovitostech, který bude francouzská vláda na podzim projednávat.

Plošný zákaz platforem poskytující krátkodobé pronájmy byl letos zaveden v hlavním městě Mallorky, v minulosti byly ale služby typu Airbnb nejtvrději postihovány v Berlíně. Aktuálně řeší omezení také New York.