Článek
Carcross Desert pokrývá zhruba 2,6 kilometrů čtverečních, na šířku má přitom jen kolem 600 metrů. I přesto, že se oficiálně o poušť nejedná, je to fascinující místo, na které nenarazíte nikde jinde na světě.
„Pro nás místní byla poušť dlouhou dobu hádankou,“ uvedl pro server BBC člen etnické skupiny Tlingitů, severoamerických indiánů, Keith Wolfe Smarch, který žije v přilehlém městečku Carcross, podle nějž dostaly duny jméno. „Podél řeky je spousta vzácné vegetace, která jednoho dne zmizí. Poušť nás tu všechny formuje,“ dodává.
Poušť obklopuje působivá kanadská scenérie.
Osídlení místa, na němž dnes městečko Carcross stojí, se podle Smarche datuje 4500 let do minulosti. Pradávná osada stála na přírodní křižovatce, kde se setkávají jezera Bennet a Nares. I samotné písečné duny jsou koneckonců pozůstatkem velkého ledovcového jezera. Postupem času se jeho hladina snížila natolik, že zůstalo pouze písečné dno. Silný vítr vanoucí z okolních dvou jezer písek a sedimenty neustále vířil, což rostlinám znesnadňovalo růst.
Na sáňky i sandboard
Jak se městečko Carcross v posledních desetiletích rozrůstalo, rostly i počty návštěvníků mířící na „nejmenší poušť světa”. Vesnice jim sloužila jako skvělý výchozí bod.
Carcross Desert se stala vyhledávaným místem pro sportovní nadšence, kteří se na ni pravidelně každý víkend vydávají. V létě hlavně kvůli sandboardingu neboli sjíždění písečných dun na prkně, v zimě třeba na sněžnice nebo snowboard. „Vzala jsem děti sáňkovat a moc si to užily,“ tvrdí jedna z návštěvnic Jennifer Glyková. „V Yukonu jsem vyrostla, ale stejně je pro mě pořád zvláštní sáňkovat na písečných dunách.“
Rozloha pouště je zhruba 2,6 kilometru čtverečních.
Místo vede dvojí život. Nevydávají se sem jen lidé z okolí za radovánkami, ale také vědci, kteří nezvyklý geologický úkaz stále zkoumají. Jedním z nich je také Panya Lipovská z Yukonského geologické ústavu.
Aby mohla být Carcross Desert z vědeckého hlediska prohlášena za suchou poušť, muselo by na ni spadnout méně než 250 mm srážek ročně. Polosuché pouště mají v průměru 250 až 500 mm srážek ročně, a to je kategorie, do které Carcross spadá. „Můžete to nazvat vlhkou pouští. Ale s takovým množstvím písku a sedimentů, které tu neustále víří, nemá vegetace šanci k progresivnějšímu růstu,“ tvrdí vědkyně.
Přestože Carcross není Sahara nebo Gobi, a nemá vůbec nárok být nazývána plnohodnotnou pouští, dokáže návštěvníky uchvátit svou jedinečností. Podle místních je to svět sám pro sebe.